Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Šelmberkové a kostel sv. Bartoloměje v Pardubicích
Z dvanácti osob, prokazatelně pohřbených v pernštejnské kryptě kostela sv. Bartoloměje v Pardubicích, patří tři do rodu pánů ze Šelmberka (Schellenberka). Je to v první řadě Hedvika (+1535), druhá manželka Jana „Bohatého“ z Pernštejna, a dále bratři Jaroslav (+1539) a Jan (+1541), pohřbení pod společným náhrobkem. [J. Kotyk: Pernštejnské mauzoleum v Pardubicích, ZKPP XIX, č. 11/12, str.260, 1984]
Na vývodu Janova syna Vojtěcha z Pernštejna v Moravských zemských deskách jsou zobrazeny čtyři erby: pernštejnský, šelmberský, liblický a zlatý lev s červenou korunkou v černém poli pánů z Plavna. [V. Houdek: Drobnomalby moravských desk zemských, str. 13 a tab. 4, 1915; A. Sedláček: Pýcha urozenosti a vývody u starých Čechův a Moravanův – Dodatky, 1923] Z toho je zřejmé, že Hedvika byla dcerou Jaroslava ze Šelmberka a Kateřiny z Plavna. Jaroslav (1480-1556), syn Jana ze Šelmberka (1447-1508) a Johanky ze Stráže (+1495), byl v letech 1515 až 1549 nejvyšším komorníkem Českého království, Kateřina (+1520) byla dcerou míšeňského purkrabího Jindřicha II. z Plavna (von Plauen, +1482/84) a Anny z Anhaltu (von Anhalt-Zerbst, +1492).
Původ bratrů Jana a Jaroslava můžeme zjistit podle jejich náhrobního kamene. Je na něm zobrazen tzv. čtyřkoutní vývod – erby otce, matky a matky z otcovy a z matčiny strany. Náhrobní deska byla až do začátku 20. století umístěna na podlaze kostela a je do značné míry sešlapaná, ale znak v pravém horním rohu (erb matky zemřelých) je naštěstí dobře rozeznatelný – tvoří ho těšínská orlice. Oba bratři jsou tedy synové Jiřího ze Šelmberka (1475-1526) a Heleny (*1478/80, +př. 1524), dcery knížete Hanuše IV. Těšínsko-Osvětimského (1426/30-1495/97) a jeho druhé manželky Barbory Krnovské (1448-1510/13) z rodu opavských Přemyslovců. Po obvodu desky je vytesán nápis: „Tuto leží těla urozených panu panu Jaroslava a Jana bratří vlastních ze Šellenberka a Kosti a pochována jsou tělo Jana v letu 39 (?) a tělo pana Jaroslava v letu 41“. Užití názvu Kosti v přídomku je ovšem poněkud zavádějící, protože tento hrad a panství nevlastnil ani jeden z bratrů a dokonce ani jejich otec.
Kostecké panství koupil od Hazmburků v roce 1497 za 20.000 kop českých grošů nejvyšší kancléř Království českého Jan ze Šelmberka (1447-1508) a po jeho smrti seděl na Kosti jeho nejmladší syn Jindřich (1487-1543?), který panství r. 1524 prodal Bibrštejnům. [A. Sedláček: Hrady, zámky a tvrze Království českého X., str. 89-90, 1895].
Krnovské knížectví dostal Jan ze Šelmberka od krále Vladislava II. Jagellonského 3.10.1493 jako uvolněné léno. Získal tím však pouze majetek, nikoli knížecí titul. Kromě toho si na Krnovsko dělala nárok také žena osvětimského knížete Hanuše IV. Barbora, která navíc měla podporu krnovských stavů. Nepříznivou situaci vyřešil sňatek Janova syna Jiřího s Barbořinou dcerou Helenou, ke kterému došlo mezi roky 1493-1498. [M. Starý: Časopis Matice moravské 137/2018, str. 57-85].
Šelmberkové byli jednou z odnoží velkého rodu Buziců, do kterého patřili ještě například páni z Valdeka, z Hazmburka a z Rožmitálu. V erbu nosili Šelmberkové černou kančí hlavu ve zlatém poli a stejné znamení měli i v klenotu. Jejich prvním známým předkem byl Přibyslav z Křimína, který na počátku 14. století vlastnil hrad Šelmberk u Mladé Vožice. V držení rodu zůstal hrad až do roku 1408 [D. Menclová: České hrady I., str. 343, 1972]. Nejvíce rod proslavil výše zmíněný Jan ze Šelmberka, který v letech 1479 až 1503 působil jako nejvyšší kancléř království Českého a od roku 1503 do své smrti r. 1508 byl nejvyšším komorníkem. Počínal si v těchto úřadech velmi úspěšně, což dokazuje mimo jiné i to, že dostal od krále Vladislava jako zástavu slezský hrad Fürstenstein (1472) a jako léno krnovské knížectví (1493). Během života se mu podařilo získat slušný majetek, kromě zmíněné Kosti koupil např. hrad Buzov (1472) a Trosky (1497), další statky získal dvěma sňatky - s Johankou ze Stráže (+1495) vyženil přerovské panství a s Johankou z Krajku, vdovou po Janovi z Cimburka, Mladou Boleslav, Brandýs, Rohozec a Kojetín. Když zemřel, zůstali po něm tři synové - Jiří (1475-1506/8), Jaroslav (1480-1556) a Jindřich (1487–1543?)
Jiří seděl za otcova života na Kamenici a také vlastnil Rožnov a Krnov. Oženil se s Helenou Těšínsko-Osvětimskou (+ př. 1524) a jejich tři synové Jiří, Jan (+1541) a Jaroslav (+1539), krnovské knížectví v roce 1523 prodali.
Jaroslav držel nějaký čas část Přerova a Komorní Hrádek, oženil se dvakrát, poprvé z Kateřinou z Plavna a podruhé s Annou z Krajku. Kromě dcery Hedviky (+1535), od r.1527 manželky Jana z Pernštejna (1487-1548), měl ještě pět synů (Petra, Zikmunda, Jana, Jiřího a Albrechta), kteří po sobě nezanechali žádného dědice a Janem (zemřel 12. října 1597) celý rod pánů ze Šelmberka vyhasl.
