Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
04.05.2024 14:00

Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie

Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč

Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.

Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).

A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.

Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.

typ akce: Výlety do historie

05.05.2024 07:55

Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice

Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

05.05.2024 08:35

Rozhledna Milíř

Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

11.05.2024 09:00

Nemošická stráň

Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory. 

typ akce: Přírodovědné vycházky

12.05.2024 07:40

Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou

Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

Botanické zajímavosti Pardubicka

obrázek k článku Pardubický okres je po botanické stránce jedním z nejvíce prozkoumaných území v České republice. První botanické záznamy z Pardubicka pocházejí z první poloviny minulého století, kdy se zde zastavil proslulý botanik Filip Maxmilián Opiz při své cestě do Krkonoš a zaznamenal první údaje o výskytu rostlin na Kunětické hoře.
Pardubicku se později věnovala celá řada slavných botaniků (Karel Bořivoj Presl, Josefina Kablíková, dr. Ladislav Čelakovský, prof. dr. Jaroslav Jiljí Jahn, Jaroslav Karel Košťál, Josef Rohlena, ing. Vojtěch Horák aj.). První přehled přírodovědných výzkumů 19.století shrnul ve vlastivědném sborníku Pardubicko, Holicko, Přeloučsko František Rosůlek v letech 1903-4. Květenu Pardubicka v užším slova smyslu publikovali v roce 1948 v edici Pardubického přírodovědného klubu bratři Jan a Emil Hadačové. Tato Květena je dnes důležitým historickým dokumentem, neboť od té doby prodělala příroda velké změny, které se samozřejmě promítly i do rozšíření rostlinstva. Mnohé druhy vymizely a naopak mnohé hlavně plevelné druhy byly na Pardubicko naopak zavlečeny.

Pro výzkum květeny Pardubicka bylo zvlášť významné více než dvacetileté působení pracovníka zdejšího muzea ing. Františka Procházky, který zdejší květenu obohatil o celou řadu nových a výjimečných nálezů. V současnosti je připravována publikace nové Květeny okresu Pardubice, která bude zahrnovat údaje o více než dvou tisících druzích rostlin, a bude shrnutím intenzivního botanického výzkumu řady profesionálních i amatérských botaniků z minulosti a současnosti.
Bezesporu druhově nejbohatší (a nejdéle sledovanou) lokalitou regionu je Kunětická hora. Dosavadní počet zde nalezených druhů přesahuje číslo 730. Je to dáno nejen specifickým geologickým podkladem (nefelinický fonolit - znělec), ale i různorodostí stanovišť a v neposlední řadě i různými vý¬sadbami cizích dřevin i bylin.
Z domácích druhů je zde snad nejvzácnější rostlinou orchidej vstavač osmahlý - Orchis ustutata. který zde pravidelně vykvétá v měsíci květnu často jen v jediném exempláři. Jde pravděpodobně o jednu z posledních existujících lokalit v severovýchodních Čechách. Přitom ještě před 50 lety šlo o poměrně hojnou rostlinu.
V roce 1975 objevil František Procházka na Kunětické hoře zcela nový druh parazitické rostliny - zárazu Bartlingovu - Orobanche Bartlingii.le to nápadná rostlina se žlutou nebo načervenalou lodyhou bez vyvmutych listu která cizopasí na kořenech žebřice pyrenejské - Ubanotispyrenaica. Jde zároveň pravdépodobné o druhou existující lokalitu v České republice.
Druhou nejbohatší botanickou lokalitou je nádraží v Pardubicích, kde bylo v průběhu let nalezeno více než 500 druhů rostlin. Většina zde rostoucích druhů patří samozřejmě mezi ruderály a plevele, zavlékané železniční dopravou někdy i z druhého konce světa. Tak zde můžeme nalézt australský merlík trpasličí (Chenopodium pumilió), americké ambrózie a pelyňky (Ambrosia artemisiifolia, Artemisia annua, A. biennis), hulevník povolžský (Sysimbrium wolgense) z Asie.
Mezi nejvzácnější rostliny Pardubicka, a zároveň celé České republiky, patří ostřice oddénkatá - Carex pseudobrizoides. Byla objevena v roce 1975 Františkem Procházkou na okraji písečného přesypu u Malolánského jako zcela nový druh tehdejšího Československa. Dnes je původní lokalita, přesyp u Malolánského, chráněná zákonem. Postupně bylo objeveno 5 dalších mikrolokalit, které jsou však vázány pouze na lesy mezi Veskou a Sezemicemi. Nejbližší další lokality této rostliny jsou v sousedních státech za našimi hranicemi.
Krátce po uveřejnění „Seznamu vyhynulých, endemických a ohrožených taxonů vyšších rostlin květeny GSR", tak zvaného „Červeného seznamu*, objevil v roce 1980 botanik - amatér Milan Marek další velice vzácnou rostlinu - kozinec písečný - Astragalus arenarius. Tato pískomilná vikvovitá rostlina byla uvedena v seznamu jako nezvěstný druh pro Čechy a Moravu. Druh byl nalezen na bývalém písečném přesypu v obci Semín, a to přímo na návsi. Shodou okolností se podařilo místo nálezu vyhlásit jako Chráněný přírodní výtvor během jediného týdne. Dnes tato lokalita požívá ochranu jako Národní přírodní památka Semínský přesyp a zároveň je chloubou místních obyvatel, neboť žádná jiná obec v České republice nemá uprostřed své návsi chráněné území.
Stejně výjimečným druhem je pardubickými botaniky Jaroslavem Rydlem a Helenou Novákovou) nově popsaný druh orchideje - kruštík polabský - Epipactis albensis. Dnes je sice známo několik desítek lokalit této rostliny, ale málokterý botanik se může pochlubit tím, že popsal z území Čech zcela nový druh orchideje pro světovou flóru. Tato drobná nenápadná rostlina roste pod Kunětickou horou v lese Kladivo, u Loučné u Dašic a Velkých Koloděj, i v lese Sokolí u Bílé Vchýnice, v místě kdysi plánované stavby Jaderné elektrárny Tetov.
Mezi nejznámější staré a chráněné stromy patří mohutný dub letní v obci Hrádek u Srchu. Svým obvodem kmene - 650 cm je nejmohutnějším živým chráněným stromem na Pardubicku, protože všechny další chráněné duby jsou již jen suchá torza. Dnes je strom po zdařilé rekonstrukci.
Jedním z nejmohutnějších exotických stromů v okrese Pardubice je platan javoroUstý, vysazený u zámku v Cholticích.
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem