Zveme Vás
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
11.05.2024 09:00
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
12.05.2024 07:40
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Pardubičky - stručné shrnutí výsledků archeologického výzkumu z let 1993 - 2005
Archeologický výzkum zahájený v Pardubičkách v roce 1993 přinesl nové
poznatky o nejstarší historii Pardubic. Výsledky, postupně získávané během
jednotlivých etap tohoto výzkumu, byly průběžně, podrobně a občas duplicitně
publikovány v několika periodikách a výročních zprávách pardubického památkového
ústavu. Závažný přínos k tématu počátků Pardubic poskytly taktéž
výsledky získané během archeologického výzkumu uskutečněného v roce 1995
v kostele sv. Bartoloměje v Pardubicích, který vedl Martin Ježek z ARÚ ČAV
Praha. Oba výzkumy byly prezentovány i vizuálně během výstavy na Kunětické
hoře, Pardubičky pak ještě ve Státním okresním archívu v Pardubicích. Nová
zjištění získaná archeologickými odkryvy podnítila zájem veřejnosti i odborníků
a vyvolala polemiku i několik odmítavých reakcí. Cílem tohoto příspěvku je
především snaha odpovědět na vzešlé otázky a pochybnosti formou stručného
shrnutí, aby bylo patrno, co platí na základě faktických zjištění a vážných předpokladů
a co z pouhé hypotetické představivosti.VES PORDOBIC
Největší koncentrace archeologického materiálu byla zjištěna na ploše severně od hřbitovní zdi v Pardubičkách. Na základě vyhodnocení získané keramiky a nálezu mince (denár 1148 – 1158, Vorel 1997, s. 169) 1/ představují tyto rozsáhlé vrstvy a početné objekty komplex nejstaršího sídlištního horizontu zjištěného v Pardubicích 2/, datovaný od počátku 13. století 3/ (Sommer 1977, s. 115). Zmíněná sídelní aktivita je přisuzována lidem žijícím ve vesnici jmenované písemně jako Pardubice poprvé v listině z roku 1295 (MP III. 1896, s. 147-150). V této listině je mimo jiné uveden, vedle majetku přiznaného pardubickým cyriakům, též výčet jejich svatyní (kostel sv. Bartoloměje, kaple sv. Jiljí, kaple sv. Václava na Chlumku). 4/
kOSTEl SV. jIljÍ, HŘBITOV V jEHO OkOlÍ a zVONICE
Často uváděným názorem z okruhu problematiky týkající se starých Pardubic – Pardubiček je odmítání možnosti souběžného výskytu dvou kostelů (Šebek 1996, s. 46 – 49 ad.). K obhajobě jejich existence mě vedou jak předpoklady, tak i výsledky archeologického a stavebně historického průzkumu.
Se samým počátkem nově založené vsi souvisí, vedle zbudovaných objektů obytných a užitkových, velmi pravděpodobně i pořízení kostela a při něm vymezení hřbitova. 5/ Tato stavba (předpokládejme prvního) kostela, zaznamenaného v r. 1295 jako kaple sv. Jiljí, však nebyla dosud přímým hmotným nálezem doložena. Založení současného kostela sv. Jiljí stanovil zde uskutečněný SHP (Václavík, Šeda 2000) až do období ke konci patnáctého, či na začátek šestnáctého století. Jeho zděné základy odkryl v r. 2000 archeologický výzkum na třech místech pod základovou spáru. 6/ Zde došlo v pěti případech k nálezům lidských skeletů narušených výkopy hloubenými pro položení základů tohoto kostela. Jednalo se o nejhlubší partie hrobů staršího hřbitova založeného zde v období před výstavbou současného kostela sv. Jiljí. Nejspíše právě zde, u (tehdy farního?) kostelíka sv. Jiljí, byli pochováváni zemřelí osadníci z nově založené vsi „Pordobic“. Následné vystavění velkého zděného kostela sv. Bartoloměje zastínilo a nahradilo kostel sv. Jiljí. K r. 1295 je sv. Jiljí uváděn jako kaple, nejspíše ve filiálním vztahu ke klášternímu kostelu s farní působností. Kostely, stejně jako cyriacký klášter, zničili husité v r. 1421. Možná, že půdorys tohoto původního (a nejspíše jen dřevěného) kostela je ukryt pod dnešní podlahou kostela sv. Jiljí nebo zanikl četným pohřbíváním v jeho blízkém okolí. S pozdější výstavbou nového kostela sv. Jiljí v Pardubičkách (v současnosti zde opět jediného, farního do r. 1512) asi souvisela i stavba sousední dřevěné zvonice. Její zvon „litý do Pardubiček“ v roce 1483 tomu napovídá. Osmihranná dřevěná zvonice (s dochovanou podstatnou částí původní konstrukce) stojí přímo na zasypaném příkopu, který kdysi ves ochraňoval a v těchto místech od hřbitova odděloval. Na tomto hřbitově se pohřbívá (asi s různou intenzitou) nejspíše od založení vsi až do současnosti. 7/
kOSTEl SV. BaRTOlOMějE a HŘBITOV
