Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Dosud neznámá kapitola v životě arch. B. Dvořáka
Když v roce 2002 našel náš pilný člen p. Miloslav Huňáček ve svém pátrání
po stavební dokumentaci Kamenné vily v Pardubicích.
1/ v archivu stavebního odboru pardubického magistrátu ve Štrossově ulici
dva dokumenty týkající se jejího stavitele Boži Dvořáka (1864 – 1954) z června
1946, otevřel dosud málo známou kapitolu z jeho života. Dokumenty mi
p. Huňáček předal v říjnu 2006, kdy jsem se zabýval detailně historií českého
fašismu, hlavně činností NOF v Pardubicích. Již tehdy jsem našel v presidiálních
spisech Okresního úřadu v Pardubicích v SokA hlášení o politických sympatiích
pana architekta s Národní obcí fašistickou R. Gajdy. Nebyl mezi pardubickými
architekty sám, k sympazitantům NOF patřili i stavitelé B. Manych a V. O. Medek.S nástupem komunisty V.Noska do funkce ministra vnitra po druhé světové válce začaly však být politické sympatie přívrženců extrémní pravice za první republiky a hlavně za Protektorátu nahlíženy jinak a začaly se používat k diskreditaci potenciálních politických oponentů KSČ. Zřejmě se tak stalo i v případě B.Dvořáka obviněného v květnu 1946 – tedy jeden rok po skončení války – z členství v kolaborantské organizaci VLAJKA. Dvořákovo prohlášení ze 4. 5. t.r. toto členství popírá, ale věta: „Je mi nevysvětlitelné, že mne někdo do Vlajky přihlásil“ je velmi zvláštní. Kartotéky členů této organizace se našly v květnu 1945 na pardubickém gestapu a seznamy byly dokonce otiskovány „Září“, novinami KV KSČ v Pardubicích. Dvořák se však brání tím, že sám byl gestapem dva roky sledován a dokonce vyslýchán. Odvolává se na 2 svědky: ředitele školy v.v. Františka Zelenku a advokáta JUDr. Josefa Šuru, oba občany Pardubic. Zůstává historickým faktem, že gestapo sledovalo Vlajku s nedůvěrou a její hlavní vůdce Josef Rys-Rozsévač skončil dokonce v koncentračním táboře Dachau v internaci.
2/ Trestní nález ONV v Pardubicích (č.j. 23 422/1946) ze 7. 6. t.r. podepsaný předsedou trestní komise JUDr. Vokrojem udílí B. Dvořákovi pokutu 3 000 Kčs za to, že „dobrovolně vstoupil do fašistické organizace Svazu válečníků“ 3/ a „dopustil se provinění proti národní cti podle par. 1, odst.1 dekretu prezidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 138 Sb. „Pokuta měla být zaplacena do 8 dnů, v případě její nedobytnosti hrozilo odsouzenému dvouměsíční vězení. MNV v Pardubicích vyvěsil trestní nález proti staviteli B. Dvořákovi po dobu 15 dní na úřední desku.
Je s podivem, že Dvořák s tímto „kádrovým škraloupem“ mohl být v 50. letech členem Svazu výtvarných umělců (SVU) a roku 1950 znovu krajským inspektorem pro památky jmenovaným krajským střediskem SVU.
Boža Dvořák zemřel v Pardubicích 15. března 1954 ve věku nedožitých 90 let. Je možné, že on – roku 1914 docent biskupského semináře v Hradci Králové pro obor křesťanského umění – si pokryl klidný konec svého života „pokáním“, tj. členstvím v KSČ?
Jak správně napsal zesnulý historik T.Pasák, „každý český fašista nebyl zároveň kolaborant, a každý kolaborant nemusel být fašistou. Nejtěžší je při zkoumání…určit nebo poznat „existenční minimum“ (hranici, mez), jehož překročení znamenalo aktivní podporu okupačního režimu.“
4/ Myslím, že to platí i pro naše bádání o letech 1948-89.
Poznámky:
1/ Byla použita v č. 5-6 ZKPP, roč. 2002.
2/ Tomáš Pasák, Český fašismus 1922-45 a kolaborace 1939-45, Praha Práh 1999, s. 348.
3/ Velitelem Svazu válečníků byl od 16. 7. 1943 gen. Robert Rychtrmoc. Převzal funkci po 1. předsedovi organizace plk. četnictva v.v. O.Bláhovi. Svaz vznikl roku 1941 na popud K.H.Franka a 4. dubna t.r. nabídl říšskému protektorovi baronu Neurathovi síly na frontě po boku nacistických vojáků. 9. června t.r. nabídl O.Bláha členy ČSV k využití v pracovních úřadech. ČSV měl roku 1944 7 772 členů. 9. 4. 1945 požadoval 70letý Rychtrmoc nasazení české armády po boku wermachtu.
4/ Dílo citované v pozn. 2, s. 385.
Přílohy:
1) Prohlášení arch. B.Dvořáka – ručně psané, ze 4. 5. 1946
Celé číslo možnou zakoupit také v E-shopu Klubu přátel Pardubicka za 30 Kč.
