PARDUBICE NA KANÁLE LA MANCHE

Prvním plavcem, který pokořil Kanál byl v roce 1875 Angličan Matthew Webb. Plavba mu trvala 21 hodin a 45 minut. První ženou, které se takový výkon zdařil byla v roce 1926 Američanka Gertrude Ederleová. Rychlostní rekord vytvořil v roce 2012 Australan Trent Grimsey časem 6 hodin 55 minut. Mezi ženami je nejrychlejší česká plavkyně Yvetta Hlaváčová, která v roce 2006 dosáhla času 7 hodin 25 minut. Ještě jeden zajímavý rekord si zapsala Britka Alison Streeter, která dokázala La Manche překonat 43krát.

      Prvním Čechem, který přeplaval Kanál byl na druhý pokus v roce 1971 František Venclovský, který se zapsal do historie svojí větou v cíli: „Já su tak šťastné“. Do roku 2018 uskutečnili čeští plavci celkem 43 pokusů přeplavat kanál. Z nich bylo 34 úspěšných. Ještě do konce tisíciletí si na kanále připsali úspěch další čtyři čeští plavci: v roce 1974 to byl Jan Novák, v roce 1988 Lída Jelínková a v roce 1989 Richard Blatný a Libor Laštík.

      Pardubický plavec Jan Novák si svůj úspěch v roce 1975 zopakoval a podobně i František Venclovský. Oba se pak stali členy štafety v roce 1975 ke stému výročí první plavby Matthewa Webba. První Češkou, která přeplavala úspěšně kanál byla pardubická plavkyně rodačka z Mikulovic Lída Jelínková. Z prvních tří českých úspěšných plavců byli hned dva     z Pardubic. V nové době po přelomu tisíciletí se s pokusy na Kanále roztrhl pytel. Dnes už jsou úplně jiné, lepší podmínky a možnosti a také mnohem víc informací a podpory. Vlivem globálního oteplování je dnes běžné plavat ve vodě 16-18 °C (Novák plaval ve vodě 9-13 °C). Stravování je urychleno a hlavně plavci dnes plavou ve výhodných domluvených dnech          v pořadí plavby dopředu, což předtím nebylo. Plave se v nejvýhodnějších trasách podle proudů zjištěných z družic.  V roce 2006 dokázal David Čech dokonce přeplavat tam a zpět na jeden zátah a obě cesty mu trvaly 19 hodin 54 minut. Pro Pardubáky byl důležitý rok 2010, kdy Kanál zdolala teprve šestnáctiletá pardubická rodačka Lenka Štěrbová a rok 2015, kdy       s Kanálem úspěšně bojovali tři čeští plavci –  Zdenka Krčálová z Brna a dva Pardubáci – Radek Táborský (startoval ale za pražský oddíl Bohemians) a Aleš Rucký. Od počátku historie soubojů s Kanálem do konce roku 2018 se o překonání Kanálu pokusilo celkem 26 českých plavců. Z nich pak pět bylo z našeho města. Byli to pardubičtí sportovci: Jan Novák, Lída Jelínková, Lenka Štěrbová, Radek Táborský a Aleš Rucký. Nejenom v hokeji                  a jezdeckém sportu, tenise a šachu platí heslo Pardubice – město sportu, ale je očividné, že mezi legendy se v Pardubicích řadí také dálkové plavání. Koupaliště, plovárny a lázně přispěly v Pardubicích k rozšíření plavání jako masového sportu už od 30. let minulého století. Z takové široké základny pak vzešly i hvězdy, úspěchy a velké výkony.

