Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Židé na Holicku - židovská náboženská obec v HOLICÍCH v Čechách
I když Židé žili na Holičku již dříve, prvá písemná zmínka je až z roku 1750. V najatém domě v čp. 39 již žila rodina Popprů. Obdobně byla i v Ostřetíně rodina Ippenů, její členové pocházeli původně z Dašic v Č. Jako jinde i zde byli šikanováni. Kronikář zaznamenal, že např. v roce 1760 muse li podle guberniálního nařízení nosit na levém rameni zvláštní označení.
Počet židovských rodin postupně narůstal. Uváděny jsou rodiny Adlerova, Fuchsova, Kačerova a další. Jejich samostatnou matriku vedl od roku 1839 Moritz Popper a později další, když v roce 1840 byl založen židovský náboženský spolek a Popper se stál jeho představeným. Jednatelem i poklad níkem spolku byl Rudolf Fuchs. Od roku 1881 byl pak představeným spolku až do jeho zániku Josef Schulhof a po něm jeho syn.
K zajištění vzdělání svých dětí se spolku podařilo založit i jednotřídní ško lu. Umístěna vždy v nájmu měla na 50 žáků. Učiteli byli Weiss, Chaloupecký a Benda, v roce 1866 však škola zanikla a žáci byli převedeni do českých škol.
Samostatná židovská náboženská obec vznikla přeměnou náboženského spolku a vyčleněním části členů z pardubické obce. Starostou byl zvolen Heinrich Katzer, později již uváděn jako obchodník Jindřich Kačer, funkci rabína a učitele náboženství vykonával Moritz Piek. Tak od roku 1896 má i Holicko samostatnou židovskou obec s vlastním rabínem a volenými funkci onáři. Většina členů obce byla z Holic v Č., další z Bělečka, Býště, Ostřetína, Vysokého Chvojna, Chvojence a jiných míst. Obec měla i svoji modlitebnu v najatých prostorách v domě čp. 16 p. Kleina a později na dalších místech. Mimo Holice byla i malá modlitebna v Býšti, v domě obchodníka Poppra a údajně dle místní kroniky byla i krátce modlitebna ve Chvojenci. Nově vzniklá židovská obec pracovala velmi aktivně. Tak podle dřívějších záměrů byl již roku 1898 zakoupen pozemek mezi cestou na Poběžovice a Podlesí, kat. číslo 1548. Vytvořen hřbitovní fond a v roce 1910 je uváděn tehdy nemalou částkou 1.200 korun. K založení dosud stávajícího hřbitova však došlo až roku 1913. Určitý vliv na zvyšování počtu Židů na Holicku měla výroba obuvi a její rozvoj. Od roku 1873 započala vídeňskou židovskou firmou Hirch, 1876 ob dobnou výrobu zavedl i Adolf Kačer. V roce 1894 se k nim připojil i Adolf Haas a později další. Hirchova továrna zavedla v roce 1901 již strojovou vel kovýrobu, stala se největším průmyslovým podnikem na Holicku. Ve svém ho lickém vedení zaměstnávala řadu židovských úředníků. Další výrobci obuvi vytvářejí společnou nákupní a odbytovou organizaci ve Spolku továrníků obuvi. Předsedou byl Adolf Haas, jednatelem Bedřich Epstein a pokladníkem David Klein. V roce 1910 uváděla obec již 94 souvěrců v Holicích v Č. a 37 v okolních obcích. Ač se snažila plnit své náboženské poslaní, dochází k narůstání rozporů. V roce 1911 vrcholí tyto rozpory mezi vedením obce a rabínem. Ten se své funkce vzdal a ze zdravotních důvodů odchází. V této době je starostou obce Vítězslav Glasser, ředitel továrny, později jej nahrazuje Jindřich Kačer. Funkce rabína však zůstává neobsazena. Jednou z příčin rozporů byla otázka finančních nákladů na činnost náboženské obce. Počet členů se sice pohyboval od 70 do 100, náboženská daň však zřejmě nepostačovala na krytí nákladů. Někteří členové ji pak neplatili vůbec. Dokládá to jak roční výška náboženské daně v holické obci, jež činila v průměru od 12 do 60 korun. V pardubické obci však již od 13 do 120 korun. U neplatičů se pak obec snaží dokonce vymáhat daň i exekučně. V roce 1913 žádá příkladně o exekuční vymáhání daně od Moritze Frieda z Chvojence za plné 3 roky ve výši 102,48 korun. Také na okresní hejtmanství docházejí stížnosti na pravoplatnost volby vedení obce a volební právo těch, kdož nemají zaplacenou náboženskou daň. Vzhledem k uprázdněnému místu rabína dochází pak k řadě jednání s pardubickou obci a jejím rabínem Adolfem Nánadlem. Jde pak o rozsah poskytované výpomoci, tak i příslušnou finanční úhradu. 2 roku 1921 se zachoval doklad, v němž se holická obec zavazuje k roční úhradě 400 Kč za tyto služby. Počet příslušníků holické Židovské náboženské obce se postupně snižoval. Vliv zde mělo stěhování do hospodářsky rychleji se rozvíjejících měst a obcí s lepším komunikačním spojením. V roce 1924 měla obec jen 88 příslušníků z Holic a 22 z okolních míst, v roce 1927 pak 82 místních a 20 z okolí. Hospodářské krize často nelítostně postihovaly i Židy. Tak například postupně rozšiřovaná a největší firma Hirch měla před a zvláště v I. světové válce veliké armádní zakázky. Ty v I. republice skončily a trh postupně převzala firma Baťa. Krize v třicátých létech pak postihuje zvláště židovské obchodníky i výrobce obuvi. Dochází k dalším jednáním s Židovskou obcí Pardubice o nezbytnou pomoc a spolupráci. V té se naopak počet souvěrců nadále zvyšoval. Konečně v roce 1930 dochází k zrušení Židovské náboženské obce v Holicích v C. a sloučení s náboženskou obcí v Pardubicích. V Holicích zůstává jen modlitebna a hřbitov. Končí tak nedlouhá historie této nejmladší - třetí Židovské obce na Pardubicku.
