KAPITOLY Z DĚJIN ČESKÉHO FAŠISMU V PARDUBICÍCH ? 10. část

V hlášení četnické stanice v Pardubicích Zemskému četnickému velitelství do Prahy byly citovány některé výroky řečníků, jež se dostaly do rozporu se zákonem. Např. redaktor Kučera údajně hrozil šibenicí „Édovi nepostradatelnému“ (t. j. E. Benešovi – pozn. J. K.) a fašistickým terorem v případě atentátu na R. Gajdu (udání vedoucího filiální redakce Českého slova v Pardubicích K. Bratha) a dr. Novotný napadl osvoboditelskou legendu TGM a E. Beneše s tím, že největším Osvoboditelem je Gajda. Při ukončení schůze vyzval dr. Novotný účastníky k tichému průvodu Pardubicemi k Veselce. Šlo o přestupek proti obecní vyhlášce z 20. 1. 1932 o nedovolených pouličních projevech. Jedna část průvodu (asi 100 lidí) šla pod vedením krejčího J. Soviny Jahnovou ulicí na Wilsonovu třídu (dn. Třída Míru), kde Sovina před hotelem Sochor (dn. Alfrédo – Žralok) nabádal zpívající fašisty, aby nerušili noční klid. Druhá část (průvod o 130 lidech) postupovala kolem staré reálky na Pernštýnovo náměstí a Wilsonovu třídu. Zde se oba průvody u hotelu Sochor slily a postupovaly k pomníku bratranců Veverkových (tenkrát umístěnému na exponovaném místě před židovskou synagogou, kde je dnes hlavní křižovatka), kde měl promluvit V. Vážný. U Veselky byl průvod zastaven četníky a po vyzvání k rozchodu se rozešel. Různí svědkové (včetně městského radního R. Pačovského) potvrdili zpěv národní hymny průvodem a provolávání slávy R. Gajdovi. Impuls k průvodu městem mohl vyjít od Junáků NOF z Prahy, kteří byli ubytováni v hotelu Palace u starého nádraží (dn. státní Obchodní akademie) 14). V. Vážný po rozchodu průvodu šel do vinárny Globus (dn. Třída 17. listopadu). Provázelo jej několik fašistů (ochranka? – pozn. J. K.), protože se obával přepadení komunisty. „Stejní lidé doprovázejí jej domů v noci i jindy“. 15) Vážný byl kandidátem do obecního zastupitelstva v Pardubicích, svou kandidaturu ohlásil 5. února 1932. Čekal prý (podle relace J. Vítka) již od 7 hodin ráno před obecní kanceláří, aby získal volební číslo 1. V 8 hodin se otevřely dveře a v kanceláři prý již byli městský radní národní socialista Václav Dytrych (inzultovaný fašisty r. 1931 na Celostátní výstavě tělesné výchovy a sportu) a vedoucí městský právník vrch. rada Oktavián Krátký, národní demokrat. Přišli jiným vchodem. Vážný se prý v údivu nechal předhonit ještě členem živnostenské strany a tak získal až číslo 4. Odešel hned na Okresní úřad s J. Jägermannem (KSČ) 16) a zástupci  Národní ligy a živnostníků podat stížnost. Okresní úřad jim sdělil, že není v jeho kompetenci určovat pořadí kandidátek. V „Českých směrech“, listu NOF, pak vyšel článek o volebním podvodu národních socialistů v Pardubicích. V. Vážný zvažoval dokonce podání trestního oznámení na starostu V. Znojemského (nár. soc.) a kontrolora Volka, což nakonec neudělal. Místní listy vytýkaly Vážnému, že se uvedl na kandidátce NOF pouze sám a že chtěl diktátorským způsobem další mandáty nominovat. Na zvláštním volebním letáku nadepsaném „Voličové!“ uvedl však na kandidátce NOF 32 osob, z nichž na čelném místě figurovali např. ředitel škol v. v. František Bělohlávek, inspektor ČSD v. v. Ladislav Budějovský, rotmistr v. v. Václav Hájek (ovládající Národní střeleckou jednotu – pozn. J. K.), lékař MUDr. Jaromír Kučera, arch. Stanislav Manych, lékař MUDr. Heřman Nutz, odborný učitel Antonín Procházka, průvodčí vlaku Frant. Strnad, vrch. oficiál ČSD Josef Škutchan, civilní geometr Stanislav Šťovíček, úředník Karel Zástěra, npor. v. v., a Vincenc Židek, poštovní podúředník v.v.  17) NOF v Pardubicích získala v komunálních volbách 2200 hlasů, v obecním zastupitelstvu zasedlo 6 fašistů včetně V. Vážného. 18) Jak správně napsal v nár. soc. listu  Bratrství redaktor J. Jírek, nastal v komunální politice přesun doprava (v zastupitelstvu 21 zástupců děln. stran proti 21 měšťanským, v městské radě poměr 7:7). Vážný by prý vzal i starostenství. 19) Starostou se však stal JUDr. Jan Frýba, národní demokrat. 20) Bulvární list Východočeský rozhled S. Vinaře přinesl 2. 3. 1932 zajímavou noticku „Generál Gajda trvale do Pardubic?“ Uvádělo se v ní doslova: „ Dovídáme se, že gen. Gajda byl o výsledku voleb zpraven ještě v neděli večer (t. j. 28. 2. – pozn. J. K.). Okresní soudce Vážný telefonoval dlouho choti gen. Gajdy. Po propuštění z vězení gen Gajda usídlí se trvale v Pardubicích. Počítá se s jeho příjezdem 4. dubna.“ 21)

