Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
19.05.2024 07:05

Letohrad - Kopečková pouť

Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

19.05.2024 07:05

Letohrad - Kopečková pouť

Letohrad – Václavské nám. – Zámecký park – Strašidelná jeskyně – Kyšperk - Letohrad. Délka trasy 6 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 15:56 h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

26.05.2024 07:05

Nová rozhledna Hamštejn

Malá Skála - Besedické skály - Koberovy - rozhl. Hamštejn - rozhl. Kozákov - Semily. Délka trasy 16 km. Odjezd 7:05 h.  ČD, návrat 16:55 h. ČD. Ved: Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

26.05.2024 07:50

Nivou Doubravy

Bílek – Sobiňov – Zahájský rybník – Hlína - Sobiňov. Délka trasy 7 km. Odjezd 7:53 h. ČD, návrat 14:00, 16:06 h ČD. Ved: A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

Žili mezi námi Milada Večeřová 1930-2004 středoškolská profesorka, překladatelka, spisovatelka

obrázek k článku Dne 2.4.2004 se ve věku nedožitých 74 let naplnil pozemský život Milady Večeřové (rozené Jiskrové), která podstatnou část svého aktivního života v Pardubicích nejen prožila, ale navíc se tímto prostředím inspirovala ve svém literárním úsilí.

Narodila se 26.8.1930 v Dolním Újezdě u Litomyšle. Po studiích gymnaziálních ( v Litomyšli) a vysokoškolských ( FF UK Praha v letech 1949-53, obor český jazyk-ruský jazyk , titul PhDr. v roce 1982) nějaký čas pracovala  v nakladatelské redakci  a věnovala se také překladatelské práci. Celkově se podílela na uvedení 16 titulů z ruské a běloruské literatury do českého jazyka. Za překlad románu Alese Žuka Smrt posledního jeřába (1988) obdržela překladatelskou cenu.

 

Po provdání  (za vojenského pilota) a založení rodiny ( dvě děti Lenka a Ivan) se jejím doživotním působištěm staly Pardubice. Zde učila v letech 1959-62 nejdříve na Jedenáctileté střední škole a poté od roku 1965 do roku 1984 na SPŠ elektrotechnické .

 

Vstoupila do trvalé paměti několika absolventských vln jako vlídná, milá češtinářka a ruštinářka. V době středoškolského působení její překladatelské a literární úsilí  z různých pochopitelných důvodů (rodinných, pracovních ,celospolečenských)  poněkud ochablo. Velkou šancí se pro ni staly změněné poměry v 90. letech, kdy již byla plně  zbavena vyučovacích povinností a mohla se soustředit na literární práci. Zájem o literaturu východních národů ze známých důvodů sice přechodně pominul, ale otevřely se pro ni jiné možnosti.

 

Milada Večeřová navázala kontakty a spolupráci s nakladatelstvím Ivo Železného a podílela se na literární, jazykové  a stylistické přípravě textů zábavné literatury,odlehčeného a romantického rázu,  určené  především pro dívky a  ženy. Byla totiž obnovena řada Večerů pod lampou. Na přípravě titulů této řady se M. Večeřová podílela  nejen redakčně, ale brzy také autorsky. Několik titulů vydala pod pseudonymem Helena Skladovská, později pod jménem vlastním. Nejúspěšnější z této tvorby byl titul Kolik řečí znáš, Plamen nehasnoucí, Její maličkost a Havajský sen.

 

Myšlenkově závažnější byla však druhá linie její literární aktivity, související s předchozí učitelskou, životní a rodičovskou praxí. Tu představovala její tvorba o mládeži a pro mládež. Podařilo se jí na základě životních zkušeností  napsat a vydat tři tituly, které mají s Pardubicemi a Pardubickým krajem úzkou tematickou souvislost: Nouzové přistání (1995), Děti z Košumberku (1996) a Hokejky (2000). Autorka v nich prokázala dobrou znalost tří různých prostředí, vnikla do uvažování dětí a dospívajících mladých lidí, uměla je jazykově a stylisticky dobře vyjádřit. Tyto knížky měly poměrně příznivý ohlas, protože jsou literární reflexí oblastí pro Pardubicko a náš kraj příznačných, a to prostředí letiště a leteckého provozu, prostředí hokejového stadionu - líhně mladých talentů a konečně celonárodně známé Hamzovy léčebny v Luži-Košumberku, kterou ve 20. století poznalo mnoho dětských i dospělých pacientů při léčení zdravotních potíží. Čtyři roky svého dětského věku zde strávila i M. Večeřová. A právě tento pobyt v této léčebně v době 40. let se stal námětem této knížky, kterou měla autorka nejraději. Vyšla s podporou Nadace J.H. Pestalozziho v nakladatelství Helios v Pardubicích. Předností  této knihy o smutných a depresivních situacích dlouhodobého léčení kostní tuberkulózy je to, že autorka nepodléhá sentimentalitě a z jejího podání vane vůle a chuť k životu, zápasu  a úsilí překonávat nesnáze a rány osudu.

 

Ctižádostí M.Večeřové bylo napsat román ze školního prostředí, ke kterému soustavně sbírala materiál. K uměleckému zpracování tohoto přitažlivého, byť poněkud kontroverzního prostředí, ve kterém by mohla zúročit léta učitelské práce, však už jí nebyl dopřán potřebný čas a dobrá zdravotní kondice.

 

I tak bude M.Večeřová doznívat v mysli desítek a stovek absolventů pardubických středních škol jako trpělivá učitelka a v myslích desítek a stovek vděčných čtenářů jako dobrá autorka zábavné literatury a literatury pro mládež.

 

Pro všechny pak , žáky i čtenáře, bude příkladem optimismu, vstřícnosti, vlídnosti, neokázalého statečného úsilí se vyrovnávat s nepřízní osudu a jedním z příkladů dobrých lidí, kteří činí tento svět a život lidským a jedinečným.

 


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem