Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad – Václavské nám. – Zámecký park – Strašidelná jeskyně – Kyšperk - Letohrad. Délka trasy 6 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 15:56 h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nová rozhledna Hamštejn
Malá Skála - Besedické skály - Koberovy - rozhl. Hamštejn - rozhl. Kozákov - Semily. Délka trasy 16 km. Odjezd 7:05 h. ČD, návrat 16:55 h. ČD. Ved: Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nivou Doubravy
Bílek – Sobiňov – Zahájský rybník – Hlína - Sobiňov. Délka trasy 7 km. Odjezd 7:53 h. ČD, návrat 14:00, 16:06 h ČD. Ved: A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pernštejnský víkend v Pardubicích a na Kunětické hoře
Ve dnech 21.–22. července 2012 proběhly
v Pardubicích a na Kunětické hoře
pernštejnské slavnosti. V sobotu 21. 7. začal program „Putováním po stopách Pernštejnů“, které uspořádal Klub přátel Pardubicka. Historický trolejbus Škoda 9 Tr dovezl zájemce k vodním technickým památkám Pernštejnů na Bohdanečsku a poté byli účastníci seznámeni i s pernštejnskými památkami v Pardubicích včetně chrámu sv. Bartoloměje. V 18 hodin pak vyjel z pardubického zámku průvod Viléma z Pernštejna (představoval ho herec VČD P. Novotný) v historických kostýmech, který byl zakončen na Pernštýnově náměstí předáním městských práv Janu Trubačovi (listina z 18. 6. 1512). Slavnostnímu aktu byli přítomni primátorka města MUDr. Š. Fraňková a její náměstek pro kulturu F. Brendl. Program se pak vrátil na zámek, kde od 19 hodin do půlnoci návštěvníci mohli shlédnout pel-mel historického šermu (skupiny MERLET a ZUBŘI), středověké hudby (GRÁL) a kejklířství (VAGABUNDUS).
A tak bylo přirozené, když diváci v programu narušeném drobným deštěm očekávali „zlatý hřeb“ – multimediální představení „Pernštejnské legendy“, v němž se spojili herci VČD a skupina ZUBŘI. Představení se snažilo ukázat dějiny rodu Pernštejnů od jeho legendárních začátků /uhlíř Věňava a chycení zubra) přes Vratislava Nádherného a jeho dceru Polyxenu až po smrt posledního Pernštejna Vratislava Eusebia roku 1631 ve třicetileté válce. Sudičky (moiry) tak ukázaly Vilémovi z Pernštejna další osudy jeho rodu. Odmyslíme-li si drobné chyby v textu, 35 minutové představení svou kvalitou převyšovalo vše ostatní. Program „vyvrcholil“ v arkádovém nádvoří zámku draculovskými variacemi „Půlnoční lovec“ v podání šermířské skupiny MALEDICTUS (česky Zlořečený). Škoda jen, že nebylo organizátory pamatováno na židle, takže starším lidem bylo vlastně znemožněno vidět celý, 6 hodin trvající program.
V neděli 22. 7. pernštejnské slavnosti pokračovaly na hradě Kunětická hora „pasováním synů Viléma z Pernštejna Vojtěcha a Jana na rytíře králem Vladislavem II. Jagelonským“, jež se snažilo o 515 let později kopírovat středověký obřad z 22. července 1497. Vzniká tak otázka, proč Pardubice vzpomněly 500. výročí udělení Velkého pernštejnského privilegia z 18. 6. 1512 o více než měsíc pozdějí? Mnoho lidí bylo v červenci již na dovolené. Domnívám se, že naše město by si trvale zasloužilo velké letní slavnosti typu kutnohorského „Stříbření“ či „Slavností pernštejnského panství“, jež se na počátku července již tradičně konají na Vysočině pod hradem Pernštejn v režii hradu a obcí Nedvědice a Doubravník. Nestálo by za to využít k tomu konce letních prázdnin, kdy 24.srpna slavíme bartolomějské posvícení? A na závěr jedna kuriozita: Podobný a zřejmě poslední historický kostýmovaný průvod na paměť Pernštejnů byl v Pardubicích uspořádán v rámci Východočeské výstavy 1903. Od životopisce prvního českého aviatika ing. J. Kašpara Pavla Svitáka víme, že v něm kráčeli oba bratranci Jan Kašpar a Evžen Čihák v rolích Haška Zvířetického z Vartenberka a Jana Zdechovického ze Sekeřic (viz také Neodvislé listy, roč. IX., č. 81 z 1. 8. 1903, s. 2).
