Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Hradcem Králové k soutoku Orlice s Labem
Gočárova tř. – Hučák – Jiráskovy sady – Velké nám. – Eliščino nábř. Délka trasy 6 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 13:54, 15:27h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Stavební vývoj Pardubic
Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozporuplný umělec
Autor pardubického „Památníku osvobození“ Josef Malejovský se narodil
19. dubna 1914 v Holicích v Čechách v čp. 225 v rodině ševce Františka
Malejovského a jeho ženy Marie, rozené Píchové jako nejmladší z 5 dětí.
V r. 1928 nastoupil na odbornou školu bytového průmyslu v Praze. V letech
1931-36 studoval Uměleckoprůmyslovou školu na níž poznal sochaře Karla
Dvořáka, u nějž po absolutoriu nastoupil jako asistent. Za nacistické okupace
byl v letech 1940-43 totálně nasazen a poté do r. 1945 pomáhal při sochařských
pracích K. Dvořákovi a Janu Laudovi. Po osvobození (1945) se vrátil k práci asistenta na VŠUP v Praze, nejprve u J. Laudy, pak u B. Stefana a S. Wagnera. Roku 1953 byl jmenován docentem a 1962 profesorem této školy.
V 50. letech jako člen KSČ (od r. 1946) na sebe upozornil „společensko- angažovanými“ díly, hlavně Stalinovými pomníky v Plzni (1953) a Liberci (1955). V Plzni spolupracoval s arch. R. Podzemným, s nímž chystal i Stalinův pomník v Pardubicích (základní kámen z ležácké(!) žuly byl instalován 1952), po Stalinově smrti sousoší Stalina a Gottwalda.
Po Chruščovově projevu na XX. sjezdu KSSS v únoru 1956 o Stalinových zločinech spolupracoval s arch. R. Podzemným na pískovcovém pomníku Osvobození v Pardubicích u vchodu do Tyršových sadů. Monument odhalený 5. listopadu 1957 měl výšku 660 cm, z něhož postava vojáka měla výšku 310 cm. V r. 1949 vytvořil Malejovský ve svých rodných Holicích pomník padlým z květnového povstání r. 1945. Jeho angažovanost přinesla plody: v letech 1959-64 Malejovský předsedal Čs. svazu výtvarných umělců, r. 1954 se stal poprvé laureátem státní ceny K. Gottwalda a 1964 převzal Řád práce. Jeho další vzestup nastal v období husákovské normalizace v 70. letech. R. 1974 jej komunistický režim prohlásil „národním umělcem“, r. 1976 se stal Malejovský dokonce poslancem Sněmovny lidu FS ČSSR a předsedou t.zv. Ideové rady pro péči o památníky, pomníky a pamětní desky při ministerstvu kultury ČSR. T.r. se stal podruhé laureátem Státní ceny K. Gottwalda. Po vyhlášení Charty 77 jej režim znovu pověřil řízením SČVU (do r. 1979). Tento svaz (jako federální) pak dále řídil až do r. 1989. Roku 1979 převzal řád Vítězného února, 1981 se stal po 3. laureátem Státní ceny K. Gottwalda a r. 1984 mu byl udělen Řád republiky. V období 1971-81 bylo v Čechách a na Moravě instalováno jeho 6 pomníků Klementa Gottwalda, 1971 v Teplicích, 1972 ve Vsetíně, 1973 v Hodoníně, 23. 2. 1973 v Hradci Králové na dnešním Ulrichově náměstí, 1977 v Jihlavě a 1981 ve Slaném. Tato díla byla po r. 1989 z veřejných prostranství odstraněna. Zubu času i doby však jistě odolají vrata Národního památníku na Vítkově (1958), pomníky spisovatele Antala Staška a Ivana Olbrachta v Semilech (1960), pomník Jana Žižky pro Trocnov, bratří Čapků v Malých Svatoňovicích (1969), Bedřicha Smetany na Novotného lávce v Praze (1984) aj. Jedním z posledních děl J. Malejovského byla pamětní deska V. V. Štecha (1985) na domě čp. 32 v Nerudově ulici v Praze, kde Štech bydlel. Josef Malejovský zemřel v Praze roku 2003.
Prameny:
Katalog k výstavě VČG v Pardubicích v lednu 1988 (autorka PhDr. Hana Mandysová)
Heslo J. Malejovský ve Vlastivědné abecedě dr. P. Theina, ZKPP 3-4/1986 (autorka PhDr. Zuzana Rybičková)
Zprávy KPP číslo 7-8/2011 můžete zakoupit v našem E-shopu.