Gajda pobyl v pankrácké věznici do 31. března 1932, odkud od 3. 3. zasílal přátelům rozsáhlé motáky, jejichž fotokopie a opisy se dostávaly až na stůl presidenta T. G. Masaryka. 22) Vážného telefonát v neděli 28. 2. v 19,26 hodin z hovorny poštovního úřadu Pardubice 1 s Kateřinou Gajdovou (6 minutový) potvrdil 4. března 1932 přednosta Vítek prezídiu Zemského úřadu v Praze. 23) Bylo voláno na pražské telefonní číslo 755-86 (byt R. Gajdy) zřejmě o příznivém výsledku fašistické kandidátky v Pardubicích při obecních volbách. J. Vítek uvádí dále: „Obsah rozhovoru nemohl býti zjištěn, jelikož nebyl nikým poslouchán. Je také neznámo, kdo potvrdil tuto událost časopisu Východočeský rozhled, zda Vážný či některý zaměstnanec poštovního úřadu. Poštovní ředitel O. Bachman koná v té věci šetření.“

Okresní soud v Pardubicích tehdy též stanovil hlavní přelíčení proti R. Gajdovi za přestoupení paragrafů 23., 19 shromažďovacího zákona při nepovoleném pořádání sjezdu NOF v Pardubicích 18. a 19. 7. 1931 na 22. února v jeho nepřítomnosti a předvolal jako svědky vrch. komisaře polit. správy JUDr. Jindřicha Raise a komisaře Karla Koštu. Usnesením z 18. 2. 1932 (T Vl-76/32-10) oznámil soud svědkům, že Gajda nesouhlasil a hlavním líčením ve své nepřítomnosti, a proto soud odložil hlavní přelíčení na 4. dubna, na 14. hodinu. 24) Podle důvěrné zprávy z kruhů sociálně demokratické strany  v Pardubicích se přednosta Vítek domníval, že Gajda přesídlí skutečně i se svým ústředním sekretariátem a pražským fašistickým listem do Pardubic. List prý měla převzít tiskárna Václava Vokolka, jenž v prosinci 1931 vystoupil z národně demokratické strany a „přestoupil dle doslechu k fašistům“. 25) Na začátku března 1932 bylo již vyslechnuto 90 osob ve věci výroků F. Novotného, red. J. Kučery z Prahy a V. Vážného na schůzi u Zlaté štiky  24. 2. t. r. 26) Vážného účast v nočním fašistickém nepovoleném průvodu Pardubicemi byla též na pováženou. Dozvěděl se o vyšetřování průvodu a „chce vystoupiti ze soudcovské služby a otevře si advokátní kancelář, pokud mu bude nadřízený úřad činiti nějaké potíže.“ 27) Jeho účasti v průvodu si všiml i Večerník Práva lidu a nazval jej „duší ústřední fašistické organizace v Praze.“ 28) Na Vážného bylo podáno trestní oznámení pro porušování shromažďovacího zákona. Krajský soud v Chrudimi však výrokem ze 14. 5. 1932 (č. j. T 358/32) zprostil V. Vážného, J. Sovinu a Jana Chalupu žaloby za přestupek par. 3 a 19 shromažďovacího zákona. 29)

