NĚKOLIK POZNÁMEK K AVIATICKÉMU DRUŽSTVU V PARDUBICÍCH

Avšak pardubická aviatika, to nebyl jen inženýr Jan Kašpar. Patří se, samozřejmě, také Eugen Čihák, patří sem i Vincent Barthell a Ludvík Očenášek či Tadeusz Heyne, kteří se v Pardubicích pokoušeli létat. A patří sem trochu opomíjené Aviatické družstvo v Pardubicích (a ovšem i jeho nelétající členové).

Aviatické družstvo je přitom pozoruhodným fenoménem začátků letectví v Pardubicích: Zatímco všichni aktéři zdejšího aviatického dění před rokem 1914 dávno odešli na věčnost, Aviatické družstvo vlastně existuje dodnes. Zní to možná trochu překvapivě, a samozřejmě již nejde o samotné původní družstvo, nýbrž o jeho právní nástupce. Tato skutečnost nám snad trochu uniká, také díky početným organizačním změnám, jimiž české sportovní letectví prošlo od letních měsíců roku 1938. A tak bychom si letos, v roce 2005, měli připomenout, že od prvních kroků směřujících ke vzniku Aviatického družstva v Pardubicích a jeho právního nástupce, Východočeského aeroklubu Pardubice, uplyne již 95 let. A to je na letecký spolek, věk vskutku slušný. Není na světě mnoho leteckých spolků, které se mohou chlubit věkem vyšším…

Je samozřejmé, že se vše začalo odvíjet v okamžiku, kdy na veřejnost pronikly první zprávy o leteckých pokusech Ing. Jana Kašpara (a Eugena Čiháka), tedy asi v polovině března roku 1910. První, nepříliš úspěšné pokusy zatím nevyvolaly velké nadšení, mnohdy spíše ironické poznámky typu „to u nás komár vzlétl výše“. Situaci začaly měnit Kašparovy úspěšné letové pokusy od poloviny dubna 1910. A jeho první veřejné vystoupení v rodném městě dne 19. června 1910 již vyvolalo nadšení.

Iniciativy se chopil Artur baron Kraus, příznivý ohlas tyto úspěchy vyvolaly ve Spolku techniků z východních Čech. V létě 1910 vznikla nejprve „aviatická komise“ při radě města Pardubic, záhy však dění začalo směřovat k založení Aviatického družstva. To se pak oficiálně ustavilo na ustavující valné hromadě, konané 26. dubna 1911.

Družstvo nevyvíjelo letovou činnost. Jeho létající členové Ing. Jan Kašpar a Eugen Čihák létali „ve vlastní režii“. Družstvo však oběma poskytovalo jisté zázemí: Vlastnilo dva hangáry (po požáru v srpnu 1911 však již, bohužel, jen jediný), které oba aviatikové vedle svých vlastních hangárů využívali. Pečovalo o bezpečnost a pořadatelskou službu na pardubickém letišti, zajišťovalo dílčí úpravy plochy letiště – cvičiště. Jen v jediném případě se družstvo ujalo uspořádání Kašparovy veřejné letecké produkce (Vysoké Mýto, červen 1911). Jeho činnost byla nenápadná, zcela ve stínu letové činnosti Ing. Kašpara a E. Čiháka. Po roce 1918, kdy se nikdo z pardubických aviatiků k létání nevrátil a Letecká setnina Pardubice, která nikdy nedostala jediné letadlo, byla záhy zrušena, Aviatické družstvo existovalo spíše formálně. Avšak jeho nepočetní zbylí členové se nikdy neodhodlali k tomu, aby družstvo, likvidovali. A tak se v roce 1930 mohlo družstvo přeměnit ve Východočeský aeroklub Pardubice a dožít tak dnešních dnů.

Přestože archivní doklady týkající se Aviatického družstva v Pardubicích nejsou dochovány v úplnosti a na některé otázky budeme obtížně hledat odpověď, neměli bychom na tento spolek a jeho dodnes nedoceněnou úlohu v pardubickém letectví zapomenout.