Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
25.08.2019 07:40

Rock hospoda V Prdeli

Kostomlaty n.Lab.– Nymburk– Poděbrady. Délka trasy 15 km. Odjezd v 7:41 hod. vlakem z hl.n., návrat v 16:02 vlakem. Vedoucí P. Kožený. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

14.09.2019 14:05

Pardubické báje a pověsti

Během komentované vycházky se účastníci dozvědí např, zač je v Pardubicích perník, jak to bylo s podzemní chodbou na Kunětickou horu nebo více o čertíkovi na balustrádě morového sloupu v Pardubicích. Sraz účastníků je před Zelenou bránou. Provází Helena Řehounková. 

typ akce: Výlety do historie

15.09.2019 06:20

Zbrašovské aragonitové jeskyně

Teplice nad Bečvou – Hranická propast – Zbrašovské jeskyně – Hranice na Mor. Délka trasy 9 km. Odjezd v 6:23 hod. vlakem z hl.n., návrat v16:39 hod. vlakem ČD; 17:12 Rj (odjezd z Hranic na Moravě 15:19 h.- jízdenku zakoupit předem). Vedoucí Z. Heranová. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

15.09.2019 14:00

Architektura Pardubic první poloviny 20. století

Během komentované vycházky účastníci navštíví např. Automatické mlýny, domy na Čechově nábřeží, zajímavé stavby na Olšinkách, na náměstí Republiky, třídě Míru nebo v okolí náměstí Legií. Sraz účastníků je na náměstí Legií.

typ akce: Výlety do historie

15.09.2019 17:00

Historie pardubických mlýnů aneb Od Valchy po Winternitze

Přžednáška konaná v Domě U Jonáše. Akce pořádaná ve spolupráci s Východočeskou galerií Pardubice v rámci Dnů evropského dědictví.

