Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Vzpomínka na primáře A. Vykydala
25. května 2004 bude tomu již 5 let, co zemřel primář MUDr. Antonín Vykydal, první přednosta samostatného infekčního oddělení v pardubické nemocnici.
Narodil se 21. dubna 1914 v Kroměříži, kde vystudoval gymnázium. Patřil ke generaci vysokoškoláků, která musela za německé okupace v listopadu 1939 opustit vysoké školy. V té době měl již těsně před promocí na lékařské fakultě Karlovy univerzity v Praze. Také on byl uvězněn na dva a půl roku v koncentračním táboře Sachsenhausen. Po válce 30. října 1945 dokončil studia a byl promován.
Po promoci pracoval jako sekundář na dětském oddělení nemocnice v Pardubicích, kde byl blízkým spolupracovníkem pana primáře MUDr. Zimáka. O rozvoj dětského lékařství se zasloužil, když se stal primářem na dětském oddělení nemocnice v Rychnově n/Kněžnou a v Ústí n/Orlicí.
Už tehdy měl velký zájem o infekční nemoci, který byly v té době těžištěm dětské medicíny. Když byla tehdy, v roce 1951, dokončena výstavba moderního infekčního pavilónu v nemocnici v Pardubicích, stal se MUDr. Vykydal prvním primářem infekčního oddělení.
Jako primář pracoval v Pardubicích 29 let a potom ještě několik let zde vedl poradnu pro onemocnění jater.
V roce 1956 – 57, po svém nástupu na dětské oddělení, jako mladá lékařka jsem měla možnost opakovaně po několik měsíců pracovat na infekčním oddělení s panem primářem jako sekundářka. Tehdy bylo oddělení velmi vytížené, mělo asi 100 lůžek a protože to bylo jediné infekční oddělení v tehdejším Pardubickém kraji, bylo stále plně obsazeno. Viděla jsem zde onemocnění, se kterými se dnes mladí lékaři nesetkávají nebo jen výjimečně.
Zažila jsem epidemii záškrtu a dětské obrny. V epidemiích spály se vyskytovaly těžké případy a komplikace, i když se už používal v léčbě penicilín. Tehdy se ještě vyskytovaly případy břišního tyfu, hnisavé záněty mozkových blan a záněty mozku po příušnicích, těžké komplikované případy infekčního zánětu jater, spalniček a černého kašle atd.
Oddělení nemělo stálého sekundáře, lékaři se tu střídali na t. zv. „kolečko“, většinou po třech měsících. Sama mohu říci, že se nám pan primář věnoval s velikou trpělivostí a učil nás diagnostice, léčebným výkonům a běžné laboratorní technice. Byl přísný, důsledný, ale také trpělivý, dovedl být laskavý a uměl se za své sekundáře postavit i ve sporu např. s řádovými sestrami nebo proti povýšenému chování některých konsiliářů, kteří mladé sekundáře přehlíželi.
Byl to velmi pracovitý a obětavý lékař, měl velmi pěkný vztah k nemocným. Stále se sám systematicky vzdělával a nás učil studovat a vést si poznámky z přečtených článků v odborných časopisech.
Přednášel, publikoval, po dlouhá léta byl vědeckým sekretářem Spolku lékařů a byl odměněn Medailí Jana Evangelisty Purkyně.
Ráda vzpomínám na spolupráci s panem primářem.
Děkuji manželce pana primáře, paní Zdeně Vykydalové, za poskytnutí osobních dat.
