Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
O dvou Rybárnách a jedné výstavě
Při regulaci Chrudimky v roce 1910 se starý oblouk řeky za železničním mostem stal jezerem. Dostalo jméno „Matiční", ale ne proto, Že tady rybáři chovali kapři matky, jak napadly jedny noviny, ale protože jezero i dřevěnou hospůdku spravovala „ústřední matice školská". Ta také na ledě organizovala zimní sporty, právě tady začínala historie pardubického hokeje. Tady ae taká většina z nás dříve narozených Pardubáků učila prvním krokům na bruslích a zároveň pod dohledem pánů Zelenky či Pleskota i slušnému chováni. Dodnes ml ty časy připomíná skleněný oválný knoflík s brusli, který byl vstupenkou na led. Kluziště bylo vždy vzorně upraveno a večer osvětleno zavěšenými lampami. V teple „Rybárny" jsme se přezouvali a kupovali si výtečný horký čaj. Ovšem i v létě pod kaštany a jeřáby žila „Rybárna" a její parket s hudbou a tancem, bohatým společenským životem. Uvnitř pak k pravidelným hostům patřili nejen rybáři, ale i Členové „Matice", mezi jinými i takové pardubické osobnosti jako byl historik profesor J.Sakař. To už je ale dávno. „Matice" jako mnoho jiných dobrých organizací byla později zrušena, „Rybárna" chátrala, až musela být zbourána.
Ovšem pardubičtí rybáři se vytáhli. Navázali na starou tradici a postavili „Rybárnu" novou. Na pohled z dálky skoro stejnou, ale moderně zařízenou. Až budete Číst tyto řádky, možná už bude v provozu včetně restaurace rybích specialit a rybářského klubu. Bílou stěnu tady střídá tmavý dřevěný obklad a velká prosklená plocha umožňuje krásný výhled na vodu. plovoucí terasu. Restaurace bude mít prý ze sádek přísun denně Čerstvých ryb a do budoucna se počítá i se specialitami mořské rybí kuchyně. Ale nepředbíhejme! Už to, co je, slibuje, že budeme mít zase po letech stejný cil nedělní vycházky jako kdysi. A možná si při tom ani neuvědomíme jednu neobvyklou souvislost.
Právě v těchto místech se v létě před 90 lety děly velká věci. Historický průvod půltisícovky osob v kostýmech, polovina z nich na koních a k tomu nepřehledné davy ... To všechno směřovalo právě sem, na Olšinka a do blízkého okolí. Tady stály pavilony tenkrát jedinečné „Východočeské výstavy průmyslu, zemědělství, národopisu a uměni v Pardubicích" v roce 1903. Poprvé se tady rozzářilo elektrické světlo a vytryskl nevídaný „světelný vodopád" firmy Josef Prokop, vdova a synové a po Chrudimce jezdil malý pomníček. Tehdejší noviny psaly, že „výstava překvapila svým rozsahem na venkově dosud nebývalým" a je „z krajinských výstav Východočeská je největší a nejúpravnějši". Výstavní areál měl na 80 objektů honosně nazývaných „palác", „pavilón" nebo alespoň „pavilónek". Na tisíc jednotlivců a organizaci tady nabízelo všechno možné. Od dobytka, mlátiček či dámské ruční práce až po slivovici Či cihelnu v chodu nebo přenosnou nemocnici. Alespoň o tom svědčí nabídka katalogu výstavy. Šipka s nápisem „ Žač je v Pardubicích perník?" vedla k „perníkové chaloupce", kde tenhle výstavní suvenýr s oblibou nakupovali zvláště návštěvnici z venkova.
Kolem té „perníkové chaloupky" jsme pak chodili až do roku 1983 v Bubeníkových sadech. Kolemjdoucí často ani nevěděli, že tenhle skládek lopat a košťat pamatuje výstavu z roku 1903.
Druhým objektem výstavy, který sloužil ještě snad padesát let, byl v parku „hudební pavilon", zbouraný aš někdy po válce. A tím třetím svědkem zašlé slávy byla právě dřevěná výstavní restaurace „Rybára" u Matičního jezera. Po jednašedesáti letech poctivých služeb v zimo v létě byla zbourána až v roce 1964.
A tak děkujeme Členům místní organizace Českého rybářského svazu v Pardubicích za to, že právě tady nezůstalo zarostlé prázdné místo.
Novou rybárna postavili svépomoci ze svých prostředků, nákladem větším než 2 miliony korun. Má sice moderní kabát i interiér, ale vnější silueta podle projektu ing.arch. Miroslava Petráně jun. si zachovala obrysy připominmjici jedem objektů slavné výstavy z roka 1903. A to je dobře!
