Pernštejnský vodovod v Pardubicích

O dokonalosti velkých, smělých plánů nezřídka rozhodují drobnosti. Moderní město se neobejde bez vodovodu. To věděli Pernštejnové již počátkem 16. století. Proto s vyhledanými odborníky pracovali i v tomto směru. Ti nejdříve prošli blízké i vzdálenější okolí města a sledovali svažitost terénu i výskyt a vydatnost pramenů. Ukázalo se, že více náležitě vydatných pramenů je ve vsi Srchu. (V roce 1588 zde žilo 16 trvale usazených obyvatel). Jeden z pramenů byl tak silný, že nezamrzal ani za největších mrazů. Prameny zamokřovaly půdu okolo Srchu tak, že byla bahnitá. I poloha Srchu vzhledem k Pardubicím byla příhodná. Leží asi pět kilometrů severně od města a hlavně na mírném návrší asi deset až patnáct metrů nad městem, takže tok vody samospádem byl možný.

V roce 1513 byl v Srchu postaven vodojem. Máme to štěstí, že se tato část nejstaršího pardubického vodovodu dochovala dodnes. Tvoří ji z cihel zaklenutá stavba, zčásti zapuštěná do země a spočívající na mohutných dubových trámech. V ní se shromažďovala voda, prýštící z přirozených vývěrů. Stavba je asi 8 metrů dlouhá a 3,5 metru vysoká. Dalším nezbytným krokem ke zřízení vodovodu byla výroba dřevěných rour, ale také žlabů a koryt. Hned na začátku 16. století byli do Pardubic panem Vilémem pozváni a za hradbami města na pravém břehu Haldy usazeni tesaři a jejich pomocníci. Tady začali dlouhými nebozezy podélně provrtávat rovné, hlavně borovicové kmeny. Hotové pak opatřovali z jedné strany kovovými spojkami, kterými se roury připojovaly k sobě.

Místu, kde se na severovýchodní straně města roury vrtaly a okolo kterého si tito řemeslníci postavili i své domky, se začalo říkat „vrtálna“. I dnes najdeme toto místo na plánu Pardubic pod názvem Na Vrtálně. Výrobci rour tu žili a pracovali po několik generací. Dřevěné roury uložené v zemi měly omezenou životnost, takže se neustále vyráběly náhradní. Roury s vodou byly po městě rozvedeny do několika míst – na zámek, na Pernštýnské náměstí i jinam, odkud si obyvatelé, kteří neměli vlastní studnu, roznášeli vodu v nádobách domů.

Na čelní stěně vodojemu v Srchu je kromě železných vstupních dveří zasazena i pamětní deska s následujícím textem: „Postaveno za Viléma z Pernštejna roku 1515“. Budete-li někdy tuto pozoruhodnou technickou památku, která v poslední době prošla opravou, hledat, zajeďte průjezdní silnicí až do nejzápadnější části Srchu, kde se silnice otáčí k severu. Tam odbočte vlevo a za jedním blokem domků znovu vlevo. Přijedete k návesnímu rybníčku Zástava a okolo něj půjdete vlevo do mírného svahu. Tady starý pernštejnský vodojem uvidíte.