Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
KAUZA KARLA DVORÁKA
Již málokdo v Pardubicích si vybavuje osobu bývalého pardubického novináre,
dramatika a spisovatele. Ve „Slovníku spisovatelu Pardubicka“ M. Zlatohlávkové
(vyd. Krajská knihovna Pardubice, 2004) má celostránkové heslo (s. 34), jež mj. pripomíná,
že se narodil roku 1911 v Rynholci u Slaného, roku 1929 maturoval na reálce
v Pardubicích a o 10 let pozdeji vystudoval fakultu zemedelského inženýrství na
CVUT v Praze. Za nacistické okupace pracoval jako poštovní úredník v Pardubicích
a aktivne se úcastnil hlavne divadelního a kulturního života ve meste. Již pred válkou
absolvoval první literární pokusy a napsal nekolik divadelních her pro deti a mládež.
V jeho protektorátním období je bohužel jeho ponekud záhadná role v protinacistickém
odboji, kterou poprvé zmínil doc. PhDr. Martin Kucera, Csc., editor „Pametí
novináre“ dr. Františka Bauera (1897–1967), rodáka z Turnova, který jako jeden z prvních
cs. publicistu pochopil nebezpecí nemeckého nacismu, když roku 1936 preložil
Hitleruv „Mein Kampf“. Doc. Kucera vydal roku 2020 pécí Národního archivu v Praze
torzo jeho pametí pod názvem „Život proti zkáze“. V poznámkovém aparátu na s. 270
reagoval editor na tuto Bauerovu glosu: „Zatcení J. Fucíka a V. Vancury. Zrádce Karel
Dvorák“ poznámkou 634, kde dešifruje tohoto cloveka jako „pardubického K. Dvoráka“
a píše: „Prof. F. Bauer byl podle svedectví své ženy Libuše presvedcen o tom, že zradil
V. Vancuru, kterého koncem kvetna 1942 na Zbraslavi navštívil, což potvrdila editorovi
i vdova MUDr. Ludmila Vancurová. Bauerovo presvedcení sice není prukazné,
ale je jisté, že jím oponoval dvema zcela mylným hypotézám, které vycházely z objektivního
nálezu o Vancurove udání. Václav Cerný casteji naznacoval, že Vancuru
mohl zradit J. Fucík, což vyvrátili historici F. Janácek a A. Hájková, zatímco Cerného
pocetní odpurci v cele s akademikem J. Mukarovským se zase snažili z Vancurova
zatcení vinit V. Cerného. Dvorák byl napojen na odbojovou sít v Pardubicích, znal se
mj. s manželi Krupkovými a editoruv strýc primár V. Horácek se domníval, že jeho
vinou spolecne s jinými z heydrichiády byl zatcen. Dvorák byl za války propušten
z vyšetrovací vazby po nekolika týdnech koncem cervna 1942 a nikdy nebyl z niceho
usvedcen.“Po válce vstoupil do KSC, ujal se pardubické redakce Práce a stal se intendantem
Východoceského divadla. Po roce 1948 pracoval v kulturní rubrice Práce v Praze a do
roku 1949 byl i dramaturgem Severoceského divadla v Liberci. V letech 1954–67 pracoval
v Literárních novinách, v letech 1968–70 v Zemedelských novinách. Od roku
1971 žil v duchodu v Praze a publikoval práce o teorii fotografie.
Jeho nejznámejšími pardubickými pracemi jsou kniha „Mesto v meste zrozené“
(vyd. VCN Havlíckuv Brod, 1962) o historii staré karantény a vzniku sídlište Dukla
a jeho texty k fotopublikaci S. Pravce „Pardubice – Óda na mesto“ (1966).