typ akce: Výlety do historie

Archiv aktualit

Hudebníci z Pardubicka v jugoslávských zemích

obrázek k článku Pražská konzervatoř byla v Evropě vyhlášená jako vynikající ústav, který každý rok opouštělo mnoho dobrých hudebníků, dirigentů i skladatelů. Všichni absolventi se však nemohli uplatnit v našich zemích, hledali tudíž uplatnění mimo vlast a jako čeští hudebníci nalézali dobré zaměstnání v celé Evropě a i mimo Evropu. Českého muzikanta znala skoro celá Evropa, zejména v Německu, Rusku a na Balkáně. Dotvrzovalo to známé rčení, že českého muzikanta je možno nalézt všude. Uplatňovali se hlavně ve velkých městech, u divadel, u městských kapel, jako varhaníci, učitelé hudby, skladatelé, sbormistři zpěv. spolků, i jako členové vojenských kapel a vojenští kapelníci. K hudebníkům se řadí také zpěváci, kteří byli angažováni u divadel a operních souborů.
Mnoho hudebníků našlo uplatnění v zemích bývalé Jugoslávie a jejich přínos pro rozvoj hudební i pěvecké kultury v těchto zemích byl značný. Stali se z nich propagátoři české hudby, neboť ve svých působištích uváděli často skladby českých hudebních skladatelů a českých tvůrců oper. V srbské král. armádě působil u vojenských kapel velký počet Čechů a i po vzniku Jugoslávie se stali prvními organizátory vojenských hudeb nejen jako kapelníci, ale i obyčejní hudebníci. Mnohé vojenské i městské kapely byly složeny převážně z českých hudebníků. I mezi českými přistěhovalci, řemeslníky a zemědělci bylo hodně lidových hudebníků.
Pro mnohé české hudebníky i zpěváky bylo působení v jugoslávských zemích počátkem jejich kariéry, kterou pak dovršili ve své vlasti. Např. Václav Talich (jeho otec působil až do své smrti v roce 1915 jako učitel hudby a zpěvu na učitelském ústavu v Petrinji) působil v Lublani jako dirigent Slovinské filharmonie i lublaňské opery až do r.1912, kdy odešel do Plzně. V Lublani působil v letech 1902-1903 i Karel Hašler. V Zábřehu působil několik let tenorista Valentin Šindler (známý u nás jako stréček Matěj Krópal z Břochovan) a v letech 1899-1902 mladý Emil Burián, operní pěvec. Na několika místech působil bělohradský rodák Karel Moor, hudební skladatel. Julius Fučík byl v roce 1895 fagotistou v chorvatském operním studiu v Záhřebu, pak městským kapelníkem v Sisaku a od roku 1897 vojenským kapelníkem u ppi. 86 v Sarajevě až do roku 1900. Z jiných méně známých byl to např. Karel Komzák, Václav Vačkář, Jan Kř. Vaňhal, Rudolf Zamrzla a jiní.
I z našeho kraje našlo dost hudebníků uplatnění v jugoslávských zemích. Byly to v prvé řadě Holice a hlavně rodina Holubů, jejíž členové nalezli působiště, někteří na kratší dobu, někteří déle, v bývalé Jugoslávii. Byli to:
Holub Bohumil, varhaník. Narodil se 23.5.1880 v Holicích. V létech 1902-1911 byl sbormistrem a učitelem klavírní hry v Sremské Mitrovici a ve Velké Kikindě, odkud odešel do Brna. V Brně pak působil až do své smrti 31.3.1951. V roce 1926 vystupoval pohostinsky v Záhřebu.
Holub Jan, učitel hudby, narozený 23.5.1889 v Holicích. Se svým bratrem Josefem podnikl v letech 1921-1922 koncertní turné po Jugoslávii, kde svého bratra doprovázel na klavír. Předtím asi v letech 1919-1920 působil v Záhřebu jako kapelník orchestru kina. Zemřel 6.10.1977.
Holub Josef, houslista a skladatel. Narodil se v Holicích jako nejmladší ze všech sourozenců 23.2.1902. V letech 1921-1922 byl společně se svým bratrem Janem na koncertním turné v Jugoslávii. V letech 1924-1927 byl koncertním mistrem záhřebského Národního divadla a zároveň primariusem záhřebského kvarteta. Pak působil až do roku 1928 v Bělehradě, odkud se vrátil do vlasti.
Holubová Aloisie, harfenistka. Narodila se 24.12.1881 v Holicích. Od roku 1914 až do roku 1950 působila jako harfenistka v orchestru Národního divadla v Záhřebu i jako profesorka Státní hudební školy. Vystupovala též na četných koncertech a vychovala četné žákyně, které se dobře uplatnily v jugoslávských divadlech i mimo Jugoslávii. Zemřela v Záhřebu 11.12.1962.
Holubová Anna, klavírní pedagožka. Narodila se v Holicích 2.11. 1883. Působila v letech 1907-1910 jako učitelka klavírní hry v Záhřebu. Po návratu do vlasti působila v Brně, kde zemřela v roce 1972.
Všichni byli dětmi holického městského kapelníka a ředitele kůru Čeňka Holuba (6.1.1856-6.8.1922) a jeho manželky Anny rozené Kubiasové z Vamberka. 1/Tabulka na s.212 Z Holic pocházel také Karel Macháň. česky hudebník. Narodil se v Holicích 28.3.1867 jako syn obuvníka Antonína Macháně a Anny rozené Klapkové z Chroustovic. Působil nejprve u vojenské hudby v Petrovaradině, odkud v roce 1889 přešel jako vojenský kapelník do Nise. Tam napsal školu hry na housle, za kterou byl vyznamenán v roce 1898 srbským králem Alexandrem. Z Nise odešel do Bulharska, kde působil na učitelských ústavech i jako redaktor hudebního časopisu, ve kterém uveřejnil několik článků o bulharské lidové hudbě. Složil několik hudebních skladeb a operu Choro. Asi v roce 1902 odešel do Ruska. Na sklonku života byl zaměstnán v moskevském rozhlase. Zemřel po roce 1935.
Franio Keller, lesní správce, pocházel z Pardubic, žil v 19.století v Záhřebu. Byl výborný houslista a v jeho domě se soustřeďoval tehdejší záhřebský hudební život. Ivan Reišil (RešI?) se narodil r.1811 v Pardubicích, houslista a pianista. Působil z počátku ve Varaždině, odkud odešel do Záhřebu. V Záhřebu žil až do r.1877, kdy zemřel. Složil kolem roku 1868 první chorvatskou operetu "Mornari i daci". Bližší údaje o něm nejsou známy.
Antonín Ulrich pocházel z Dašic, narozený roku 1874. Působil od roku 1897 jako městský kapelník v Kotoru a od r.1899 do r.1903 jako korepetitor u královského dvorního divadla v Bělehradě. V Bělehradě nacvičoval první operní představení, byla to opera V.BIodka "V studni" a první opereta "Mamzelle Nitouche". Kromě toho byl sbormistrem zpěváckého spolku "Stankovic". Koncem roku 1903 odešel do vlasti.
Vilém Gustav Brož pocházel z Týnce nad Labem, hudební pedagog a skladatel. Narodil se roku 1861. Po ukončení studií na varhanické škole v Praze stal se roku 1880 kapelníkem v divadle v Mariboru, pak působil tři roky v Innsbrucku, další tři roky v Senji, pak byl sbormistrem a učitelem hudby v Sušáku, učitelem hudby a dirigentem tamburašského sboru v Trávníku a na konec učitelem hudby v Tuzle, kde také roku 1915 zemřel.
Jaroslav Horvna také pocházel z našeho kraje. Založil v Osijeku roku 1879 soukromou hudební školu. Škola se udržela až do jeho smrti roku 1912.
Mnozí hudebníci, kteří sice nepocházeli z našeho kraje, uplatnili se po ukončení svého působení v jugoslávských zemích v Pardubicích. Byl to například Karel Šulc, koncertní mistr, dlouholetý člen orchestru v Záhřebu u Národního divadla, který po roce 1930 odešel do Pardubic. Zde byl členem Východočeského divadla a v Pardubicích také roku 1935 zemřel. Josef Michálek (narozen roku 1866 v Praze, zemřel roku 1945 Dobrovice), který 10 let (1891-1901) byl kapelníkem a ředitelem kůru v Komiži na ostrově Vis v Dalmácii. Po návratu do vlasti byl kapelníkem a ředitelem kůru v Borohrádku (do r.1903), v Lázních Bohdanči (do r.1906), pak trvale v Dobrovici.
František Michálek, syn Josefa Michálka, narozen roku 1895 v Komiži, byl v letech 1919-1935 ředitelem kůru v Pardubicích, varhaníkem v městském krematoriu, sbormistrem zpěv. spolku Suk a kapelníkem Pardubické filharmonie (viz Zprávy KPP 11/78). É|| 1 i - I * 1 p
Výčet hudebníků, pocházejících z našeho kraje a působících v zemích dnešní Jugoslávie,není jistě úplný. Někteří v jugoslávských zemích působili jen krátkou dobu, takže nejsou o nich žádné údaje, u mnohých se zachovala jenom jména a není známo, odkud přišli. Všichni ale výrazně ovlivňovali hudební život v jugoslávských zemích, vykonali mnoho pro rozvoj hudební kultury a pro propagaci české hudby.
Hlavní prameny: Přehled - Xl.vyd. v Daruvaru Hudební slovník osob a institucí Tabulka rodiny Holubovy Čeněk Holub, barvíř, nar. 6.4.1827 Marie rod.Siglová z Hor.Jelení sňatek 3.11.1847 Čeněk Holub, kapelník, nar.6.1.1856,t 6.8.1922 Anna dcera A. Kubiase z Vamberka sňatek 10.7.1878
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem