Zveme Vás
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
11.05.2024 09:00
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
12.05.2024 07:40
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
NÁŠ ROZHOVOR - Mgr. Jarmila Stibicová, signatářka Charty 77
1. Popište nám, prosím, činnost pardubické
pobočky AMNESTY INTERNATIONAL,
v níž pracujete. Jak hodnotíte např. vývoj
v Číně? V současnosti se pardubická skupina omezuje na psaní petic a dopisů nespravedlivě stíhaných a vězňů svědomí a vzdělávací akce a výchovu k občanství a demokracii. Uspořádala řadu seminářů k výchově k občanství a demokracii pro učitele a studenty, vydala ve spolupráci s ministerstvem školství manuál pro pedagogy všech stupňů, pořádala semináře, jak čelit šikaně pro učitele, studenty a magistrátní úředníky, spolupracovala s odborem vzdělávání ministerstva vnitra a zařídila překlad a vydání manuálu pro pracovníky policie, spolupracovala s Generálním ředitelstvím vězeňské služby, zařídila překlad a vydání manuálu pro pracovníky vězeňské služby a zorganizovala pro ně řadu seminářů.
Vývoj v Číně je značný problém, většina států včetně naší republiky upouští od kritického postoje vzhledem k její ekonomické síle, což považuji za velice nebezpečné. Situace obránců lidských práv tam je tristní, sliby, dané před OH nebyly dodrženy, i když AI (včetně pardubické skupiny) protestovala, nebyly za to vůči Číně vyvozeny důsledky. Zástupci státu, sportovních organizací a sportovci, na které jsme se obraceli, slíbili sice podporu, ale zůstalo jen u slov. Ani publicita postupu čínské vlády (např. kvůli výstavbě sportovišť a zařízení v souvislosti s OH byli násilně vystěhováni obyvatelé bydlící v místech, kde měla probíhat, bez jakéhokoli náhradního ubytování) nenacházela ve sdělovacích prostředcích patřičnou odezvu. Do Číny směřuje nejvíce našich petic. Pardubická skupina se dlouhodobě angažuje ve prospěch Tibetu, postupně přesvědčila vedení města k zapojení do mezinárodní akce „Vlajka pro Tibet“ – to se týkalo i kraje, ale nové vedení to zamítlo. V souvislosti s výročím tibetského povstání jsme uspořádali řadu besed a akcí, tradiční je setkávání před divadlem.
2. Proč se z české politiky vytratil mravní étos? Jde o krizi demokracie nebo její „tunelování“?
3. Jak z této krize ven? Co se systémovou korupcí a privatizací české politiky?
Myslím, že obojí. Mravní étos se z české politiky začal postupně vytrácet již po roce 1992, a to čím dál rychleji a na všech úrovních, patrně s narůstajícím poznáním politiků, že jim projde cokoli. Příčin je jistě mnoho. Nedošlo k vyrovnání se s minulostí, komunisté byli sice verbálně odsuzováni, ale získávali ekonomické pozice stejně jako jejich přisluhovači, kteří urychleně „vyměnili dres“, což mělo demoralizující účinek stejně jako výrok Václava Klause, že nerozeznává špinavé peníze. Za nejvýznamnější chybu považuji provedení privatizace bez právního rámce, což položilo základy k tunelování a korupci. Stále silnější důraz na ekonomiku a opomíjení či postupně zesměšňování mravních hodnot vedlo k odchodu z politiky lidí, kteří právě na tyto hodnoty kladli důraz, a k zániku stran s tímto zaměřením. Další příčinou bylo, že v období komunismu u nás vymizela občanská společnost a jejímu rozvinutí po listopadu bránili někteří politici, zejména Václav Klaus chtěl omezit občanskou angažovanost za aktivity v politické straně, což platí dodnes. Opoziční smlouva stvrdila rozdělení moci mezi ODS a ČSSD a posílila tak význam politické příslušnosti na úkor odbornosti. Naděje v tomto směru nesplnila ani odštěpená Unie svobody a po odchodu některými politiky stále více kritizovaného Václava Havla z prezidentského úřadu byli zastánci morálního étosu v politice, posměšně nazýváni „pravdoláskaři“ výrazně oslabeni.
Neblahou roli sehrála justice, zejména státní zastupitelství. Teprve nyní se začíná blýskat na lepší časy. Posílit by bylo třeba funkci ombudsmana, jehož úřad za JUDr. Varvařovského postrádá morální váhu, kterou mu dával JUDr. Motejl. Selhaly rovněž sdělovací prostředky, které až na výjimky nekomentovaly politickou realitu, ale interpretovaly ji ve prospěch favorizované politické strany, což vedlo mezi lidmi k alotrii a rezignaci. Probouzet se začínají až nyní, kdy stav naší politické scény je doslova ostudný, kdy z obecně známého korupčního jednání nejsou vyvozovány důsledky, jeden skandál následuje druhý, kdy na ministerstvu školství působí (bez ohledy na protesty politiků a veřejnosti laické i odborné) pod záštitou Hradu extrémista atd.
Na otázku, jak z toho ven, se snaží odpovědět osoby povolanější než jsem já, takže těžko mohu vymýšlet nějaké recepty. Za prvořadý považuji růst občanské společnosti a návrat angažovanosti. První krok již byl učiněn kroužkováním v minulých volbách – snad z nich občané vyvodili, že pouhé kroužkování nestačí a že zásadní je výběr strany, a to takové, u níž máme z jejího předchozího působení záruky nezkorumpovatelnosti a morální integrity jejich představitelů. A že by příští volby změnily rozložení politických sil odchodem poněkud obskurních Věcí veřejných a návratem strany lidové a zejména Zelených, jediné strany bez korupčních afér. A abych své značně pesimistické povídání uzavřela optimisticky, doufám, že se stav naší politické scény změní s nástupem nové generace do rozhodujících pozic, jež v současnosti zaujímá střední generace, která ve své většině převzala to horší z komunistické minulosti a zvolila i to horší ze současných trendů. Ti mladí, kteří dnes studují a sbírají zkušenosti ve světě, se tam snad naučí lepším způsobům a převezmou jiné normy chování a jednání, než je dnes u nás obvyklé. I když, ono to i za těmi našimi humny není teď právě růžové …
4. Je pardubická komunální politika po změně na radnici jiná a lepší?
Ještě bych s hodnocením počkala. Zatím však změnu nevidím, v každém případě je zklamáním sdružení Pardubáci, ale i Sdružení pro Pardubice, což se netýká paní primátorky, o jejíž snaze o změnu vůbec nepochybuji, ale ani primátor bez teamu mnoho nesvede, což dokazoval i případ minulého primátora. Děkujeme Vám za rozhovor.
Red. poznámka: Rozhovor proběhl v říjnu 2011.
