Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Manželé Czerninovi ozdobou pernštejnského Te Deum v Pardubicích
V pondělí 18.červa 2012 uspořádaly Klub přátel Pardubicka a Římskokatolická
farnost v Pardubicích v chrámu sv. Bartoloměje děkovnou pobožnost
za udělení Velkého pernštejnského privilegia městu Pardubice 18. června
1512. Děkovné pobožnosti, jíž předsedal pomocný biskup Mons. J. Kajnek
a moderoval arciděkan P. Antonín Forbelský, se zúčastnili manželé Polyxena
a Děpolt hrabata Czerninovi z Chudenic a náměstek primátorky statutárního
města Pardubice F. Brendl, jenž na závěr položil za město květiny k náhrobku
Vojtěcha z Pernštejna v presbytáři chrámu. V průběhu slavnosti zazněly
m.j. Svatováclavský chorál a díkůvzdání Te Deum laudamus. Paní hraběnka
Polyxena (1941), dáma Hvězdového kříže a Řádu maltézských rytířů, rozená
Lobkowiczová, sestra biskupa ostravsko-opavské diecéze F. V. Lobkowicze,
nese křestní jméno své velké předchůdkyně – Polyxeny z Pernštejna (1566-
1642), provdané z Rožmberka a pak Lobkowiczové, za níž se stal pernštejnský
znak – černá zubří hlava ve zlatém poli se zlatým kruhem v nozdrách – součástí
velkého znaku rodu Popelů z Lobkowicz. Hrabě Děpold (Theobald) Czernin se
stal roku 2008 patronem nového pardubického zvonu Vilém z Pernštejna, jenž
také při pobožnosti zazněl.Z PROJEVU DR. J. KOTYKA NA DĚKOVNÉ POBOŽNOSTI (kráceno)
Vážený otče biskupe, vážený pane náměstku,
vážená a milá paní Polyxeno hraběnko Czerninová,
vážený pane hrabě Czernine,
vážený Otče arciděkane,
dámy a pánové, bratři a sestry!
Sešli jsme se dnes v tomto staroslavném chrámu, abychom vzdali díky za sebe i celé město za Velké pernštejnské privilegium z 18. června 1512. Slavný českomoravský rod erbu zubří hlavy s rodovým heslem „Qui durat, vincit – Kdo vytrvá, zvítězí“ byl majitelem poddanského města Pardubice v letech 1491-1560, tedy celých 70 let. Tato éra je historicky našeho města počínaje prof. Josefem Sakařem oprávněně nazývána „zlatou“. Přísloví „Skví se jako Pardubice“ svědčí o velkolepé pernštejnské výstavbě našeho města po velkých požárech z let 1507 a 1538 i pardubického zámku jako rezidenčního sídla české větve pernštejnského rodu.
Historická listina Viléma z Pernštejna vydaná 18. června 1512 – tedy přesně před 500 lety – začíná těmito slovy: „My Vilém z Pernštejna na Helfenštejně, nejvyšší hofmistr království Českého, známo činíme tímto listem přede všemi, kdož jej uzří nebo čtouce slyšeti budou, že vzavše před se to, což se tohoto města našeho Pardubic dotýče, kteréž z milosti Pána Boha všemohoucího vzhůru jde a bodhá půjde, kudy by lidé nejlépe a nejbezpečněji svá obydlí míti mohli v tomto městě… i v předměstích, kteráž jsou okolo něho aneb potom budou, dáváme a činíme od sebe i od svých potomků a budoucích pánů a držitelů pardubských toho, aby jim žádný nikterak změniti nemohl na budoucí časy, než oni toho aby užívati mohli… beze všeho umenšení. Nejprve tomu chceme, aby purkmistr a konšel i včecka obec města Pardubic nynější i budoucí, práv kterýmiž jiná města královská neb panská řídí se, užívati mohli a jimi se spravovati a říditi na časy budoucí, bez naší… všelijaké překážky.“
V dalším textu pak pernštejnská vrchnost zaručuje městu skutečně stejná práva, jimiž se tehy řídila města královská. Zmiňuje se o péči o vdovy a sirotky, udílí pravomoci konšelům a převádí robotní povinnosti na pevné platy. Usměrňuje také šenkování vína, odvody desátků a důchodů z far v Pardubičkách a Rosicích nad Labem do Pardubic. Památná listina pak končí těmito slovy: „A my Vilém z Pernštejna… slibujeme jim, měšťanům našim pardubským nynějším i budoucím… to všecko, což se v tomto listu píše, jim držeti a při všem je zachovati beze všeho přerušení na budoucí časy. Tomu na potvrzení a lepší jistotu svou vlastní pečeť dali jsme přivěsiti k tomuto listu, jenž jest dán a psán na Pardubicích ten pátek před sv. Janem Křtitelem božím, léta od narození Syna božího tisícího pětistého dvanáctého počítajíce“.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 9-10/2012.