Období schylující se k ukončení existence vsi na jejím původním místě 8/, završilo navážení lomového čediče, stavebního kamene 9/ pro nový kostel 10/. Byl vytyčen prostor a v něm zahájena stavba. Výstavba kostela probíhala v několika etapách. Původní záměr postavit celý kostel (i klášter?) skončil (položením jednolitého, provázaného základu vedeného od presbytáře) na počátku rozšířené lodi. Dostavěna (nejspíše s provizorním západním závěrem) byla tedy pouze východní pravoúhlá polovina plánovaného kostela (pozdější chór). K provozu po vysvěcení této části kostela náleželo následně i pohřbívání na nově založeném hřbitově u kostela 11/. Při archeologickém odkryvu části tohoto hřbitova byly nalezeny u tří pohřbených parvy (1300 – 1305, Vorel 2002, s. 30) přiložené jako obolus mrtvým. Též uvnitř kostela se vyskytl hrob s mincí. Jednalo se o mladého muže 12/ pohřbeného s brakteátem (1260 – 1278, Vorel 1997, s. 169) sevřeným v dlani. 13/
Tyto a další nálezy nám umožnily přiblížit se ke chronologii sledovaného časového úseku. Vzhledem k použití výhradně lomového čediče při stavbě základu nejstarší části kostela (cihly se v našem prostředí používají běžně až od 14. století) a vzhledem k dataci hrobu s brakteátem v kostele, můžeme období počátku výstavby kostela zařadit do druhé poloviny 13. století (nejspíše již v souvislostech s působením řádu cyriaků před r. 1295). 14/ Parvy nalezené na novém hřbitově a keramikou datované zanikání části staré trasy příkopu opevňujícího vesnici (pod zvonicí a na současném hřbitově) umožnily zde stanovit neexistenci vesnice 15/ a zanikání příkopu do období před či okolo počátku čtrnáctého století.
Po dostavbě východní poloviny kostela následovalo zpevnění dosavadní stavby šesti vnějšími opěrnými pilíři. Tato a všechny další stavební fáze již souvisejí s použitím cihel. Dostavba kostelní lodi, opěrný vnější pilíř při severovýchodním rohu lodního rozšíření, vnitřní masivní zesílení jihovýchodního rohu lodního rozšíření a přepážka (lettner?) oddělující loď od chóru představují další mladší fáze, které můžeme posuzovat na základě odlišností technologie stavby, použitého materiálu a zjištěné horizontální stratigrafie 16/.
Odkryté základy kostela v Pardubičkách patří s největší pravděpodobností původnímu kostelu sv. Bartoloměje. Vzhledem ke zjištěným půdorysným rozměrům se jednalo o dominantní budovu patrnou ze širokého okolí, s nadzemním provedením v gotickém slohu. Předpoklad zmíněné skutečnosti situování sv. Bartoloměje do Pardubiček podporují výsledky archeologického výzkumu M. Ježka uskutečněného v současném kostele sv. Bartoloměje 17/ i text darovací listiny Arnošta z Hostýně pardubickým cyriakům z roku 1332. 18/
Cyriacký klášter u svatého Bartoloměje a opevňující příkop
Druhou zděnou stavbou zjištěnou v prostoru bývalé vsi a následného hřbitova je objekt kláštera 19/ přilehlý z jižní strany ke kostelu sv. Bartoloměje. Jeho základové zdi přetnuly během výstavby v řadě míst kostry lidí pochovávaných zde v předchozím období. Stejně jako u kostela umožnily fragmenty základů kamenných objektů a pozůstatky po jamách pro tyto základy stanovit rozsah a půdorysné členění cyriackého konventu.
Podobně jako u podlažického kláštera se jednalo i zde o typ jednoduché klausury založené dle benediktinského vzoru. V jeho východní části jsme odkryli základové jámy tří zděných objektů a v západní části kvadraturu s rajským dvorem. Zeď tvořící mezi nimi rozhraní byla postavena a ke kostelu přizděna v pokračující ose vsazené kostelní přepážky (lettneru) dělící taktéž kostel na dvě poloviny.
Za vstupní část do konventu lze považovat JZ roh areálu, nejspíše se vstupní bránou zajištěnou patřičnou konstrukcí.
Během archeologických odkryvů se v mnoha sondách nacházely jednotlivé kusy zdiva a velké množství střešní prejzové krytiny.
Absolutně časovat stavbu kláštera, stejně jako dostavbu kostela, je problematické. 20/ Archeologicky však děje zde prokázané a částečně i datované můžeme posloupně chronologizovat: Vesnici (objekty, keramika, denár) nahradil po zprovoznění části nového kostela sv. Bartoloměje (základy kostela, hrob s brakteátem) laický hřbitov (hroby, parvy), který byl v následném období překryt zděnými objekty cyriackého kláštera (četná narušení skeletů základy zdí a jejich jamami). 21/
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP rok 200, čslo 1/2.
