?Zapomenutá firma? Josef Salavec, prodej a opravy velocipédů (XVIII. část)

Mluvit o průmyslové heraldice je však dosti sporné, protože o heraldiku jako takovou nejde. Když výrobní znak není sestaven podle heraldických pravidel, užíváme k jeho označení raději termín značka. V literatuře se pojem průmyslová heraldika nahrazuje pojmem emblematika či signistika (signum = znak, označení).

Která jiná zvířata (jejich symboly) by se měla objevit ve firemních značkách (průmyslovém logu) pardubických firem, než kůň či zubr.

Stylizovanou zubří hlavu používala firmy Josef Salavec, která sídlila na Smetanově (dnešní náměstí Republiky), čp. 122. Zubří hlava, která se objevovala na výrobních štítcích nových kol, mohla vzniknout díky své lokalizaci. Stála totiž poblíž pardubické zvonice ( U zvonice), na které byl umístěn rodový znak pánů z Pernštejna.

Výrobní štítek byl zlaté barvy. Stylizovaná zubří hlava se zakroucenými rohy (které však svým tvarem mnohem více připomínají rohy berana), se zlatou houžví v nozdrách, byla umístěna do středu kruhu, ze kterého vycházejí paprsky. V horní části značky byl umístěn červený nápis CYCLES SALAVEC, v dolní části PARDUBICE, U ZVONICE.

Značka měla v horní a dolní části otvory pro přimontování na „čelo“ velocipédu.

Firemní značka se zubří hlavou se objevovala i na hlavičkách firemní korespondence.

Tiskopisy s adresou Smetanova náměstí čp. 122 – U zvonice byly používány např. v korespondenci s Ústřední prodejnou strojů pro kancelář, ochod a domácnost národního průmyslu kovodělného a strojírenského Praha VII.

Nevíme přesně, kdy firma vznikla. Její činnost však definitivně zanikla roku 1950. Místo prodejny velocipedů byl na místě čp. 122 zřízen sklad různého materiálu. Prostor mezi zvonicí a kostelem sv. Bartoloměje pozvolna chátral. V roce 1996 po nákladné opravě přízemní části byl objekt čp. 122 evidován jako kulturní památka. Čelní stěna tohoto objektu byla součástí hradební zdi, která původně tvořila opevnění se střílnami na ochranu středověkého města.

Od roku 1996 byla v přízemí krátkodobě prodejna elektroniky firmy MIKO Speciál, která později přesídlila do nově opraveného Grandu. Do roku 2003 sloužil popsaný prostor jako rehabilitační pracoviště pro občany se sníženou pohyblivostí.

Poté sem přesídlila firma Antonín Macák, prodej a oprava starožitných hodin. Ve větší místnosti je galerie malíře Jaroslava Kvítka.

Firemní značka Josef Salavec je zdařilým příkladem průmyslové heraldiky, která využila regionální specifikum. Lze ji přirovnat ke stejně zdařilým ukázkám jako např. firmu Václav Blažek – dámský a dětský oděvní dům (motiv Zelené brány) či firmu Josef Dvořáček  - kloboučnictví (reklamní pohledy s motivem Kunětické hory).

Za získané informace o firmě Josef Salavec děkuji panu Ing. Vladimíru Salavcovi.

Použitý materiál:

1)    Milan Buben: Heraldika, Albatros, 1986.

2)    Soukromý archiv Ing. V. Salavce (Britanská 37, Pardubice, Cihelna).