Tragická smrt poručíka četnictva Josefa Trnky

Alois Aschenbrenner vypovídal, že seděl s asistentem Kuchlerem3) na strážnici. Přišli tam tři čeští četníci, z nichž jsem znal pouze por. Trnku. Služebna měla mříž, k ní šel Kuchler a měl kulomet, já jsem šel s ním, ale neměl jsem zbraň. Por. Trnka žádal, aby jeden z nás šel k okresnímu hejtmanovi. Odpověděl jsem mu, že nemáme k tomu direktivy. Přišel také komisař Fritsche4), řval na ty tři pány, vytáhl moji zbraň a chtěl vystřelit. Přišel ještě Krebs5) a další neznámý příslušník gestapa. Po prvním výstřelu padly ještě další rány ze zbraní Kuchlera, Krebse a toho neznámého gestapáka. Ti tři páni ještě před prvním ranou začali utíkat po schodech dolů. Zasažen byl por. Trnka asi z automatické zbraně Kuchlera či Krebse. Já jsem zbraň neměl. Trnka byl mrtev a odnesen nahoru. Po přestřelce přišel německý četník s tím, že máme opustit budovu. Mezi ním a Fritschem došlo k hádce a ten ho ohrožoval pistolí. Pak šel dolů Weiss6) a slyšeli jsme ránu a výkřik. Posléze Fritsch telefonoval na letiště a do kasáren na Skřivánku (uvádí jméno gen. Seidemann). Asi do hodiny poté přijelo vojsko a auty nás odvezlo na letiště. Po odevzdání zbraní (?) odjela kolona směrem na Písek. Tam byli již 9. 5. 1945 odzbrojeni americkou armádou a dostali se do zajateckého tábora. Tolik ve spisech Mimořádného lidové soudu v Chrudimi LS 979/46 - 144/79 ÚOO. Z uvedeného je jasné, že Aschenbrenner popisoval situaci subjektivně a měl snahu nějak vyzdvihnout svoji nečinnost a zmírnit svoji vinu. Ale i tak byl odsouzen za jiné delikty k trestu smrti.

Onoho dne 8. 5. 1945 šli do budovy okresního úřadu celkem tři čeští četníci. Spolu s por. Josefem Trnkou to byl štábní strážmistr František Vyčítal a praporčík Václav Donát. I jejich výpovědi jsou součástí soudních spisů a je zajímavé je porovnat. Už 10. 7. 1946 zaznamenal vrchní strážmistr Fousek z SNB, okr. pobočka StB Pardubice - čj. 947/46 výpověď Františka Vyčítala. V uvedeném dokumentu se uvádí mj., že Aschenbrennerova výpověď není pravdivá. Týž (A. Aschenbrenner) se jednání před zavřenou mříží vchodu úřadovny gestapa vůbec nezúčastnil a celé jednání bylo pronášeno německy a ne česky. Št. strážm. F. Vyčítal prohlásil, že chtěli převzít služebnu gestapa. K mříži přišel jeden člen gestapa s automatickou zbraní. Patrně to byl Kuchler, který seděl v otevřené služebně proti zamřížovanému vchodu, a bylo to z levé strany. Ve směru ke vchodu přišel gestapák Krebs s puškou. Vyčítal ho dobře znal a ještě mu řekl, aby nedělal s puškou hlouposti, že to již nemá žádnou cenu. Gestapák ozbrojený automatem, s nímž jednal por. Trnka, řekl, že gestapo ničeho nepředá. Nato z pravé chodby ve směru vchodu vyskočil gestapák Fritsche, který aniž se ptal o co jde, zařval: "I(h)r böhmische Hunde!"7), přičemž vytrhl od pasu pistoli a se zvoláním "ein, zwei, drei"8) počal skrz mříž do uvedeného četníka střílet. Přitom byl por. Trnka zasažen a usmrcen. F. Vyčítal opětoval střelbu ze své služební pistole a přitom zpozoroval, že na chodbě za mříží je více ge-stapáků a je pravděpodobné, že A. Aschenbrenner přišel též ke mříži v době střelby, když byl por. Trnka mrtev.

Konečně dne 17. 6. 1946 vypovídal i praporčík Václav Donát. Popisoval, že dne 8. 5. 1945 v 9,30 hodin byl vyslán okresním četnickým velitelem ještě s pěti četníky na okresní úřad, kde se měl hlásil u por. Trnky, jenž žádal o posily. Potkával už lidi s pásky na rukávech. Por. Trnka byl pověřen převzít okresní úřad i se služebnou gestapa. Šli do 3. patra ke vchodu služebny. Vchod byl zavřen. Přes mříž viděli do místnosti proti vchodu, kde seděli dva gestapáci, oba v uniformách. Přišli ke mřížoví a jeden (gestapák) se ptal, co si přejeme? Dotaz i odpověď byla v němčině, a to: "Wir übergeben nichts"!9) Vzápětí přiběhl šéf gestapa a křičel "Was wollt ihr Hunde, schaut dass ihr wegkommt !"10) a sáhl pro pistoli a počítal "bis drei "11), pak "eins, zwei, drei"12) a já jsem šel spolu s por. Trnkou a št. strážm. Vyčítalem pozpátky dolů. Rána třeskla, nikdo nebyl zasažen, byli jsme skryti za zábradlím, ale padla druhá rána, která Trnku zasáhla. Poté jsme se potkali s německým poručíkem četnictva Grebnerem, který šel nahoru. Shora jsme slyšeli volání :"Nicht anrühren, liegen lassen !"13) Kdo volal, nevím. Nikoho z gestapáků jsem neznal. Strážmistr Vyčítal sdělil, že s puškou byl Krebs.

Tolik k jedné historii, která se udála v Pardubicích před šedesáti lety. Přišel při ní o život poručík Josef Trnka. Z výpovědi A. Aschenbrennera lze usoudit, že vrahem por. Trnky byl asi Josef Kuchler. Dodnes je v budově pamětní deska nesoucí Trnkovo jméno a určitě je víc než potřebné si připomenout jeho osobnost i oběť.



Poznámky :

1) Poručík četnictva Josef Trnka, nar. 1891 v Třebosicích.

2) Alois Aschenbrenner - nar. 20. 10. 1914 v Jihlavě, sazeč písma, německé národnosti. Otec Alois a matka Anna roz. Jelínková. V meziválečné době sloužil u pěšího pluku 43 v Brně, aktivní stoupenec henleinovců a pozdější příslušník pardubického gestapa. Po válce souzen a odsouzen k trestu smrti. Spolu s ním sloužil i jeho bratr Heinrich (Jindřich), který se údajně dostal po válce do Brazilie.

3) Josef Kuchler - asistent venkovské služebny gestapa v Pardubicích. Projevil se jako surový vyšetřovatel.

4) Johann Fritsch - poslední velitel pardubického gestapa (po Clagesovi a Lehnem)

5) Josef Krebs - kriminální asistent, nar. 1901 v Trutnově, matka roz. Pospíšilová. Krebs se mj. zúčastnil pronásledování npor. Alfréda Bartoše dne 21. 6. 1942. Vyznačoval se surovostí k vyšetřovaným.

6) Ludwig Weiss - asistent gestapa, surový vyšetřovatel.

7) Ir (správně ihr) - "Vy čeští psi !"

8) Jeden, dva, tři.

9) Nic nepředáme !

10) Co ti psi chtějí, ať koukají vypadnout !

11) A počítal do tří.

12) Jedna, dva, tři.

13) "Nedotýkat se, nechat ležet !