NOF se dostala do problémů i v souvislosti s psaním svého pardubického listu „České směry“. Nálezy Krajského soudu v Chrudimi (Tl V 10-32 a Pl V 15-32, 16-32 a 17-32) byly v březnu t. r. zabaveny některé články, „jelikož tvoří skutkovou podstatu přečinu dle par. 14 zákona na ochranu republiky“ a „způsobem surovým a štvavým se hanobí republika a národ, že to může ohroziti obecný mír v ní nebo mezinárodní vztahy.“ Krajský soud nařídil zničení všech označených výtisků a zapověděl jejich rozšiřování. Podle článku Večerního Českého slova z 19. 3. 1932 „V Pardubicích fašisté nad zákon?“ 30), jehož autorem byl redaktor Čeněk Ježek z Prahy (článek měl podobu otevřeného dopisu přednostovi Okresního soudu v Pardubicích, prezídiu Krajského soudu v Chrudimi, prezídiu Vrchního soudu v Praze a ministerstvu spravedlnosti), se zabavené výtisky dále prodávají v trafikách a jsou volně k dispozici v pardubických restauracích. „České směry“ odpověděly Večerníku Práva lidu článkem „Denuncianti“ (č. 22 z 26. 3. 1932). Přednosta Vítek na základě hlášení velitele četnické  stanice v Pardubicích vrch. strážmistra Hladíka Okr. Úřadu (č. j. 146 dův.) sdělil prezídiu Zemského úřadu do Prahy 29. března , že pisatel článku ve Večerníku Práva lidu Č. Ježek vycházel z informace redaktora JUDr. Josefa Kvapila (bytem Pardubice, Wilsonova tř. 61), který prý četl 19. 3. 1932 v kavárně hotelu Grand konfiskované č. 19 Českých směrů. To však popřel vrchní číšník František Sakař. Kvapil prý viděl zabavené č. 19 tentýž den i v trafice J. Papouška v Havlíčkově ulici čp. 1040, kde však prý podle četníků bylo ten den k dispozici jen 2. opravené vydání ČS č. 20. 31)

Poznámky:

14) Hlášení četnické stanice č. 1 v Pardubicích Zemskému četnickému velitelství v Praze, č. j. 2962, z 15. 3. 1932, přiloženo u pres. spisu č. 358.

15) Prezídium Krajského soudu v Chrudimi Okresnímu úřadu v Pardubicích 12. 3. 1932, u pres. spisu č. 358. Vážný obvinil v Českých směrech z útoků na svou osobu „kriminálníky, vrahy a prostitutky“.

16) Josef Jägermann st. (1886 – 1938), obuvník, byl od roku 1932 členem městského zastupitelstva v Pardubicích, v letech 1929 – 38 byl předsedou KV KSČ v Pardubicích.

17) Z relace J. Vítka prezídiu ZÚ v Praze 28. 2. 1932, pres. spisy č. 308.

18) Relace komisaře polit. správy JUDr. Ad. Kotta ze schůze KSČ ve Zlaté štice 4. 3. 1932, pres. spisy č. 323.

19) Tamtéž.

20) JUDr. Jan Frýba (1881 – 1939) byl v letech 1923 – 32 prvním náměstkem starosty Vojtěcha Znojemského (nár. soc.), v letech 1932 – 38 starostou Pardubic, kdy odešel z funkce po srdečním záchvatu.

21) Východočeský rozhled č. 9 z 2. 3. 1932, výstřižek u pres. spisu č. 312.

22) Klimek – Hofman, cit. d., s. 237 – 239.

23) Relace J. Vítka prezídiu ZÚ v Praze 4. 3. 1932, pres. spis č. 322.

24) Relace J. Vítka prezídiu ZÚ v Praze 2. 3. 1932, pres. spis č. 312.

25) Relace J. Vítka prezídiu ZÚ v Praze 3. 3. 1932, pres. spis č. 317. Václav Vokolek (1871 – 1945), majitel knihtiskárny a továrny na papírové sáčky (stávala na dn. sídlišti Karla IV. za bývalou kinokavárnou). Byl členem městské rady a předsedou výboru Městské spořitelny. Více o něm Z. Nováková, Václav Vokolek, pardubický tiskař a významný občan města, Pardubické noviny 15. 5. 1999. Vokolek, ač pravicových názorů, tiskl i noviny levicových politických stran, např. týdeník KSČ „Rudý Východ“.

26) Hlášení okr. Četnického velitele kpt. J. Duška Okresnímu úřadu v Pardubicích – v pres. spisu č. 322 ze 4. 3. 1932.

27) Relace J. Vítka prezídiu ZÚ v Praze 12. 3. 1932.

28) Večerník Práva lidu č. 53 ze 4. 3. 1932, výstřižek přiložen u pres. spisu č. 356.

29) Státní zastupitelství v Chrudimi Okresnímu úřadu v Pardubicích, pres. spis č. 356.

30) Večerní České slovo, č. 66, 19. 3. 1932, u pres. spisu č. 376.

31) Tamtéž.

Pokračování