Zveme Vás
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
11.05.2024 09:00
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
12.05.2024 07:40
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Historie lázní a koupališť v Pardubicích
První očistné lázně v Pardubicích byly zřízeny už v polovině 16. století
v dnešní Kostelní ulici. Pod tímto názvem si asi můžeme představit společnou
koupelnu, kde jak víme se platilo vstupné. Další takové zařízení máme zdokumentováno
v roce 1863 a sice v býv. Bubenči, tj. objektu na dnešní Sukově
třídě mezi koncem ulic Sladkovského a Pernerovy. Brzy na to, již v roce 1870,
následovaly lázně v ulici Hronovické, které na dlouhou dobu téměř sta let jako
jediné sloužily pardubických občanům. Jejich součástí byl mimo jiné i malý plavecký
bazén, odhadem tak 10x4 metry. Lázně byly zrušeny až po otevření kryté
pětaadvacítky v roce 1964.Podstatně lépe na tom byli pardubičtí s přírodními koupališti. Již v roce 1891 byly schváleny stanovy pro provoz a udržování Občanské plovárny na pravém břehu Labe. Další zpráva ze soudobého tisku o „Občance“ pochází z roku 1906. Plovárna měla dřevěné kabinky a plata na opalování, na řece vory, bazény a mistr plavčí Josef Gabriel také záchrannou loď. V roce následujícím byla prováděna regulace Labe a Občanská plovárna musela být přestěhována. V roce 1913 je na této plovárně ustaven Klub maňáskářů, který provozuje i plavecké sporty. Dámy vítány!
Fotograficky jsou zdokumentovány plavecké závody na Chrudimce (v místech za dnešními lázněmi a sokolovnou), které pořádal Sportovní klub (SK) Pardubice při oslavách dvaceti let svého trvání. O tři roky později žádá železniční pluk o možnost výstavby plovárny na 161,1 říčním km na levém břehu Labe, tzv.Horní Polabině. Tento projekt nebyl realizován, železniční vojsko umístěné v nových kasárnách na Skřivánku přichází v roce 1925 s plánem úpravy toku blizké Chrudimky a výstavby jezu s propustí, který po dokončení umožňoval ženijní výcvik. Ve stejném roce žádá město o schválení výstavby zděné budo-vy koupaliště na levém břehu Labe za původním hřištěm AFK Pardubice pod Bubenčí, pozdějším staveništěm nového letního stadiónu.
Zatímco tyto plány jsou zatím odloženy postaví Klub českých turistů v roce 1925 plovárnu na pravém břehu Labe s vorem pro neplavce i veřejnou loděnicí. Plovárna zvaná Turistická byla zřízena pár set metrů proti proudu nad Občanskou. Dnes na jejím místě, už na mrtvém rameni, stojí moderní klubovna kanoistů TJ Dynamo. Současně vzniká i vojenská plovárna u nového jezu na levém břehu Chrudimky. Říkalo se jí Vojenská, ale plovárna byla výlučnou záležitostí Klubu důstojníků a vojáci železničního pluku ji jen udržovali. U zděného objektu klubovny byly dřevěné kabinky, pět tenisových dvorců a různé atrakce pro děti. Dnes slouží Klubu vodáků a turistů, po kurtech není ani památky. V letech 1926-1928 byly pořádány propagační plavecké závody na Chrudimce za již stojící sokolovnou. Z bývalého obloukového mostu předváděl exhibiční skoky mistr republiky Nesvadba, bylo sehráno utkání pražských klubů APK a Slavie ve vodním pólu a předvedena i záchrana tonoucích. Z výsledků plaveckých závodů: 50 m volný způsob ženy – Ženatá 56,6, 100 m znak Polák 1:59,1 a 200 m volným způsobem Kasal 3:58,0. Závodům v roce1926, které byly zpestřeny i závodem „maňásků“ na 650 m, přihlíželo 3 000 diváků.
