Od parku Na Špici proti proudu Chrudimky
Komentovaná vycházka. Sraz účastníků u lávky přes Chrudimku u parku Na Špici
typ akce: Výlety do historie
Z Adamova do Blanska
Adamov – Alexandrova rozhledna – Nový a Starý hrad – Čertův hrádek – Blansko. Délka trasy 16 km. Odjezd 7:06 hod. vlak ČD, návrat 18:55 hod. ČD. Ved. L. Černíková. Turistická vycházka týmu A pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka. Na vlastní zodpovědnost.
typ akce: Turistické vycházky
Nad Údolím Doubravy
Bílek – hrad Sokolov – údolí Doubravy – Točitý vír – vodopád v Kamenném potoku – Chotěboř. Délka trasy 9 km. Odjezd 7:54 hod. vlak ČD, návrat 16:05 hod. ČD. Ved. A. Milatová. Turistická vycházka týmu A pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka. Na vlastní zodpovědnost.
typ akce: Turistické vycházky
Podél Chrudimky do Chrudimi
Slatiňany, podle Chrudimky, Chrudim. Délka trasy 6km. Odjezd ČD 7.54h. Návrat ČD 14.05/14.35h. Vede J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B pro méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka. Na vlastní zodpovědnost.
typ akce: Turistické vycházky
Žili mezi námi - Květa Vokolková
Květa Vokolková odešla na věčnost
V sobotu ráno 3. září zemřela ve Staré Boleslavi Květa Vokolková. Byla
posledním ze sourozenců významné pardubické rodiny Vokolkových. Na svět
přišla před více než devadesáti lety, 5.března 1921 v rodině pardubického tiskaře
Václava Vokolka. Jejími bratry byli Vlastimil (tiskař a vydavatel krásných tisků),
Vojmír (výtvarník) a Vladimír (spisovatel).Dlouhých 70 let bydleli Vokolkovi v domě Za Pasáží a Květu jsem poznal právě zde, zhruba před dvaceti lety. Tenkrát mě do tohoto bytu přivedl kamarád a pamatuji se, že zde byli i jiní mladí lidé. Často a rádi jsme sem chodili, protože tu vládla příjemná a svobodná atmosféra. Květa se v té době starala o bratra Vojmíra a zapojila se také do práce v ekumenické organizaci Středisko křesťanské pomoci, kde nezištně působila několik let.
Historie vokolkovského bytu končí náhle, v únoru 2004. Květě už ubývá fyzických sil a tak se dva a půl roku po Vojmírově smrti stěhuje z Pardubic do charitního domova ve Staré Boleslavi. Osobně si ale myslím, že v myšlenkách Pardubice neopustila nikdy. Do Boleslavi za ní jezdila řada přátel a jedna z prvních otázek vždy byla:„Tak co je nového v Pardubicích?“
Přestože Květa Vokolková nešla cestou svých bratrů, vždy jim přála a byla pro ně oporou. A pro ty, kdo ji znali, zůstane vzorem toho, jak žít pravdivě a obyčejně.
