Zveme Vás
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
11.05.2024 09:00
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
12.05.2024 07:40
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Jsou počátky Pardubic v Pardubičkách?
Pod tímto názvem se v polovině ledna 2010 konala další přednáška z cyklu
„Hovory o Pardubicku“.Hostem byl tentokrát archeolog z Národního památkového ústavu Mgr. Tomáš Čurda.
Ten návštěvníkům přiblížil některé z výsledků průzkumu archeologického naleziště v Pardubičkách. Archeologický výzkum v Pardubičkách započal v roce 1993. Tehdy totiž pardubická nemocnice uvažovala o tom, že v oblasti nedaleko hřbitova a kostela sv. Jiljí postaví onkologický pavilon. Nakonec z tohoto záměru sešlo, nemocnice stavěla v jiné lokalitě. Z důvodu významného archeologického objevu byla tato plocha prohlášena za nemovitou kulturní památku.
Je známo, že na konci 12. století či na počátku století třináctého byla založena osada Pordobic – tedy původní Pardubice. Jak prozradil Čurda, z této doby se při archeologicém průzkumu v Pardubičkách podařilo nalézt v příslušných kulturních vrstvách a objektech pouze keramiku a minci, kterou je denár z poloviny 12. století.
Volba tehdejších lidí pro usídlení v prostorách dnešních Pardubiček byla dle něj poměrně vhodnou volbou. Vesnice se totiž nacházela na ostrohu nad Chrudimkou, na trase mezi Hradcem Králové a Chrudimí. „Bohužel nevíme, kdo tuto vesnici založil, ale předpokládáme, že k této vesnici musel existovat také nějaký svatostánek. Je velmi pravděpodobné, že to byla kaple sv. Jiljí, která je zmiňována v bule papeže Bonifáce VIII. z roku 1295. Jisté také je, že okolo kostelíka stával hřbitov. Bohužel žádné pozůstatky původního kostela při archeologických průzkumech objeveny nebyly.“ Kostelík zůstal nejspíš skryt pod podlahou dnešního kostela sv. Jiljí nebo zanikl vlivem dlouhodobého pohřbívání. Tři archeologické sondy prokázaly, že se zde pohřbívalo ještě před vznikem současného kostela sv. Jiljí.
Ve druhé polovině 13. století se poloha vesnice posunula, když musela ustoupit stavbě druhého kostela. „V té době po roce 1256 dochází totiž k zásadní události, kterou je příchod cyriaků do Čech a posléze i do Pardubiček,“ vysvětlil Čurda dále. Zanedlouho byl při klášteře založen druhý kostel. Tímto zděným kostelem, jehož archeologické pozůstatky se podařilo nalézt, byl kostel sv. Bartoloměje uvedený v tzv. darovací listině Arnošta z Hostýně z roku 1332. Arnošt z Hostýně, otec Arnošta z Pardubic, v této listině věnuje svou vesnici Pardubice mnichům cyriakům, v jejichž kostele si přál být pochován. V centrální části tohoto kostela, v presbyteriu, existovala extrémně velká hrobová jáma bez skeletu, o níž lze předpokládat, že mohla sloužit za (husity zničený) Arnoštův hrob. Náhrobní kameny přisuzované Arnoštovi z Hostýně a jeho ženě Adlétě byly ze zničeného kostela sv. Bartoloměje vyzvednuty a až později vsazeny do podlahy současného kostela sv. Jiljí. Ten stojí na hřbitově v Pardubičkách a uložení náhrobků v něm bylo potvrzeno jako druhotné.
První klášterní dům, který zde cyriaci založili, byl nejspíše dřevěnou stavbou. Kamennou stavbou byl až již zmiňovaný kostel sv. Bartoloměje založený v polovině 13. století. Ten však zůstal dlouho nedostavěný. Postaven byl pouze presbytář, který po určitou dobu sloužil pro bohoslužby. Při jeho jižní straně byl založen nový hřbitov. Je také prokázáno, že hřbitovy založené okolo obou kostelů – tedy sv. Bartoloměje i sv. Jiljí, byly oddělené a vzájemně se neprolínaly. Později byly zpevněny základy kostela sv. Bartoloměje a dostavěna kostelní loď. Teprve ke konci první poloviny 14. století došlo k dostavbě kláštera cyriaků. Archeologickými nálezy bylo zjištěno, že klášter z jižní strany přiléhal ke kostelu sv. Bartoloměje.
Již na sklonku 12. století založená vesnice měla své opevnění. Bylo v podobě příkopu a valu. Na konci 13. století spolu se stavbou kláštera došlo k přebudování obranného systému, část původního příkopu byla využita pro pozdější ochranu kláštera s kostelem sv. Bartoloměje.
Klášter, kostel sv. Bartoloměje i kaple sv. Jiljí byly vypáleny roku 1421 husity. Veškeré stavby pak byly poté rozebrány a následně použity. Například v dnešním kostele sv. Jiljí byl použit čedič i opracovaný pískovec nejspíše z původního kláštera. Současný kostel sv. Jiljí v Pardubičkách vznikl na přelomu 15. a 16. století.
Pozůstatky původního kostela sv. Bartoloměje a kláštera cyriaků spolu s ochranným příkopem byly patrné ještě do 19. století, jako terénní nerovnosti. Později byla plocha zasypána, charakter terénu narušila také vojenská drážka, která tudy byla vedena v první polovině 20. století.
V následné diskusi se pak návštěvníci z řad veřejnosti Mgr. Čurdy ptali například na to, podle čeho usuzuje, že právě Pardubičky jsou tou nejstarší částí Pardubic. „Je to například skutečnost, že nikde na území samotného města nebyly objeveny pozůstatky osídlení ze 13. století. Pardubice nejsou bohužel důkladně archeologicky prozkoumány. Nálezy datované ke konci 14. století byly objeveny pod podlahou původní městské zvonice, jižně od kostela sv. Bartoloměje. V místech dnešního kostela sv. Bartoloměje nebyly nalezeny žádné základy starší svatyně, naopak byly zjištěny terénní nerovnosti, které komplikovaly stavbu kostela. Dnešní kostel sv. Bartoloměje zbudovaný po požáru v roce 1507 byl postaven na navážkách,“ vysvětlil Čurda. Dle jeho názoru stávaly Pardubice, zmiňované k roku 1340 jako město, u kostela Nanebevzetí Panny Marie.
A jaká by měla být budoucnost areálu v Pardubičkách? Jak Mgr. Čurda prozradil, původní snahou bylo zbudování jakéhosi prehistorického skanzenu. To by však bylo, jak se ukazuje, velmi finančně nákladné. Proto se nyní uvažuje pouze o zatravnění plochy s vyznačením půdorysu klášterních staveb a trasy příkopu a o postavení několika informačních tabulí. V okolní části naleziště by mohl vzniknout park.
