Zprávy 9-10 / 2004

Dne 2.4.2004 se ve věku nedožitých 74 let naplnil pozemský život Milady Večeřové (rozené Jiskrové), která podstatnou část svého aktivního života v Pardubicích nejen prožila, ale navíc se tímto prostředím inspirovala ve svém literárním úsilí.

Teprve v podvečer státního svátku dne 7. května 2004 se uskutečnilo slavnostní odhalení dobudovaného památníku 51 mučedníkům v Přelouči, kteří položili životy za svobodu národa nebo byli umučeni v německých koncentračních táborech v průběhu 2. světové války v letech 1939 ? 1945. Je třeba připomenout, že první pokus o připomenutí obětí prvního a druhého odboje se pokusili představitelé města Přelouče již dne 9. května 1947 položením základního kamene pro budoucí památník, k jehož realizaci však v důsledku politických změn již nedošlo. Teprve později, dne 6. května 1990, došlo v parčíku u sokolovny k odhalení památníku obětem fašismu a rasismu, v jehož tělese byl uložen tubus se jmény 51 obětí. Tato anonymita byla později důvodem dobudování stávajícího památníku, a to doplněním o desky s vytesanými jmény všech obětí.

Setkání starých spoluobčanů vyznačují se temperamentní rozmluvou, jejíž podstatou jsou ?vzpomínky ? střípky? na doby jejich mládí. Co bylo včera, si nepamatují, ale o době mladosti mluví, jako by to byla současnost. Při těchto schůzkách zapomenou na současné starosti a hlavně bolesti, které je pronásledují, žijí duchem svého mládí. Vzpomínky bývají různé, nejčastěji jsou to vlastní prožitky nebo převzatá vypravování z ústní tradice od jejich otců, dědů, pradědů a prapradědů. Někdy se neúmyslně něco přidá, jindy ubere a obraz doby je před námi. Uklidněme se a začtěme do ?vzpomínek ? střípků? z doby před 100 lety. Poznáme, jak se v městečku a jeho okolí kolem roku 1900 s širokou tolerancí +- 50 let žilo.

Pardubická rodačka, sólistka opery Národního divadla v Praze, paní Vlasta Urbanová ? Jiroušková se dožila 22. května 2004 krásných 90 let. Narodila se v Pardubicích ? Rosice n. Labem, kde její otec Ing. Bohumil Urban byl finančním komisařem tamního cukrovaru. Ten, když poprvé spatřil svou dcerušku, zvedl ji do výšky a zvolal: ?Sakra žábo, ty musíš být zpěvačkou!? Sám byl velmi dobrý zpěvák, umělecky vzdělaný a tak to byla narážka na jeho vlastní nesplněný sen.

Jak uvádí kronikář (str. 34), byly ?návštěvy ohnivých kohoutů? v Ostřešanech (název se používá od r. 1923) velmi časté. Roku 1818 vyhořelo stavení čp. 72, patřící Václavu Vosáhlovi. Roku 1820 byl velký požár. Vyhořelo celkem devět stavení (např. čp. 11, patřící Jiroutkovi, čp. 14, patřící Štěpánkovi, čp. 24, patřící Matěji Šafránkovi atd.) V roce 1842 vznikl oheň ve stodole Karla Štěpánka (čp. 82). O pět let později lehla docela popelem chalupa Františka Voženílka (čp. 77).

1. Život Při studiu materiálů týkajících se odboje a okupačních událostí v Pardubicích jsem častokráte narazil na jméno policejního lékaře MUDr. Jana Hrocha. Byl u mnoha závažných událostí, nikdy o něm nebylo psáno něco v negativním smyslu, a tak je bezesporu potřebné si jeho osobnost přiblížit. Nebylo to jednoduché a pouze díky MUDr. Jiřímu Potěšilovi a ing. arch. M. Petráňovi st. se mně podařilo kontaktovat se synem Dr. J. Hrocha Ing. Ivan Hroch žije v Teplicích a velice ochotně mně vyhověl a poskytl mně zajímavé podrobnosti. Všem děkuji za milou pomoc.

Letos tomu bylo 60 let od doby, kdy byly ke konci druhé světové války v roce 1944 provedeny tři nálety bombardérů na naše město. Nálety způsobily oběti na lidských životech a velké materiální ztráty. Na přiložené tabulce jsou uvedeny údaje, týkající se těchto náletů. Obsahem tohoto článku není podrobný popis průběhu náletů, ale jejich následků.

Věnujme se nyní zásadním poznatkům o Národní obci fašistické v Pardubicích, jak vyplynuly z výslechových protokolů. 24) 22. února 1933 byli vyslechnuti J. Černík, V. Černíková, Z. Kolařík, dr. Kučera a jeho žena Berta, A. Ludvík, S. Manych, dr. H. Nutz, F. Smola, J. Škutchan, ing. S. Šťovíček, J. Teplý a K. Zástěra. J. Černík (bytem Jiráskova ul. 969) vypověděl, že t. č. náčelníkem NOF v Pardubicích je stavitel V. O. Medek, místonáčelníkem dr. H. Nutz, pokladníkem soudní rada R. Jungr., krajským náčelníkem dr. F. Novotný.

V dvoučísle Zpráv KPP č. 7-8 / 2000 se zmiňoval p. Klimpl o duplicitních názvech některých obcí v České republice, mezi jinými názvy uváděl i Pardubice. Snažil jsem se vypátrat bližší souvislost s naším krajským městem.

Další známou pardubickou firmou byla firma Radio Koten, kterou založil František Koten na Wilsonově třídě č. 92, poblíž Procházkovy lékárny, v místech, kterým se říkalo ?U Kolaříků?. Mezi firmou Radio Koten a Procházkovou lékárnou stál mléčný bufet. Další firma, o které se hovoří jako o sousední s firmou Radio Koten, byla firma Brádlo ? Svoboda. Naproti firmě Radio Koten stála firma J. Skácel, zbraně a střelivo. Firma Radio Koten se specializovala na radiopřijímače a telefony. Ve výloze výkladní skříně visela velká mapa, na které byly praporky, zapíchnuté všude tam, kam firma radio, mikrofon, gramofon či rozhlasovou ústřednu nebo další zboží dodala a kam také jezdila tři roky zdarma opravovat vlastním servisním vozem. Ve SOAP, fond Okresní úřad Pardubice, č. 206 se zachoval návrh firmy Radio Koten na použití městského znaku jako reklamy…