Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubický Slavín - rodina Vamberova
Od roku 1991 je na ohradní zdi u hrobu zasloužilého starosty Pardubic V. Bubeníka (1828-1879), tedy u hrobu II. R/37 na t. zv. novém hřbitově umístěna nápisová deska „Rodina Vamberova“ ze zrušeného hrobu I. I/16 na starém hřbitově, kde byly m.j. uloženy ostatky bývalého ředitele pardubického cukrovaru F. Vambery (1860-1949). Vzniká logická otázka, jak se to stalo a hlavně proč? Iniciátorem přemístění byl Vamberův vnuk ing. František Vambera z Hradce Králové, jenž mi v osobním dopise z 10. února 1991 vysvětlil, že jeho babička Anna, provdaná Vamberová, manželka ředitele cukrovaru, byla rozená Bubeníková (zemřela roku 1892). Byla dcerou Emanuela Bubeníka (nar. 1868), jehož příbuzenství se starostou Václavem Bubeníkem nelze bohužel odvodit z genealogického schématu rodiny Bubeníků (viz sešit 13 edice AB-Zet Pardubicka od F. Petra „Václav Bubeník“, vyd. 2001, s. 56). Mohlo snad jít o starostova synovce, jemuž podle Sakařova místopisu (ve IV. díle Dějin Pardubic n.L., vyd. 1928-31) patřilo v Pardubicích několik domů, např. v letech 1883-86 byl majitelem domu čp. 70 st. -43 n. na Třídě Míru, sousedícího později s Krudencovým palácem (dům Hybských), dále v letech 1885-93 domu čp. 78 st. -50 n. na Třídě Míru (později Rolnické družstvo i rohový dům do Pernerovy ulice), dále dům čp. 91 st. -4 n., zvaný Bubeneč (v roce 1887).Zaměřme se však nyní na osobnost bývalého ředitele cukrovaru Františka Vambery. Narodil se 16. července 1860 v rodině truhláře F. Vambery a jeho ženy Josefy, rozené Stránské. Bydleli v přízemním domku v Labské ulici čp. 21 (dnes zbořeném). František absolvoval vyšší reálnou školu v Pardubicích (dnes budova Krajského úřadu na Komenského náměstí se sálem J. Kašpara) a roku 1881 nastoupil jako technický adjunkt do místního cukrovaru. V profesi velmi dobře avansoval na správce a dokonce technického ředitele. V roce 1888 se oženil s Annou Bubeníkovou, s níž měl jediného syna Františka (nar. 21.10.1889). Manželka Anna brzy zemřela (5.7.1890) a ředitel Vambera pak již zůstal vdovcem. Bydlel v Palackého ulici ve vile u cukrovaru, na důchod se však přestěhoval do vily v Bulharské ulici, nedaleko Kamenné vily, již obýval jeho věrný a celoživotní přítel ředitel banky Růžička.
Pozoruhodná byla Vamberova činnost v místní samosprávě i spolcích. Byl členem městské rady (jeho vnuk vlastnil dědovu plaketu s nápisem „Městská rada král. kom. města Pardubic“ o průměru 4 cm a městským znakem zdobenou na okraji 6 rubíny). Byl činný v Numismatické společnosti, jeho přítel B. Skrbek na něj vzpomíná v úvodu svého třídílného monumentálního díla. Vambera pracoval i ve výboru pro výstavbu průplavu Labe-Dunaj, byl také členem Muzejního spolku a Kunětického družstva (s přáteli chodil jednou týdně Polabinami na hrad Kunětická hora). Byl také pokladníkem Aviatického družstva a přítelem prvního českého aviatika J. Kašpara. Historiograf Pardubic Prof. J. Sakař ve svých Dějinách mnohokrát se odvolává na „listinář p. ředitele Vambery“, rozuměj sbírku regionálních archiválií, dnes již zřejmě ztracenou. Rád jezdíval na kole, byl jedním z prvních majitelů motocyklu s přívěsem v Pardubicích. Jako člen Klubu českých turistů podnikal rád pěší i lyžařské túry v Krkonoších.
Jeho jediný syn František vystudoval chemické inženýrství a po celý život učil na Obchodní akademii v Hradci Králové. Pravnuk F. Vambera žije v Peci pod Sněžkou, jeho neteř Marie Vamberová, provdaná Kosková byla manželkou PhMr. Koska, lékárníka U Jonáše a na Skřivánku. Jejich syn PhMr. Bohumil Kosek žil a pracoval v Jimramově.
Prameny:
Osobní dopisy ing. F. Vambery (bytem Purkyňova ul. 569 v Hradci Králové 2) autorovi z 10.2.1991 a 5.2.1997.
Literatura:
F. Petr, V. Bubeník, 13. sešit AB-Zet Pardubicka, vyd. KPP 2001.
J. Janiš, Pardubický Slavín, 15. sešit AB-Zet Pardubicka, vyd. KPP 2001.
