Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad – Václavské nám. – Zámecký park – Strašidelná jeskyně – Kyšperk - Letohrad. Délka trasy 6 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 15:56 h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nová rozhledna Hamštejn
Malá Skála - Besedické skály - Koberovy - rozhl. Hamštejn - rozhl. Kozákov - Semily. Délka trasy 16 km. Odjezd 7:05 h. ČD, návrat 16:55 h. ČD. Ved: Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nivou Doubravy
Bílek – Sobiňov – Zahájský rybník – Hlína - Sobiňov. Délka trasy 7 km. Odjezd 7:53 h. ČD, návrat 14:00, 16:06 h ČD. Ved: A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubice III. obvod - Studánka - 1. část
Kousek dávné historie V archivních záznamech se dočteme, že již v r. 1588 existoval na území dnešního obvodu rybník zvaný „STUDÁNKY“. Je více než pravděpodobné, že označení tohoto rybníku se stalo i podnětem pro stejnojmenný název pozdějšího označení obce. V letech 1777–1778 – po zrušení nevolnictví – byl rybník vysušen a půda byla přidělena 22 poddaným. V r. 1785 bylo již ustaveno první zastupitelstvo, v jehož čele již stál i starosta obce STUDÁNKA. Je pochopitelné, že po dlouhé době poddanství byla samostatnost obce obrovským darem. Škoda jen, že se záznamy z této doby nezachovaly. Záznamy z jednání zastupitelstev obce se zachovaly až od r. 1910 do r. 1943. Tyto protokoly jsou uloženy v Okresním archivu ve 4 knihách s čísly 1–4. Kroniku obce vypracoval v r. 1935 starosta obce p. Vohralík. Bohužel, tato kronika se nenašla.
Společenský, kulturní a sportovní život samostatné obce STUDÁNKA Sbor dobrovolných hasičů byl založen v r.1929 a za podpory obce a Svazu dobrovolných hasičů a především za svépomoci všech členů sboru byla vystavěna hasičská zbrojnice a zakoupena motorová stříkačka. Bohudík v obci, ani v nejbližším okolí v té době příliš nehořelo a tak se činnost sboru zaměřovala především na cvičení a na okresní slavnosti. Snad jediným masivním nasazením byla účast na likvidaci rozsáhlého požáru pardubického lihovaru. Prostředky pro svoji činnost získával Svaz dobrovolných hasičů pravidelným pořádáním plesů, sbírkami a různými akcemi.
Činnost sboru byla ukončena až po 2.světové válce, kdy začala fungovat profesionální HZS Pardubice. Hasičská zbrojnice byla prodána soukromému uživateli.
Spolek divadelních ochotníků
byl založen v r. 1919 a pro svoji pestrou činnost používal od počátku sál v hostinci p. Virta. V r. 1924 hostinec, a tedy i sál, zakoupil a později přestavěl p.Vojtěch. Společně s ním pak Spolek vybudoval a modernizoval jeviště, v němž pravidelně každý rok odehrál řadu představení a uspořádal mnoho kulturních akcí. Vychoval řadu dobrých herců a získal řadu významných ocenění. Pravidelně se zúčastňoval soutěže „JIRÁSKŮV HRONOV“, kde v r. 1942 se v tvrdé konkurenci umístil na 2.místě.
Volejbalový klub Studánka (WKStudánka)
byl založen v r. 1933. Zúčastňoval se řady významných turnajů a získal předvelkou sbírku cenných trofejí, které, bohužel, v padesátých letech při t.zv. sjednocení tělovýchovy, musel předat do TJ Slovan Pardubice, kde jsou pravděpodobně uloženy dodnes. Zachránil se pouze křišťálový Putovní pohár, o který se od r. 1939 pravidelně každoročně bojovalo na vlastních hřištích v turnaji o Mistra polabského kraje. Turnaj byl vždy velkolepou přehlídkou sportu ve Studánce a byl vždy velmi dobře obsazen. Kupříkladu v r. 1946 se na třech kurtech utkalo 16 družstev, jako např. Sokol Pardubice 1, Sokol Prostějov, SK Maniny Karlín Praha a j.
Klub měl řadu vynikajících hráčů a zúčastnil se m.j. i kvalifikace na mistrovství Čech v Praze. V mistrovských soutěžích hrál východočeskou 1.ligu, kde bojoval o nejvyšší příčky.
Kromě úspěšného volejbalu měl klub ještě HOKEJOVÝ oddíl, který se těšil obrovské oblibě a velkému zájmu občanů. Úspěšně si vedl v divizní soutěži. Svépomocí a díky velkému porozumění vybudoval vlastní kluziště s kabinou a klubovnou, která neopatrností shořela a za pozoruhodného přispění občanů byla znovu postavena. Kluziště i kabina byla zrušena v padesátých letech opět tzv. „sjednocením tělovýchovy“.
Kromě úspěšného volejbalu měl klub ještě basketbalový oddíl, který krátce bojoval v okresní mistrovské soutěži.
Významné památky:
K uctění památky padlých v 1. světové válce byl 23. 8. 1925 odhalen pomník, jehož součástí je i zvonička, kterou pravidelně oznamoval tehdejší obecní sluha poledne a také úmrtí. Pomník je dodnes dobře udržován. Na oslavu prvního prezidenta T. G. Masaryka byl v blízkosti hasičské zbrojnice odhalen pomník s bustou pana prezidenta. Tento pomník byl neznámým pachatelem v r. 1940 zničen. Obnoven byl 9. 9. 1945. Obec Studánka má i svoji mučednici. Je jí Věra Junková, která byla 2. 7. 1942 v době heydrichiády popravena na Zámečku.