1. Jan Novák (* 1942, PaedDr, z.m.s.)

Sloužil jako vojenský pilot na pardubickém letišti. Potom byl 12 let funkcionářem v armádním sportu a v posledku pracoval na ministerstvu obrany. Byl členem VTJ Dukla Racek Pardubice a hostoval v Dynamu, kde pod vedením trenérů Švece a Tomeše trénoval nějaký čas spolu se svojí následovnicí Lídou Jelínkovou. Je velkým patriotem Pardubic a vykonal ohromný kus práce pro popularizaci sportu mezi mládeží. Má desítky publikací ve sportovním tisku, je plaveckým rozhodčím a trenérem. Jeho specialitou je plavání v chladných vodách, a kromě dvou úspěšných plaveb přes kanál (rok 1974 a 1975) dosáhl řadu dalších naprosto fenomenálních výsledků. Jmenujeme například:

1974 – byl prvním suchozemcem, který překonal La  Manche v tom obtížnějším směru -  z Anglie do Francie

1975 – dokázal Kanál zdolat podruhé, zatím v nejtěžších podmínkách, kdy ve druhé polovině trati dul vítr 120 km/hod a vlny se podle zápisu zvedaly až do výšky 5-8 m! Byl vydán zákaz výjezdu lodí  v Kanálu.

1975 – byl členem mezinárodní štafety na Kanále u příležitosti 100. výročí první úspěšné plavby Matthewa Webba

1974 – jako druhý na světě přeplaval z Hidensee do Stralsundu

1975 – výkon opakoval; v obou plavbách utvořil rekord

1973 – vítězství v 9. ročníku Sundschwimmen (545 účastníků)

1972, 1976 – vítězství v plaveckém maratonu Lipno

1976 – vítěz 2. mistrovství Slovenska v dálkovém plavání (25 km)

1987 – přeplavba 95 km z ostrova Bornholm do Polska poblíž Kolobřehu ve vodě kolem 13°C

1989  – ve štafetě (po 30 minutách) s Františkem Venclovským přeplaval 45 km po Angaře od výtoku z jezera Bajkal po Irkutsk (voda 4 – 7 °C)

1990 – dvakrát zimní přeplavba Angary- teplota -15°C a podruhé -28 °C, voda 0,8 °C

1990 – první člověk, který přeplaval Bajkal, spolu s ním byl s ploutvemi úspěšný též František Venclovský

Mechelen – uplaval 2.400 m ve vodě 4 °C při vzduchu -6 °C

     Například přeplavání Bajkalu, to je výkon, který se každý rok pokouší zopakovat celá řada plavců, ale do dnešního dne se to nikomu dalšímu nezdařilo. Můžeme konstatovat, že v době své špičkové výkonnosti neměl Jan Novák v Evropě konkurenta. Jeho fenomenální výkony berou dech a Jan Novák je dnes vzorem a příkladem pro mládež. Je nutno se zmínit, že za svůj život zachránil 17 lidí před utonutím; nejvíc bylo pět najednou, pětičlennou rodinu            z převráceného člunu ve velkých vlnách v bývalém NDR. Naučil plavat desítky lidí. O své zkušenosti se dělí a absolvoval přes tisíc besed s mládeží, hlavně na školách. Je příkladem vytrvalosti a pevné vůle pro mnoho mladých lidí. Díky jeho vzoru se jeho obdivovatelé rozhodli trénovat, a jít v jeho stopách.

     Zajímavé je, jak se připravoval na Kanál: „Plavat jsem chodil na rybníky v Černé                  u Bohdanče. Svázal jsem si nohy a na břicho jsem si připevnil závaží, které jsem postupně zvyšoval. V neděli jsem si zaběhl z Pardubic do Hradce a zpět. Doma jsem vzal ještě sprintem třikrát schody do dvanáctého patra.“ Mnohem obtížnější než samotný plavecký výkon pro něj bylo sehnat všechna potřebná povolení, razítka, devizový příslib a vybavení. Dnes žije            v Praze - Modřanech a stále se aktivně zúčastňuje nejrůznějších společenských akcí a setkání v Pardubicích. Také pro náš pražský Klub přátel Pardubicka promítl film a měl zajímavou přednášku a besedu. Je to rozhodně jeden z největších sportovců našeho města.

1. Lída Jelínková  (* 1957, mistryně sportu)

Je to rodačka z Mikulovic a stala se plaveckou legendou.  Ti, kdo ji znají, ji nikdy nepojmenují Ludmila, ale pro všechny je to naše Lída.

