Od parku Na Špici proti proudu Chrudimky
Komentovaná vycházka. Sraz účastníků u lávky přes Chrudimku u parku Na Špici
typ akce: Výlety do historie
Z Adamova do Blanska
Adamov – Alexandrova rozhledna – Nový a Starý hrad – Čertův hrádek – Blansko. Délka trasy 16 km. Odjezd 7:06 hod. vlak ČD, návrat 18:55 hod. ČD. Ved. L. Černíková. Turistická vycházka týmu A pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka. Na vlastní zodpovědnost.
typ akce: Turistické vycházky
Nad Údolím Doubravy
Bílek – hrad Sokolov – údolí Doubravy – Točitý vír – vodopád v Kamenném potoku – Chotěboř. Délka trasy 9 km. Odjezd 7:54 hod. vlak ČD, návrat 16:05 hod. ČD. Ved. A. Milatová. Turistická vycházka týmu A pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka. Na vlastní zodpovědnost.
typ akce: Turistické vycházky
Podél Chrudimky do Chrudimi
Slatiňany, podle Chrudimky, Chrudim. Délka trasy 6km. Odjezd ČD 7.54h. Návrat ČD 14.05/14.35h. Vede J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B pro méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka. Na vlastní zodpovědnost.
typ akce: Turistické vycházky
kapitoly z dějin českého fašismu v Pardubicích - 40. část
Někteří z členů NOF se v roce 1946 ?po válce? objevili na seznamu Vlajkařů, jejž otiskovala na pokračování komunistická ?Rudá Zář?. Na seznamu se setkáváme se jmény 73letého gen. dr. B. Konopáska (vstoupil do Vlajky 12. 7. 1941), 51letého obchodníka se stavební keramikou St. Manycha (ve Vlajce byl od 21. 10. 1939 do svého vyloučení roku 1941), 40letého dělníka J. Meduny (vstoupil do Vlajky 20. 3. 1940, pak vystoupil a přijal německou národnost), obchodnice Viktorie Černíkové (členkou Vlajky byla od 24. 9. 1940 do svého vystoupení v dubnu 1941) a 76letého F. Formana, rolníka (vstoupil do Vlajky 24. 9. 1940).
Forman byl 5. února 1946 odsouzen lidovým soudem v Pardubicích na 14 let těžkého žaláře, ač měl od ministerstva zahraničních věcí „osvědčení národní spolehlivosti“. 1/
Na seznamu členů t.zv. Árijské pracovní fronty se mezi činovníky objevuje jméno obchodníka Jaroslava Teplého, agitátora, krejčího Josefa Bareše, člena okresního vedení a důvěrníka, strojníka Adolfa Ludvíka z Přelouče, člena ústředního i okresního vedení, mezi členy APF se pak objevují i známý holič J. Meduna z Pardubic, zámečník V. Simon z Pardubic a B. Opletal ze Sezemic.
Okresní velitel Vlajky, okresní vedoucí českého národně socialistického Tábora a Moravcovy Veřejné osvětové služby Karel Hybský uprchl v revolučních dnech z Pardubic, kde zanechal svou paní, jež byla zatčena. Hybský se skrýval na Ostravsku, 18. července 1945 se však sám přihlásil v Pardubicích. Byl převezen do pracovny, kde se po půl hodině oběsil na vlastní košili. 2/
Župní vedoucí Vlajky František Černohorský byl odsouzen lidovým soudem na 1 rok, ke ztrátě cti na 5 let a ke konfiskaci poloviny majetku. Prokurátor dr.Sedlák pro něj původně žádal 5 let žaláře. 3/ V rámci konkurenčního boje politických stran oživila „Rudá Zář“ v dubnu 1947 případ Josefa Langra z Mikulovic, bývalého okresního tajemníka NOF, tajemníka poslaneckého klubu NOF a předsedy pražské župy B, který byl nositelem odznaku Železný kruh. Roku 1938 byl krajským tajemníkem Strany národní jednoty (SNJ), pak okresním tajemníkem Národního souručenství (NS), roku 1947 pracoval ve funkci okresního tajemníka ČSL. 4/
Případ Bedřicha Opletala ze Sezemic vám prostředkujeme pomocí dobového výstřižku z „Lidové demokracie“, za nějž děkuji členu KPP p. Oldřichu Ulrichovi.
Poznámky:
1/ Budujeme /sociálně demokratický list), č. 6 ze 7. 2. 1946, s. 3.
2/ Rudá Zář (list KSČ) 20. 7. 1945, článek „Karel Hybský unikl soudu lidu“.
3/ Tamtéž, 1. 2. 1946. F. Černohorský byl znovu odsouzen v červnu 1949 na 18 let vězení. 22. 9. 1948 uprchl do Německa a 4. 1. 1949 se vrátil se vzkazy od ing. Jana Žemly do Pardubic. Chtěl se vrátit i pro manželku Blanku, byl však zatčen a zemřel již r. 1949 v Kartouzích ve Valdicích u Jičína. Viz J. Kotyk, Pardubické nezákonné procesy 1948–52, vyd. KPP 1998, hl.s.18.
4/ Tamtéž (t.j. Rudá Zář), 29. 4. 1947, s. 2, článek „Bývalý župní vedoucí fašistů okresním tajemníkem lidovců“.
-----------------------------------------------------------------------------------------–
Pokusil jsem se v 16 kapitolách přiblížit dějiny českého fašismu na Pardubicku. Prosím všechny pamětníky, kteří mohou doplnit mé závěry a údaje, aby se přihlásili na adresu redakce Zpráv Klubu přátel Pardubicka.
