Zveme Vás
19.05.2024 07:05
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
19.05.2024 07:05
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad – Václavské nám. – Zámecký park – Strašidelná jeskyně – Kyšperk - Letohrad. Délka trasy 6 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 15:56 h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
26.05.2024 07:05
Nová rozhledna Hamštejn
Malá Skála - Besedické skály - Koberovy - rozhl. Hamštejn - rozhl. Kozákov - Semily. Délka trasy 16 km. Odjezd 7:05 h. ČD, návrat 16:55 h. ČD. Ved: Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
26.05.2024 07:50
Nivou Doubravy
Bílek – Sobiňov – Zahájský rybník – Hlína - Sobiňov. Délka trasy 7 km. Odjezd 7:53 h. ČD, návrat 14:00, 16:06 h ČD. Ved: A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Poznatky k identifikaci technického vývoje Kašparova jednoplošníku JK
Ač se Kašparovo letadlo, proslavené přeletem z Pardubic do Prahy dostalo
do sbírek Technického muzea již v roce 1913, nutno říci, že se jeho technickou
historií v té době nikdo nezabýval. V meziválečném období byl Ing. Kašpar leckdy
připomínán, avšak Kašparovy monografie, s výjimkou brožury Karla Vrány
z roku 1928, se objevily až po roce 1950.V různých, většinou časopiseckých publikacích byly po léta používány fotografie s nesprávným časovým zařazením, a tak se například opakovaně letová fotografie z podzimních měsíců roku 1911 publikovala jako snímek z letu do Prahy. Odstranit tyto chyby mohl umožnit pouze rozbor technického vývoje letadla, který bohužel aktéři pardubického aviatického dění v létech 1911–1912 sice dokumentovali fotograficky, avšak bez odpovídajících přesných popisů.
V šestnáctistránkové publikaci Památce prvního československého letce Ing. Jana Kašpara se Karel Vrána „letadlovou“ stránkou Kašparovy činnosti vlastně nezabývá. Publikace sama obsahuje zajímavé poznámky týkající se vzniku Aviatického družstva v Pardubicích, avšak také četné nepřesné informace o pardubickém aviatickém dění.
V brožurce První český aviatik ing. Jan Kašpar z roku 1957 autor Jiří Püchl sice zaznamenal stavbu jednoplošníku Kašpar JK systém Blériot, které označuje jako „nové letadlo“, avšak jeho technickému vývoji se rovněž nevěnoval. Vlastně první obsáhlejší publikací věnovanou Ing. Janu Kašparovi (a současně Eugenu Čihákovi) je záslužná práce pánů Ludomíra Česenka a Zdeňka Bičíka O dvou průkopnících českého letectví, kterou v roce 1966 společně vydaly Národní technické muzeum v Praze a Východočeské muzeum v Pardubicích. Na straně 41 autoři uvádějí, že „jednoplošník ‚vlastní konstrukce‘, zřejmě obměna Blériota“ byl postaven v zimě 1910/1911, ač ze zpráv dobového tisku víme, že byl v draku hotov už na sklonku léta roku 1910. Zaznamenávají, že letadlo prodělávalo změny, aniž je však blíže rozebírají. Ostatně doklady, které v té době byly k dispozici, ani nedovolovaly blíže se technickým vývojem letadla zabývat, navíc autoři nebyli technici.
Renovace Kašparova letounu, provedená členy Letecké historické společnosti v prvním pololetí roku 1966, by byla výtečnou příležitostí k prostudování stop jednotlivých přestaveb, jimiž stroj za své „letové kariéry“ prošel, avšak tehdejší stav znalostí to neumožňoval.
V roce 1984 vyšla dosti obsáhlá kniha doc. RSDr. Zdeňka Šmoldase, kdysi sportovního pilota, nazvaná Průkopníci českého letectví. V ní je značné místo věnováno Ing. Janu Kašparovi, k jehož obdivovatelům Dr. Šmoldas patřil. Jednoplošník Kašpar JK systém Blériot zpravidla uvádí jako „nově postavené letadlo“, ale víceméně se vyhýbá pátrání po začátcích jeho stavby. Autor věnuje pozornost především událostem, o letadle samotném jsou jen tu a tam zmínky, nutno ovšem říci, že leckdy zavádějící. Tak třebas v případě Kašparovy účasti na letecké soutěži Vídeň-Budapešť-Vídeň v červnu 1911 uvádí, že „Ing. Kašpar se na tento let velmi pečlivě připravoval. Zhotovil zcela nové letadlo“, zatímco ve skutečnosti šlo pouze o dosti rozsáhlou přestavbu. Technickému vývoji Kašparova jednoplošníku JK se Dr. Šmoldas vlastně vyhnul, ač v době, kdy knihu připravoval (v roce 1982, původně měla vyjít v roce 1983 ke stému výročí Kašparova narození) už byly první poznatky k dispozici.
Pro poznání technické historie letounu byl důležitý nález, který učinil Ing. Pavel Kučera, pracovník vývoje Aero Vodochody, někdy na konci 70. let. Tehdy nalezl negativy po svém dědu MUDr. Josefu Koblížkovi, pořízené při Kašparově veřejné produkci v Čáslavi 21. května 1911. Celá kolekce snímků vznikla v rozpětí několika málo hodin jediného dne, navíc na některých záběrech je v pozadí zřetelně vidět charakteristická věž čáslavského kostela sv. Petra a Pavla, takže o místě a dni, kdy byly snímky pořízeny, není pochybností. Nález byl o to zajímavější, že fotografie byly pořízeny pouhých osm dní po slavném přeletu a zachycovaly letoun právě v té podobě, jak letěl z Pardubic do Prahy. A byly to fotografie dostatečně kvalitní (formát negativu 9x12 cm), aby na nich byla patrná řada technických detailů, která umožnila srovnávání se současným stavem letounu, jak ho autor těchto řádků měl možnost poměrně detailně prostudovat v Národním technickém muzeu ke konci roku 1979. V březnu 1981 společně s Ing. P. Kučerou uveřejnili v časopise Letectví a kosmonautika „dvojčlánek“ „Čáslavská produkce“ a „Proměny Kašparova letounu“. Téhož roku také Zprávy Klubu přátel Pardubicka přinesly článek autora těchto řádků „Několik poznámek k jednoplošníku Ing. Jana Kašpara.“
Vedle fotografií z Čáslavi byla k dispozici fotoreportáž z přípravy přeletu Pardubice-Chrudim-Pardubice (uskutečněn 30. dubna 1911), otištěná v časopise Světozor, která byla rovněž spolehlivě časově zařaditelná, stejně jako fotografie z Kašparovy nehody ve Dvoře Králové nad Labem (27. srpna 1911). A na těchto spolehlivých záchytných bodech bylo možno začít studovat technickou historii letounu, sledovat jeho úpravy a přestavby, což nám dnes umožňuje poměrně spolehlivé časové zařazení dosti početných dochovaných fotografií tohoto památného letounu.
