Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Hradcem Králové k soutoku Orlice s Labem
Gočárova tř. – Hučák – Jiráskovy sady – Velké nám. – Eliščino nábř. Délka trasy 6 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 13:54, 15:27h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Stavební vývoj Pardubic
Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Mechanická pletárna Václav Charvát
Z Vídně se přestěhoval do Pardubic, kde byl zaměstnán u firmy Hermann, která sídlila v Pernerově ulici, přibližně v místech, kde dnes stojí budova městské policie. Do Pardubic se přestěhoval již jako ženatý. Charvátovi bydleli u Černého orla na Pernštýnském náměstí. Kolem roku 1923 se firma Hermann odstěhovala do Prahy a Václav Charvát získal živnostenský list. Pořídil si pletařský stroj a přímo v bytě začal vyrábět pletené výrobky.
Později firma přesídlila do Jesničánek do Chrudimské ulice 1120, kde Václav Charvát koupil domek a přistavěl dílnu. Stavba objektu pletárny v ulici Boženy Němcové byla za války zastavena a dokončena až po válce. Protože dílna v Jesničánkách již nevyhovovala objemu výroby, byla živnost opět přestěhována, tentokrát do Hronovické ulice, kde sídlila v nájmu v bývalé knoflíkárně u Kuchyňků. Po válce byl objekt v ulici Boženy Němcové dokončen a výroba byla převedena tam. Ve firmě pracovalo asi 15 zaměstnanců.
Firma prosperovala již v prvním roce svého založení a měla kladnou bilanci. Firma "šla" s dobou. Ruční pletací stroje, se kterými Václav Charvát začínal, byly postupně nahrazeny pletacími automaty na výrobu módního pleteného zboží a výroba byla rozšířena o automaty na výrobu punčoch a ponožek. Zboží bylo dodáváno obchodníkům do celé republiky formou objednávek nebo prostřednictvím obchodních zástupců. Obchod firma neměla. V roce 1948 byla na firmu uvalena národní správa a po nějakém čase byla firma zrušena. Budova strojní pletárny byla zbourána a na jejím místě vyrostlo sídlo Agrostavu.
Z činnosti firmy se zachovaly firemní papíry, firemní účtenky, reklamní tabule a firemní značka. Ta byla umístěna na obdélníkové etiketě se stylizovaným názvem firmy Václav Charvát Pardubice. Písmena byla umístěna do středu zeleného čtyřlístku. Prostřední písmeno P bylo největší a na něm bylo zavěšeno písmeno CH. Obdélníková etiketa byla lepena na krabice, ve kterých bylo punčochové zboží odesíláno odběratelům, a razítkem byl doplněn údaj o velikosti, druhu a barvě.
Konkurenční firmou Václava Charváta byla strojní (mechanická) pletárna Karla Viktory, sídlící v dnešní ulici Pernštýnské poblíž její křižovatky s ulicí sv. Anežky České. Další známou strojní pletárnu v Pardubicích vlastnila firma Fleischner a Östereicher. Pletené zboží včetně punčoch se spolu se zbožím galanterním prodávalo ve velkoobchodě Poláček a Pokorný a dále v obchodě Oldřich Rob a spol., který byl součástí výrobny prádla. Ve velkoobchodě Antonína Steicha se rovněž prodávalo pletené zboží. Snad nejznámějším pardubickým obchodem, v němž se prodávaly pletené punčochy, byla firma Emila Wursta.
Na závěr jen krátký pohled do historie punčoch. Punčochy sloužily zpočátku jako ryze praktická součást oděvu chránící nohy před prochladnutím a bodavým hmyzem. Na počátku 20. století měly zářivě barevné vzory. Po první světové válce nabyly vlněné a bavlněné punčochy černé barvy. Od roku 1935 začal "nylonový věk", ale to už je úplně jiná historie!
Autor článku děkuje panu Jiřímu Charvátovi za poskytnutí zásadních informací o firmě.
Prameny:
1) Soukromý archiv p. Jiřího Charváta (Mikulovická 1669, 530 02 Pardubice)
2) Soukromý archiv autora
