Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Knížata z Lobkowicz a Pardubice
Odhlédneme-li od blízkého příbuzenství Lobkowiczů s Pernštejny, jejichž
slavná éra 1491 – 1560 znamenala mezník v dějinách města, nemůžeme přehlédnout
tři osobnosti Lobkowiczů, které se do pardubických dějin zapsaly
v novověku. 7. listopadu 1871 byl jmenován za zásluhy o českou národní věc čestným občanem Pardubic Jiří Kristián kníže z Lobkowicz, nejvyšší maršálek Království českého.
Šlo o příslušníka mělnické větve Lobkowiczů 1/, který se narodil ze sňatku Augustina Longina Josefa z Lobkowicz (1797 – 1842), dvorského kancléře a později presidenta dvorské komory, předsedy Společnosti přátel hudby, humanisty a filantropa, a Marií Annou Bertou princeznou ze Schwarzenbergu (1807 – 1883) 14. května ve Vídni. 2/ Vystudoval práva, což mu otevřelo cestu k politické kariéře krajského komisaře pražského kraje (od roku 1859).
Po třech letech se však této funkce vzdal, protože zatoužil cestovat po Evropě. Po návratu se věnoval správě svých statků a vrátil se do politiky. Byl zvolen poslancem českého zemského sněmu v kurii velkostatků. Proslul jako výtečný rétor, rozhodný zastánce českých státoprávních zájmů, ale každým coulem konzervativec. Byl zvolen – podobně jako již jeho otec – do čela řady vlasteneckých národních spolků.
Jiří Kristián kníže z Lobkowicz obhajoval autonomii českých zemí v rámci monarchie a věřil – podobně jako F. Palacký a jeho zeť F. L. Rieger ve federalizaci habsburského soustátí. Již od září 1871 byl nejvyšším maršálkem Království českého. V této funkci kritizoval nespravedlivá centralistická vládní rozhodnutí, byl autorem řady petic, pamětních a protestních listů. Známým se stal jeho výrok : „Uvidíme třpytiti se korunu svatováclavskou na čele legitimního českého krále.“ František Josef I. však toto jeho přání nikdy nesplnil. Kníže Lobkowicz se aktivně zajímal o pardubická jednání o tzv. fundamentálních článcích 10. února 1871 v domě dr. Jana Žáka (vedle Krausova domu na dn. Třídě Míru). Při ustanovování komise pro přípravu Světové výstavy roku 1872 demonstrativně odmítl stát se jejím členem, protože České království nemělo být na výstavě zastoupeno samostatně.
17. listopadu 1879 podal císaři memorandum s národními a politickými požadavky českého národa.
Když se čeští poslanci po dlouhé obstrukci vrátili do říšské rady, byl Jiří Kristián zvolen předsedou Českého klubu. Roku 1884 byl jmenován dědičným členem panské sněmovny, v níž pokračoval v obhajobě zájmů českého státu i národa. Byl nositelem Řádu zlatého rouna, čestným rytířem Maltézského řádu a Leopoldova řádu. Byl též c. a k. skutečným tajným radou. Účastnil se roku 1890 jednání o tzv. punktacích ( česko-německém vyrovnání), jež skončilo neúspěchem. Jako hospodář a majitel Mělníka dal kníže přeměnit zpustlé stráně pod zámkem na vinice s názvem: „Svatá Ludmila“. Osázel je burgundskou révou na počest Karla IV. Měl též velký smysl pro umění, byl zástupcem protektora (t.j.
císaře) v České akademii věd a umění. Zachoval se jeho portrét od Vojtěcha Hynaise (viz příloha 1, dnes na zámku Lužany), jeho portrétisty dále byli F. Ženíšek a L. Brillmayer, jeho bustu ztvárnil J. V. Myslbek. Zemřel 21. 12. 1908 v Praze.
Se svou manželkou Annou (1846 – 1924), rozenou Lichtensteinovou měl 12 dětí, z nichž rodová sídla Mělník a Hořín zdědil nejstarší syn Bedřich (1881 – 1923), zakladatel moderního mělnického vinařského podniku. Po vyhlášení ČSR se stal kapitánem čs. armády u automobilového praporu.
Jeho jediný syn Jiří Kristián (nar. 22. 2. 1907 v Turnově, zemřel 22. 5. 1932 v Berlíně) pokračoval v průmyslovém podnikání svého otce, ale byl také nadšeným sportovcem a kulturním mecenášem. 3/ Již jeho matka Josefina hraběnka z Thun-Hohensteinu (1886 – 1971) byla obdivovatelkou automobilismu. To ovšem netušila, že její jediný syn Jiří Kristán ml. kníže z Lobkowicz ukončí svůj život jako proslulý automobilový závodník při Velké ceně v Berlíně na okruhu AVUS. Zemřel svobodný a je pohřben v Hoříně. Žurnalisté Karel Dobeš a Arno Bělohlávek si všímali i jeho společenské angažovanosti v řadách „zlaté mládeže“, m. j. byl prý přítelem H. Jelínka, známého transakcí s prodejem hradu Karlštejn. 4/
Na počest tohoto nadaného sportsmana se jezdil v Pardubicích Memoriál J. K. Lobkowicze (od 31. 7. 1931 do 12. 6. 1938 – tedy 7 ročníků). 5/ M. Hlávka napsal o J. K. ml. poemu „Korunován“.
Třetí vstup rodu Lobkowiczů na pardubickou půdu se udál 24. srpna 2008 na svatobartolomějském posvícení, kdy se kmotrem nového zvonu Vilém z Pernštejna stal Vilém Theobald hrabě Czernin, od roku 1961 manžel paní Polyxeny, rozené z Lobkowicz (nar. 28. 4. 1941 v Praze), dámy Hvězdového kříže a Řádu maltézských rytířů, matky 1. biskupa ostravsko-opavské diecéze Františka Václava Lobkowicze. 6/
Poznámky:
1/ S. Kasík – P. Mašek – M. Mžyková, Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu, vyd. VEDUTA Č. Budějovice 2002.
2/ Tamtéž, s. 46-47 a 182-183.
3/ Tamtéž, s. 47 a 184.
4/ A. Bělohlávek – K. Dobeš: Neprodal jen Karlštejn, vyd. MF 1984.
5/ Z. Bičík, Pardubice od A do Z, Pardubice 1974, heslo Plochá dráha (se seznamem vítězů Lobkowiczova memoriálu na s. 58).
6/ Kasík, cit. d., s. 196 a 198
