Živelné pohromy v obci Svítkov

Dne 22. 7. 1922 zasáhla Svítkov silná bouře. Během ní blesk zapálil stodolu rolníka Františka Remše. Stodola vyhořela, ale díky hasičům se

oheň nerozšířil na další prostory.

Brzy poté (týden před posvícením) vznikl nový požár v nočních hodinách. Vyhořelo hospodářské stavení Albíny Svobodové (vdova po Václavu Svobodovi, který zahynul v první světové válce). Škoda způsobená ohněm byla kryta pojištěním, mohla být ale menší, kdyby bylo dost lidí, potřebných u ruční stříkačky. Vznikl názor, že obec by si měla pořídit stříkačku motorovou.

Lidé si po tomto požáru začali ve větším množství opatřovat hromosvody. Nový požár vypukl v roce 1923 opět u Svobodů (tentokráte 14 dní po posvícení). Stavení vyhořelo již před rokem. Opět nebylo dost lidských sil k hašení.

Dne 16. 5. 1924 vyhořela o pouti, konané v Lánech na Důlku, stará hospoda, patřící Pokorným. Požár vznikl opět od blesku. S hospodou shořela část nářadí, která patřila místnímu Sokolu. Ve stejný rok (13. 7.) si obec pořídila motorovou stříkačku, takže odpadly starosti se sháněním lidí k pumpování. Roku 1925 (6. 7.) vyhořel opět následkem blesku domkař Jan Tomiška (čp. 175).

Roku 1926 bylo velmi deštivé počasí. Přeháňky trvaly od konce února do 19. 6. Následkem toho stoupla katastrofálně hladina Labe. Povodeň zlikvidovala hlavně úrodu na polích. Celkově bylo ve Svítkově zatopeno 65 ha a 96 arů. Voda zatopila 28 ha polí a 71 arů luk. Cesta kolem Labe u přívozu (poblíž čp. 71) byla úplně zničena. Od okresní správy politické v Pardubicích obdržela obec 2000 Kč jako odškodnění a později 2000 Kč v naturáliích. Povodeň uspíšila téhož roku na podzim práce na regulaci

Labe od železničního mostu u Rosic n. Labem až k převozu svítkovskému. Dne 16. 4. roku 1928 se obcí přehnala sněhová smršť. Sněžit začalo před půlnocí a do rána napadlo 25 cm sněhu. Mokrý sníh způsobil na porostech

velké škody.

Rok 1928 (17. 5.) byl ve znamení další velké povodně. Tentokráte se rozvodnil i potok Bylanka, protékající obcí a zaplavil blízké okolí. Koncem října roku 1928 se v okrese Pardubice objevily první příznaky záškrtu.

Nemoc se rozšířila mezi malými dětmi ve Svítkově. Školní rada v Pardubicích byla nucena vyučování v Habrmanově škole od 5. 11. do 5. 12. přerušit. Z onemocnělých dětí zemřely dvě dívky z první třídy.

Rok 1929 byl abnormálně studený. Na Hromnice naměřili ve Svítkově –31 °C! Mezi dětmi se začala šířit angína a chřipka. Škola byla opět uzavřena od 7.–20. 2. Od 8. 2. byly v Pardubicích uzavřeny i všechny střední a odborné školy.

V únoru napadlo během několika dnů 80 cm sněhu! Vázly dodávky uhlí. Teprve 6. 3. nastala obleva. Noční mrazíky zabránily povodním. V pondělí 28. 4. 1929 došlo v chemické továrně v Semtíně kolem 11. hod. dopolední k výbuchu. Mezi mrtvými byli i mistr Jiruš a bratři Hazmanové. Neštěstí si dále vyžádalo 16 raněných a jednoho nezvěstného. Výbuch nastal v oddělení A, kde se vyráběl nitroglycerin a výbušné směsi. V oddělení (několik budov) pracovalo pravidelně 40 dělníků. Detonaci bylo slyšet široko daleko.

Nad Semtínem bylo vidět na několik vteřin ohromný sloup dýmu. Z Pardubic přijelo na pomoc 25 lékařů, z Bohdanče hasičský sbor. Kuriózní byl případ dělníka Matyska, kterého výbuch odhodil na blízký val. Když se probral k vědomí, začal pomáhat při záchranných akcích.

Dne 4. 7. 1929 kolem osmé hodiny večerní (správněji zřejmě o hodinu dříve, protože lze porovnat údaje z kronik sousedních obcí) byla obec Svítkov postižena větrnou smrští. Všech 284 domů bylo v obci nějak poškozeno. Střecha statkáře Dominika Těšíka byla zpoloviny odnesena. Mlýn Antonína Tola byl z větší části poškozen. Doškové střechy vichřice úplně zdemolovala jako např. stavení Miroslava Kučery. Značně byly poškozeny obecní dům a kaple. Vichřice strhla z márnice střechu a povalila hlavní kříž, stojící uprostřed hřbitova. Kříž byl nahrazen novým. Na obecním pozemku za bývalou kovárnou bylo vyvráceno 17 padesátiletých topolů. Silně byla poškozena i střecha Habrmanovy školy (podobně jako např. střecha školy v Trnové apod.). Obec utržila za prodej dříví (45 hromad) celkem 3965 Kč.

Následkem 4 dnů trvajících silných dešťů se 27. 10. 1930 rozvodnilo znovu Labe. U železničního mostu u Rosic n. Labem se protrhla hráz a voda se rozlila po okolních loukách. Povodeň trvala týden.

Ve čtvrtek 18. 7. 1931 se kolem poledne strhla silná bouře, která byla provázena neobvykle silným krupobitím. Kolem třetí hodiny odpolední uhodil do jednoho ze semtínských skladišť blesk. Následoval výbuch, který rozmetal dvě budovy.

Po bouři lidé ve Svítkově sbírali kroupy o váze až 2,5 dkg! Dne 18. 1.1934 se ve večerních hodinách rozpoutala nad obcí opravdu neobvyklá

bouře. Neobvyklá proto, protože se při ní blýskalo, což byl vzácný meteorologický jev v tuto roční dobu.

Roku 1935 došlo v chemické továrně v Semtíně opět k výbuchu. Obětí se stal 27 letý dělník ze Svítkova František Horák. Zemřel na následky popálení.





Použitý materiál:

1) SOkA Pardubice: Pamětní kniha obce svítkovské

2) Tamtéž: Pamětní kniha obce Svítkov