V mládí byla aktivní reprezentantkou v bazénovém plavání, ale před mateřskou dovolenou (má dva kluky) s plaváním úplně přestala. Až zase v pětadvaceti letech začala s dálkovým plaváním. Když se rozhodla, že se pokusí překonat La Manche, měla v Tesle problémy s uvolňováním na tréninky    a na závody. Proto změnila zaměstnání a přešla do VCHZ, který jí umožnil lepší podmínky pro přípravu. Začala tvrdě pracovat a sbírat zkušenosti na domácích i zahraničních závodech.

     Stala se vítězkou Českého poháru v dálkovém plavání v letech 1984 – 1988. Byla mistryní republiky na 5 km v roce 1983, na 10 a 20 km v letech 1986 a 1987. V letech  1983 – 1989 vyhrála celkem 18 závodů Českého poháru.

Mezinárodní úspěchy: v závodu Capri-Neapol na 36 km dosáhla v roce 1987 deváté místo        a v roce 1989 skončila desátá. V závodu na trase Evian-Lausanne skončila v roce 1989 na      4. místě a v závodu Jarak-Šabac v roce 1987 získala 3. místo.

     Když u nás vládl ve sportu ČSTV, tak od něj nebylo možno dostat sebemenší podporu. Přeplavat Kanál – bylo čistě soukromou záležitostí sportovce. Lída říká – La Manche – to je plavecký Mont Everest. Tehdy z Pardubic vyjeli ve čtyřech žigulíkem. V kufru měli pytel brambor a hromadu ovesných vloček. Celníci z nich byli úplně v šoku. Všichni čtyři si museli vzít dovolenou, ale dohromady tvořili skvělý tým, který Lídě pomohl uspět. Výprava byla vybavená pouze devizovým příslibem a po zaplacení lodivoda už nezbývalo moc času na čekání na příznivější počasí. Proto se Lída rozhodla plavat za každou cenu, protože kdyby se vrátila domů bez úspěchu, tak by podruhé už devizový příslib a výjezdní doložku asi nedostala. Pohánělo ji proto odhodlání, že musí uspět a opravdu to 3. srpna 1988 nakonec dokázala, a dokonce v novém československém rekordu 10 hodin 28 minut. Byla první ženou z vnitrozemského státu, která přeplavala La Manche. Podařilo se jí překonat rychlé střídání přílivu a odlivu, silné mořské proudy a vyhnula se medúzám a řasám.  Na otázku, proč se nepokusila o další rekordy nebo o oboustrannou plavbu, Lída říká, že by neváhala ani vteřinu   a určitě by se ráda na Kanál vrátila, ale to by musely být podmínky takové, jaké mají sportovci dnes. Znovu podstoupit náročnou přípravu, organizaci, zajišťovat vycestování, finance - to už bylo nad její síly Jistě, že i dnes je celá akce finančně náročná, ale dnes už se smí veřejně získávat sponzoři a lze tak získat finance na trénink, na materiální vybavení a na samotnou plavbu. Dnes může plavat prakticky kdokoliv, kdo si sežene potřebné peníze            a proto se s plavci roztrhl pytel. Pozoruhodná je například usilovnost operního pěvce Richarda Haana, kterému se podařilo zdolat Kanál až na čtvrtý pokus. Když Lída odjížděla s pytlem brambor na kanál, nechtěl nikdo o jejím plánu slyšet, natož aby se o ni zmínil tisk. Když potom uspěla a proslavila náš sport a naši zemi, tak si ji zase nejrůznější instituce předávaly     z ruky do ruky na nejrůznější besedy. Lída říká, že ji z toho vysvobodila až Sametová revoluce, protože lidé přešli na jiné starosti a jiné myšlenky. Lída dokázala i v obtížných podmínkách skvěle reprezentovat náš stát, naše Pardubice i rodné Mikulovice a zaslouží si naši úctu a obdiv. Právem byla v roce 2000 uvedena do Síně slávy mezi deseti nejlepšími sportovci Pardubicka 20. století.

Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 1-2/2021