Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad – Václavské nám. – Zámecký park – Strašidelná jeskyně – Kyšperk - Letohrad. Délka trasy 6 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 15:56 h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nová rozhledna Hamštejn
Malá Skála - Besedické skály - Koberovy - rozhl. Hamštejn - rozhl. Kozákov - Semily. Délka trasy 16 km. Odjezd 7:05 h. ČD, návrat 16:55 h. ČD. Ved: Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nivou Doubravy
Bílek – Sobiňov – Zahájský rybník – Hlína - Sobiňov. Délka trasy 7 km. Odjezd 7:53 h. ČD, návrat 14:00, 16:06 h ČD. Ved: A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Staré domy vyprávějí 34. díl
Když jsem v září 2019 prováděl v rámci Dnů evropského kulturního dědictví Evropským spolkovým domem, zabýval jsem se při tom i rozkrýváním starší historie původních domů, jež na tomto rohu Pernštýnského náměstí stávaly před postavením Občanské záložny (dnes ESD) roku 1890, t. j. domů čp. 53-55. Přitom mi vyvstaly před očima velmi emotivní děje, jež se tu odehrály od roku 1848 dále.Vedle dnes zbourané věže minoritského kláštera se zvoničkou v domě čp. 54 bydlel od roku 1843 vlastenecký lékař MUDr. Josef Bojislav Pichl (1813-1888), jenž se roku 1845 věnoval smrtelně zraněnému ing. Janu Pernerovi (známý úraz v choceňském tunelu), s manželkou Františkou Bohunkou, rozenou Svobodovou (1811-1882), jež publikovala své básně s nově přijatou identitou selky „zpod Kunětické hory“ Marie Čacké. Pichlovi zorganizovali roku 1845 v Pardubicích první české divadelní představení („Berounské koláče“ J. N. Štěpánka) a založili známé třešňové slavnosti na Kunětické hoře. V březnu 1848 se Pichl rozhodl vydávat v Pardubicích politický list „Pardubický hlasatel svobody a lidu práva“. Vyšlo však jen první číslo, protože místní poněmčelý hejsek Karel Beneschowsky rozpoutal ve městě proti Pichlovým psychický teror, jenž dokonce vyvrcholil hrozbami fyzického násilí, jež přinutily Pichlovy raději opustit město.
V 1.poschodí Občanské záložny bývaly kanceláře okresního hejtmanství, odkud 15.ledna 1919 prchal hejtman Emilián Trolda po žebříku před rozlíceným davem hladovějících lidí přes dvůr do sousední chlapecké školy.
8.května 1945 se ze zdejší četnické stanice vydal, nic netuše, na svou poslední cestu do budovy gestapa četnický poručík Josef Trnka, vyzván okresním přednostou dr. Ludvíkem Novotným k převzetí kanceláří gestapa v budově před divadlem (dnes společná budova Krajského úřadu a Magistrátu města Pardubic). Na schodišti do 3.patra byl por. Trnka zasažen střelbou gestapáků (viz tabulka ve zdi) a zatažen za „katr“ byl barbarsky ubit…
A tak nám staré domy vyprávějí o našich povahách…
Reprofoto: autor
