Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
PROCHÁZKA PO PARDU BICKÝCH KLIKÁCH, ZÁMCÍCH A KLEPADLECH - 2. část
Úvod opět všeobecný:
Dnes začneme Janusem (z latiny Ianusem). Janus byl v římské mytologii bůh dveří, vrat, ale i začátků a konců. Římané tohoto boha vnímali jako toho, kdo vchází do dveří, ocitá se tedy „na začátku“ a zároveň jako toho, kdy vychází, tedy ukončuje svoji návštěvu. Asi nejznámější pozůstatek Januse v moderní době je jeho jmenovec, měsíc leden (Január). Ačkoliv byl obvykle zobrazován se dvěma opačnými tvářemi Janus Gemimus – („dvojčata“) nebo „dvoutvářný“ (Bifrons) byl Janus vlastně Quadrifrons, tedy bůh čtyř tváří. Quadrifrons je latinské slovo, značící v překladu čtyři čela, čtyři tváře. Jeho dvě tváře (vousatá a bezvousá) vlastně představují slunce a měsíc (boha Hélia a bohyni Seléne).
Janus byl uctíván v některých částech starověkého Říma jako bůh začátku sklizně, času sázení, tak jako bůh svateb, narození nebo jiných začátků.
Janus pocházel z řecké Thessálie, což je severovýchodní část Řecka (Helady), s dnešním hl. městem Thesaloniké (známější pod názvem Soluň).
Historicky byl Janus jeden z mnoha římských (románských) bohů, který neměl jednoznačný protějšek v řecké mytologii, ale i tak ho nacházíme jako složeninu několika bohů, např. Hermares (neplést s bohem Hermem, patronem cestovatelů, obchodníků ale též zlodějů).
Zánik uctívání patrona dveří se datuje do doby, kdy Romulus a jeho muži unesli Sabinky. Na jeho počest byly dveře jeho chrámu otevřeny v době války a naopak byly zavřeny v době míru, což byla v římských dějinách vzácná událost!
Kdo z vás navštívil jedno z nejbohatších muzeí na světě, vatikánské, může boha Januse spatřit jako románskou bustu v jednom z oddělení věnovaných římských a následných etruských (tuských) dějin. Janus byl mj. i strážcem nebeské brány, jakási křesťanská verze sv. Petra nebo Herákla (Herkula) při vstupu na řecký posvátný Olymp.
Janus byl po své smrti přijat mezi bohy. Byl rovněž ochráncem prahu a především dveří, které mají dvě strany, jako Janus dvě tváře.
Když navštívíte francouzskou Riviéru (Lví záliv) poblíž městy Cannes a Nice, ve městě Caen spatříte ve stěně jednoho z chrámů „medailon“ v Manoir des gens d´Armes (16. stol.). A na závěr pro pamětníky meziválečných filmů. Německý režisér F. W. Marnau natočil v roce 1920 film Janusova hlava.
Vzít za kliku, otevřít dveře a vstoupit, je čin, nad kterým nikdo moc nepřemýšlí. Však, vstupuje-li člověk do neobyčejných budov a míst, prožívá zřejmě to, co pokaždé já. Nikdy nezapomenu, kdy jsem vzal za těžké dveře Britského národního muzea (nejstaršího na světě) a vstoupil dovnitř.
Jako kdybych doteď cítil těžkou kliku katedrály sv. Pavla v Londýně, druhé největší na světě. Vzpomenu na dveře (spíše bránu) Chrámu Boží moudrosti v Tureckém Istanbulu. Skutečně zlatou kliku Muzea zlata v peruánské Limě nebo nablyštěnou kliku Čínského divadla v Los Angeles před slavným Chodníkem slávy atd.
Dnes navštívíme kliky, zámky a klepadla pardubického zámku. Do vnitřní části zámku vstoupíme dveřmi a klikou (obr. č. 8), projdeme krátkou chodbou a hned naproti nás uvítají dveře s klepadlem (obr. č. 9), následuje klika na nádvoří zámku do stálé expozice historických pohlednic (obr. č. 10), povšimněte si dvou trojlístků. Zajímavá je na nádvoří poblíž vchodu do knihovny klika v podobě knoflíku se sluncem a osmi paprsky (obr. č. 11). Poblíž vchodu do Rytířského sálu je na dveřích nádherné klepadlo (obr. č. 12). Při procházce projdeme přes Přihrádek, Zámeckou a Pernštýnskou ulicí směrem na Komenského náměstí. Navštívíme kostel Panny Marie Nanebevzetí a jeho vstupní dveře naproti známému Sakařovu antikvariátu. Klika má opět dva trojlístky (setkáme se s nimi ještě několikrát, protože se jednalo o poměrně častý zdobný prvek), (obr. č. 12). Veřeje dveří vstupu do kostel P. M. Nanebevzetí jsou zdobeny nádherným „stříbrným“ křížem (obr. č. 13).
Použité zdroje:
-----------------
1) Boularot, Sandrine – Augusta: Slovník řecko – římské mytologie a kultury, EWA, 1993, s. 130 (vyobrazení boha Januse s býčími rohy).
2) https://cs.wikipedia.org/wiki/Janus
3) Hrubý, Vladimír – Staněk, Jiří: Kostel sv. Bartoloměje v Pardubicích, Helios, 2000, s. 47 (foto dveří Západního portálu), s. 48 (foto Jižního portálu), s. 51 (foto celých dveří severního portálu).