V roce 1929 se exhibice opakovala, k údivu Pardubáků skákala z mostu i čtyřletá dívenka Dušková. Ve stejném roce pořádají trampové z polabských osad závody lodí všeho druhu a také v plavání. Start a cíl byl u Červinkova topolu za Ležánkami, obrátka na soutoku Labe s Loučnou. Zda plavci museli v první části závodu zdolávat i bystře tekoucí peřeje, tzv. Hrčáky, nebo obraceli dříve, novinář nepíše. Závody jsou opakovány i v dalších letech, plavou se ale již krátké standardní tratě. Z výsledků uvádím: v roce 1933 W. Kalwach z Liberce 50 m prsa za 31,0 vt., 100 m volným způsobem Šestauber 1:50,0 a 50 m v.zp. ženy Milada Dlasková ze STOP (Sdružení trampských osad Pardubice) za 34,0 vt. V roce 1934 Borek Kadlec 100 m v.zp. za 1:08 min., 50 m Fr. Buben a Dlasková (bez udání časů). Výkony můžeme těžko porovnávat s dnešními, Kadlecův by byl nepochybně na svou dobu vynikající, ale plavalo se po proudu! V roce 1935 přenášejí pořadatelé ze STOPu za součinnosti železničního vojska kanoistické i plavecké závody na Chrudimku již k novému Prokopovu mostu a novináři zaznamenali vítěze na 100 m volně Brinkeho z železničního pluku za 1:20 min. a znovu domácí Dlaskovou za 1:42.0.
Poměrně vzdálená od Pardubic existovala již v roce 1928 na Labi za Kunětickou horou „na Kladivu“ také plovárna a loděnice tzv. „Vosáků“, tedy veslařského odboru Sokola Pardubice I. (VOS). Naopak blízko měli koupání chtiví Pardubáci na plovárnu na Špici, tedy na soutoku Labe a Chrudimky. Pro plavání tam ovšem nebyly nejlepší podmínky – poměrně silný proud a malá hloubka na Labi. Plaveckou dovedností bylo přeplavat z části ve „vraťáku“ (vratném proudu) a z části proti vodě na Občanskou plovárnu. Také na Špici se dal hrát volejbal nebo nohejbal. Dnes je využívána jako loděnice.
Na Turistické plovárně je v roce1931 pořádán kurs plavání Státního tělovýchovného ústavu, který vedl pplk.Wiedermann. Plavčíkem na „Turdě“ byl pan Richter. V poválečném období zde správcuje řadu let pan Haničinec, otec herce Petra. V roce slavné Celostátní výstavy tělesné výchovy a sportu (1931) je realizována výstavba plovárny zv. Ostende pod letním stadiónem. Plovárna má také svou kavárnu a kurt na volejbal. Trochu zrádné jsou na Labi prohlubně po těžbě písku. Plovárnu převezme do správy družstvo „Stadión“. Plavčíkem je pan Mísař, který jen v roce 1933 zachraňuje 50 tonoucích. Soudobobé noviny kritizují naopak nedostatečné záchranné prostředky na Občanské plovárně a zpochybňují způsobilost starého plavčíka pana Házla. Průměrná návštěvnost „Občanky“ je v posledních mírových letech 13 tisíc za rok a plovárna se stává m.j. střediskem pardubické židovské komunity. Po okupaci ji příznačně střídá říšské vojsko.
Ještě v roce 1931 se objevuje v tisku záměr postavit lázně za novou hlavní poštou, a to nákladem 6,5 milionu Kč. V roce 1936 se vyjadřuje architekt ing. Řepa k plánu výstavby koupaliště Na haltýřích u náhonu Halda a navrhuje postavit parní lázně na Olšinkách! V letech 1940-1942 dochází k další velké regulaci toku Labe a v roce1941 je založen Český veslařský klub, který získal bývalou plovárnu Klubu vodních sportů Arosa (zmiňovanou již v roce 1933) v labské zátočině a přestavil ji na loděnici stejného jména. Ve válečném roce 1944 pořádá velký sportovní den SK Rapid a v jeho rámci se plave na Haldě 400m s vítězem Levínským za 5:20 min.
