Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
ZE VZPOMÍNEK SOUDNÍ ÚŘEDNICE (9. část)
U krajského soudu v Chrudimi vedl rozvodové spory Dr. Polehla. Každé úterý a čtvrtek bylo po sedmi stáních, při kterých jsem zapisovala. Co lidí se tam vystřídalo! Před mým zrakem se rozvíjely lidské osudy jako pestrý filmový pořad. Zdá se mi to neuvěřitelné, že to bylo před šedesáti lety. Mám dosud některé rozvody v paměti. Manželé, muž asi třicetiletý, hezký, inteligentního vzhledu a upovídaná manželka se sklonem k hysterii. Během jednání potvrdili svědci nevěru této ženy a sama to též kajícně doznala. Jistě bych si tento případ tak nepamatovala, kdybych necítila obdiv k rozvádějícímu se manželi.
Na pokyn soudu uvedl, že má se svou manželkou dvě děti. Bylo by nesprávné, kdyby ty děti, které jsou dosud malé, neměly svou matku. I když chybila, je to přece jenom matka a děti své má ráda. Žádal soud, aby provedl pouze rozvod a uvedl, že se bude během jednoho roku starat o děti a přeje si, aby jeho manželka žila ten rok bez své rodiny. Bude-li si počínat správně a změní svůj život tak, aby děti budoucně dobře vychovávala, zapomene na její četná provinění a vezme žalobu o rozvod zpět. Uvedl, že nejdůležitější je v tomto případě výchova dvou dětí, aby byly jednou své vlasti k užitku a staly se z nich řádní občané.
Soudce ocenil toto stanovisko a domlouval ženě, aby si vážila svého manžela a splnila podmínku, kterou jí dává. Manželka slibovala, že již nikdy se nezpronevěří a že ten rok bude žiti tak, jak si to její manžel přeje. Častokráte jsem si vzpomněla, zda skutečně žila tak, aby mohlo manželství pokračovat. Dnes, kdy se staly rozvody běžnou záležitostí a děti jsou v mnoha případech jen břemenem pro rodiče, kteří mají dojem, že „v životě málo užili", je dvojnásob krásná vzpomínka na případ, kdy otec myslel jen a jen na budoucnost svých dětí. Někdy jsme se též u soudu pobavili. Tak na příklad manžel podal žalobu o rozvod a jako důkaz uvedl svého šestiletého syna, o kterém tvrdil, že má jiného otce. Nic průkazného neuvedl, ani toho „pravého" otce neznal a manželka tvrdila, že se nikdy manželovi nezpronevěřila. Svědci potvrdili její výpověď i její tvrzení o nesmyslné žárlivosti manžela. Když soudce nařídil zavolat chlapce, který čekal na chodbě, nikdo se neubránil smíchu. Je jisté, že někdy se dítě podobá matce, někdy otci, ale tato podoba syna s otcem byla tak veliká, že skutečně jen chorobná žárlivost mohla vzbudit pochyby. Rozvod proveden nebyl a žalobce uznal, že syn je jeho synem.
Mám též vzpomínku na rozvod, který by byl vděčným tématem k vzrušujícímu románu. Oba manželé byli učitelé. Měli služku Žofku a manželka uvedla, že jednoho dne, vlastně jedné noci nalezla manžela v Žofčině posteli. Dostala nervový záchvat, čehož využili milenci, svázali ji provazem a volali z okna do noci o pomoc, že je chce zavraždit. Manželka pochopila, že jen klidem může si pomoci a proto se dokázala natolik ovládnout, že ji bylo uvěřeno a manžel přiznal skutečnost. Žof ku propustila ze služby, ale jelikož manžel za ni chodil dále, bylo manželství rozvedeno z viny manžela. Žofka pak byla ještě stihána trestním soudem, protože křivě přisahala, že se svým zaměstnavatelem žádné styky neměla. Byla jsem při té přísaze a byla mi situace hned jasná, protože se jí ruka třásla. Nevím, zda následující léta změnila znění přísahy, ale přísaha, kterou svědci skládali před soudem, zněla: „Přisahám Bohu vševědoucímu a všemohoucímu přísahu čistou, že na všechny otázky, které mi soudem budou dány, odpovím jen pravdu a nic jiného než pravdu. K tomu mi dopomáhej Bůh." Všichni přítomni pň přísaze povstali a soudce pomalu důrazně předříkával slovo za slovem. Lidé obvykle s úctou a zodpovědnosti tuto přísahu skládali. Každá doba má své klady i zápory. Ale doba, kdy lidé věřili ve svrchovanost Boži, byla doba ušlechtilých lidí. Na otázku, co je správné, odpovídá bible: „Po ovoci poznáš, který strom je dobrý a který je špatný."
