Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad – Václavské nám. – Zámecký park – Strašidelná jeskyně – Kyšperk - Letohrad. Délka trasy 6 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 15:56 h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nová rozhledna Hamštejn
Malá Skála - Besedické skály - Koberovy - rozhl. Hamštejn - rozhl. Kozákov - Semily. Délka trasy 16 km. Odjezd 7:05 h. ČD, návrat 16:55 h. ČD. Ved: Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nivou Doubravy
Bílek – Sobiňov – Zahájský rybník – Hlína - Sobiňov. Délka trasy 7 km. Odjezd 7:53 h. ČD, návrat 14:00, 16:06 h ČD. Ved: A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubický perník z roku 1940
Laskavostí našeho člena pana Mgr. Vladimíra Tomka se na náš redakční
stůl dostal dnes již vzácný výtisk humoristického nepolitického časopisu pro
Pardubice „Pardubický perník“ ze Silvestra okupačního roku 1940.Tento humoristický občasník vycházel jednou ročně péčí vydavatele a odpovědného redaktora Františka Tomka a tiskem B. Brixe ml. Známý soupis zaniklých časopisů v Pardubickém kraji, pořízený V. Vokolkem roku 1959 (III. část Bibliografie kraje Pardubického, vyd. KDO Pardubice 1959) uvádí na s. 100 jako 49. položku jen „Pardubický perník“ vydávaný od roku 1886 jako příloha mladočeských Pardubických listů a později Polabana. Ten však zanikl číslem 4 9. dubna 1887, od 15. 1. 1889 byl pak přílohou časopisu Pardubický ohlas, také listu Národní strany svobodomyslné. Od 5. 10. 1889 do roku 1903 byl Pardubický perník humoristickou přílohou Pardubických novin, tištěných F. Hoblíkem. Vokolkova příručka tedy nezná vůbec Pardubický perník vydaný za nacistické okupace r. 1940. Je otázkou, zdali ovšem po utužení režimu za Heydricha a poté za heydrichiády 1942 mohl ještě vůbec tento humoristický časopis dále vycházet.
A nyní k osobě vydavatele a odpovědného redaktora. Jak jsem již uvedl byl jím pardubický rodák František Tomek (nar. 6. 11. 1906), jehož rodiče Josef a Marie, roz. Šnorfajlová pracovali jako krejčí a švadlena. František měl tři bratry: Josefa (zemřel na počátku 1. světové války pravděpodobně na zápal plic), Jaroslava a Antonína a sestru Marii, jež však zemřela již v mládí. F. Tomek pracoval za první republiky v Národní tiskárně v Praze, za 2. světové války pak na pardubickém letišti a od roku 1947 byl správcem tiskárny v Litoměřicích.
V Pardubicích se oženil, z manželství se narodila dcera Sylva, ale manželé se rozvedli. Podruhé se F. Tomek oženil v Litoměřicích, kde vyženil jako nevlastního syna pozdějšího brusiče skla a výtvarníka Arno Richtera. František Tomek zemřel 22. června 1977 v obci Miřejovice (čp. 60) na Litoměřicku. Verše „Staropardubická idyla“, jež z Pardubického perníku přetiskujeme, popisují dnes již zřejmě neexistující dvě sochy na bočním portále Městské spořitelny v Pardubicích, postavené v letech 1914-1917 F. Roithem. Autorem těchto soch byl pardubický rodák Jaroslav Skála (nar. 27. 12. 1881 Pardubice, zemřel 1. 1. 1919 Pardubice), žák Stanislava Suchardy na UMPRUM v Praze, prof. Bukovace na umělecké akademii a J. V. Myslbeka na speciální škole. Roku 1909 Skála odjel do Říma na t.z. Turkovo stipendium a vytvořil zde bustu kardinála Lorenza. Z jeho děl uveďme ještě sochařský portrét slavného pěvce opery Národního divadla tenora Karla Buriana (1970-1924) a roku 1908 sádru „Podobizna slečny S.“ Tomanův „Nový slovník čs. výtvarných umělců“ (vyd. Praha 1936) uvádí, že „Skálův soubor děl a památky po něm se nacházejí u ing. Artuše Sýkory v Praze“ (s. 619).
Podle fotografie ze Státního okresního archivu v Pardubicích použité společností BARTHMEDIA pro zastávky MHD v Pardubicích boční portál Městské spořitelny se sochami J. Skály ještě existoval roku 1956 (na Zelené bráně visel znak KSČ s číslovkou 35 jako připomenutí 35. výročí založení strany roku 1921). Mgr. Ivo Křen, odborný pracovník Východočeského muzea v Pardubicích, mi 9. února t.r. sdělil, že nemá žádnou povědomost o dnešní lokaci obou Skálových soch. A co socha od Jana Štursy z vestibulu Městské spořitelny? Víte něco o jejím osudu?
Čtenářům přetiskujeme z Pardubického perníku z roku 1940 titulní stranu, reklamy známých místních pardubických obchodníků a kreslené i psané krotké vtipy, jež samozřejmě nesměly popudit tehdejší nacistické mocipány.
Zprávy KPP číslo 7-8/2011 můžete zakoupit v našem E-shopu.