Pak již následuje historie koupaliště v Cihelně. V roce 1953 je tiskem oznamováno, že se v příštím roce Pardubice dočkají nového letního koupaliště Parku kultury a oddechu s bazénem 100x50 m. Teprve o 3 roky později jsou však vystaveny jeho plány a otevření se uskuteční v létě roku 1960. Současně je rozestavěn i krytý 25 m bazén na Olšinkách, který se otvírá v listopadu roku 1964 na výročí revoluce ruských bolševiků. Do té doby se musí občané v zimě spokojit se stále sloužícími malými lázněmi v Hronovické ul. a vanovými na novém vlakovém nádraží. Prakticky současně se staví i padesátimetrový krytý bazén v sousedství pětadvacítky na Olšinkách. Jeho stavba se protáhne na neuvěřitelných téměř 30 let, aby byl otevřen v roce 1989. Provoz dvou krytých bazénů se však jevil jako nerentabilní, a tak v roce 1991 byly lázně s pěatadvacetimetrovým bazénem zavřeny a přestavěny na výstavní objekt Ideon.
Pokud jsem se již zmínil o plaveckých závodech minulosti, pak otevření koupaliště na Cihelně a následně krytých lázní na Olšinkách přináší velký rozvoj plaveckých sportů v Pardubicích. Ten je jednoznačně spojen se jménem učitele a trenéra Mirka Švece. Ale zabývat se historií závodního plavání není úkolem tohoto příspěvku.
Kromě výše uvedených plováren využívali k rekreaci Pardubáci také břehů Chrudimky pod Vojenskou plovárnou, zátočiny Labe proti Turistické, jezů na Chrudimce v Nemošicích a Loučné v Počáplech před soutokem s Labem, Pohránovského rybníku a bohdanečských Rozhrny a Skříně i malých písníčků před Lázněmi Bohdaneč. Po vytěžení písku pak písníku Gigant mezi Stéblovou a Čeperkou, velkého Oplatila nebo písníku v Mělicích nebo Černé u Bohdanče. Všechny tyto, po pardubicku řečeno „písáky“, jsou hojně navštěvovány dodnes. Na Oplatilu vznikla spontánně i nudistická pláž, dříve podléhající častým kontrolám policie, dnes samozřejmě tolerovaná.
To se již pomalu dostáváme k dnešku. V roce 1998 je u Plaveckého areálu otevřen areál vodních atrakcí a sluneční pláž, o dva roky později je rekonstruováno letní koupaliště na Cihelně. Moderní zařízení Plaveckého areálu (m.j. ionizace vody) však brzy po dostavbě nahlodává zub času a tak jeho provoz povolují hygienici z roku na rok. Dvacet let po jeho otevření se jeho vchody na čas přestavby plánované na 18 měsíců zavírají. Posledním rozhodnutím zastupitelstva města bude stát rekonstrukce cca 600 miliónů Kč. Zachován zůstane padesátimetrový bazén, jisté je, že pardubičtí i čeští skokané do vody přijdou definitivně o svůj speciální bazén, jediný svého druhu v České republice. Přibudou další bazénky, brouzdaliště pro děti, wellnes centrum. Moderní úpravna dovolí čerpat až z 80 % vodu z Chrudimky.
Většina pardubických obyvatel bude možná dvě zimy za plaváním dojíždět. Kromě Chrudimě a Hradce Králové to mají nejblíž do Lázní Bohdaneč, které svůj dvacetimetrový, 30 stupňů teplý bazén otvírají i pro veřejnost.
Celé číslo možnou zakoupit také v E-shopu Klubu přátel Pardubicka za 30 Kč.
