Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
04.05.2024 14:00

Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie

Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč

Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.

Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).

A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.

Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.

typ akce: Výlety do historie

05.05.2024 07:55

Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice

Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

05.05.2024 08:35

Rozhledna Milíř

Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

11.05.2024 09:00

Nemošická stráň

Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory. 

typ akce: Přírodovědné vycházky

12.05.2024 07:40

Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou

Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

O popravišti a hrobce v Pardubičkách

obrázek k článku Na stránkách Zpráv Klubu přátel Pardubicka pravidelně sleduji příspěvky na téma Zámeček, resp. úpravy prostoru popraviště u něj. Vyjevuje se mi tak drama, kdy na straně odpůrců projektu narůstají emoce, tón mi někdy připadá až hysterický, zároveň ale chápu důvody pro tuto emoční vypjatost – přese vše mašinérie nezvratitelných změn popraviště u Zámečku pokračuje dál. Navštěvoval jsem tato místa vcelku pravidelně, většinou mimo oficiální akce. Oceňoval jsem jejich decentní úpravu, možnost posadit se a vnímat atmosféru. Někdy jsem tu na konci školního roku nechal květinu, dostal-li jsem od některého z žáků nějakou. (Jako učitel-muž většinou dostávám čokoládu.) Nikdy mi tu nechyběly podrobné informační cedule, nebo dokonce snad multimediální expozice. Zastávám ten názor, že by měl člověk vstupovat na taková místa již poučen. Není potřeba jím manipulovat a tlačit ke správnému poznání. Myslím si, že je to vůbec pro dnešní dobu typické – nenechat člověku prostor pro vlastní úsudek, samostatné vcítění se, ale masivně na něj působit, obrábět ho, narušovat jeho autonomii.

Z tohoto pohledu se mi zdá proměna zmíněného místa jako nežádoucí. Udivilo mě, s jakou lehkostí dochází k jeho vytěžení. Významná část autentického místa je odvezena a patrně odhozena někam na skládku. (Popravdě – nevím, co se s vytěženou zeminou děje, ale předpokládám, že pietní nakládání s ní není v plánu.) Právě v tom, podle mého názoru, tkví největší neštěstí této stavební akce. Ta se mi automatiky jeví jako zpupná, neuctivá a nesoucí v sobě další znak dnešní doby – neúctu k zemi. (Mám tím na mysli zemi – matérii, v níž se nachází mnohem víc, než by se na první pohled zdálo.)

Druhým příkladem orwellovského převracení jazyka, kdy rekonstrukce se rovná destrukci, je dle mého soudu proměna náhrobku spisovatele Jaromíra Johna v Pardubičkách. Zchátralý, ale velmi poetický náhrobek byl nahrazen pompézní průměrností.

Básník Jakub Milský mě upozornil na další rozměr této neblahé proměny. Povídka Tetičky slavné knihy Večery na slamníku má autentický ráz a je v ní popisována i návštěva hřbitova. Zaznívají tu slova: „Naše hrobka je stará, z let šedesátých. Je natřena šedou olejovou barvou. Má zdobené mřížoví a v čelné stěně je výklenek s andělem píšícím v desky.“ Nelze si nepovšimnout inspirace původním náhrobkem rodiny Markalousových, a později tedy                    i Jaromíra Johna. V Pardubičkách nedošlo jen k nevkusné proměně, ale přímo k útoku na text tohoto skvělého spisovatele.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem