Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Ředitel Adolf BENŠ (1863 - 1906)
Laskavostí paní Jiřiny Pickové z Dubiny se mi dostaly do rukou zajímavé materiály o jejím dědečkovi - řediteli reálky v Mladé Boleslavi Adolfu Benšovi, jehož část života byla spojena i s naším městem -Pardubicemi. Adolf Benš se narodil 4. září 1863 v Jičíně. Studoval ve svém rodišti na gymnáziu v letech 1874 - 82, načež po maturitě vstoupil na filozofickou fakultu UK v Praze, aby získal středoškolskou učitelskou aprobaci pro jazyk francouzský a německý. Po absolvování prezenční vojenské služby (dosáhl u zásobovacího sboru hodnosti poručíka) se stal jeden rok suplentem na jičínském gymnáziu (1889). V letech 1890 - 91 byl suplentem na gymnáziu v Táboře. Zde poznal slečnu Růženu Chrzovou, s níž se t. r. v Táboře oženil. Přestěhovali se do Pardubic, kde v letech 1891 - 95 byl Adolf Benš suplujícím a provizorním učitelem na t. zv. staré reálce (v období ředitelství J. V. Jahna a L. Storcha, viz J. Sakař, Dějiny Pardubic n. L, II. díl, vyd. 1926, s. 179) (18. května 1894 se v Pardubicích narodil Benšovým prvorozený syn Adolf (pozdější ing. arch. prof. - zemřel 8. 3. 1982 v Praze).
Roku 1895 byl profesor Adolf Benš jmenován skutečným profesorem na gymnáziu v Kutné Hoře, kde strávil další 4 roky a kde se mu narodily dcery Jaroslava (pozdější učitelka mateřské školy) a Marie (pozdější dětská lékařka). Roku 1898 se A. Benšovi vyplnilo jeho přání vrátit se do rodného Jičína. Zde působil jako profesor na reálce 12 let. Vyučoval hlavně francouzštině. Byl členem zkušební komise pro školy měšťanské i obecné v Jičíně. Býval správcem žákovské knihovny jičínské reálky, vyučoval francouzštině i na jičínském gymnáziu, psal odborné recenze na učebnice, pracoval i jako tajemník a zatímní správce jičínské reálky. Své jazykové znalosti obohacoval studijními cestami do Francie (na státní stipendia), překládal z italštiny a španělštiny, ovládal i esperanto. Jak uvádí J. Sakař, v programu jičínské reálky roku 1905 publikoval Adolf Benš sbírku francouzských školních rčení „Termes de dasse".
1. listopadu 1911 byl jmenován ředitelem reálky v Mladé Boleslavi (po odchodu jejího 1. ředitele Augustina Kolaříka). Jako ředitel podporoval kurzy francouzštiny a italštiny, jako turista tělem a duší miloval Prachovské skály u Jičína a Podkrkonoší. Na reálce v M. Boleslavi působil až do svého odchodu do důchodu 31. 1. 1927. Za první světové války prokázal podle vzpomínky prof. Ferdinanda Strejčka smysl pro české národní hnutí (r. 1917 podpořil květnový manifest českých spisovatelů). Roku 1924 se stal místopředsedou nově založeného „Spolku bývalých žáků reálky mladoboleslavské", roku 1927 při odchodu do penze obdržel děkovný dekret ministerstva školství a národní osvěty. Důchod trávil v Jičíně (Jarošovská ulice čp. 140) nad svými zájmy a zálibami (zahrada, turistika, jazyky, péče o vnoučata). Rád navštěvoval rázovitou hospůdku Klepanda nedaleko zříceniny hradu Kumburka u Nové Paky. Zemřel 7. března 1946 v Jičíně ve věku 83 let. Jeho žáci a kolegové jej uchovali v paměti jako výborného odborníka - filologa, ředitele - diplomata a hlavně laskavého člověka.
