Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
KDO BYL FRANTIŠEK PŘEUČIL? - 1. část
Letos uplynulo 70 let od nezákonného procesu s JUDr. Miladou Horákovou
(1901–1950), která iniciovala m. j. za první republiky založení Ženské národní rady
v Pardubicích s pomocí svých zdejších přítelkyň - lékařky MUDr. Vilmy Ducháčkové
a učitelky a básnířky Růženy Vojtěchové. V rámci kulatého výročí vyšlo i několik
nových historických studií o procesu z roku 1950. Za nejpozoruhodnější osobně považuji
práci Karla Kaplana „Politický proces s Miladou Horákovou a spol. – komentované
dokumenty“ (vyd. EPOCHA 2019), jež osvětluje přípravu i realizaci procesu
v režii sovětských „poradců“ do všech detailů.Nás Pardubáky jistě nejvíc zaujme osobnost jednoho
ze spoluobžalovaných M. Horákové bývalého poslance
Čs. strany národně socialistické (ČSNS) Františka
Přeučila, rodáka z Prahy (nar. 9. 10. 1907), jehož
část života se váže na Pardubice (od roku 1931), otce
herce Jana Přeučila (nar. 17. 2. 1937 v Pardubicích)
a farářky CČSH Marty, provdané Jurkové. František
pocházel ze živnostenské rodiny (otec krejčí, matka
z rodiny čalouníka) a vždy jej zajímaly ekonomické
záležitosti. Politicky též přináležel od roku 1945
k ČSNS, jejímž byl krajským důvěrníkem pro Pardubicko.
Řídil tak i okresní důvěrníky strany. Obžaloba
to však označila za „budování sítě důvěrníků“, tedy
špionáž. Stal se členem Hospodářské rady vedené
Ing. F. Klímou, místoředitelem Pražské spořitelny. V radě měl Přeučil na starosti
odbor živnostníků a obchodníků (zatkli jej jako nakladatele, majitele firmy PAMÍR).
Několik dní před zatčením stihl ještě údajně předat hospodářské zprávy pro poúnorového
emigranta a bývalého demisionujícího ministra Huberta Ripku (1895–1958),
udržoval prý styky i s Fráňou Zemínovou (1882–1962), jež jako neúnavná bojovnice
za práva žen patřila k ústředí ČSNS.
Ve svém závěrečném slově na konci procesu (prokurátorem byl „český Vyšinskij“
Josef Urválek, jenž svou kariéru začal při procesu s R. Gajdou) Přeučil takticky ocenil
pasáže Košického vládního programu o živnostnících, malém a středním podnikání.
Řekl však, že k němu v poslední době přicházeli právě malí a střední živnostníci se
svými těžkostmi plynoucími z příliš rozsáhlé a rychlé socializace. Na svou obhajobu
řekl, že chtěl dělat jen prostředníka hospodářské tematiky ve straně. Za jeho Krédo
lze považovat větu: „Jsem příliš vnitřně přesvědčeným synem národa, než abych
chtěl ubližovat tomuto lidu.“ Přesto byl 8. června 1950 odsouzen na doživotí a k pokutě
80 tisíc Kč.
Komunistické vězení však přežil (propuštěn 1963), rehabilitace se však dočkal
až 29. června 1990. Mohli jsme jej ještě přivítat na přednášce v odbočce Masarykovy
společnosti v Pardubicích, kde velmi živým způsobem přiblížil posluchačům dusnou
atmosféru 50. let a odpovídal rád na všechny dotazy. Proto nás všechny doslova
šokovala těžko uvěřitelná zpráva o jeho tragické smrti při požáru v jeho bydlišti
v Černošicích roku 1996.
Poznámka:
Děkuji za spolupráci při vyhledávání matričních údajů Mgr. Petru Mückemu
ze SOkA Pardubice.
