Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
19.05.2024 07:05

Letohrad - Kopečková pouť

Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

19.05.2024 07:05

Letohrad - Kopečková pouť

Letohrad – Václavské nám. – Zámecký park – Strašidelná jeskyně – Kyšperk - Letohrad. Délka trasy 6 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 15:56 h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

26.05.2024 07:05

Nová rozhledna Hamštejn

Malá Skála - Besedické skály - Koberovy - rozhl. Hamštejn - rozhl. Kozákov - Semily. Délka trasy 16 km. Odjezd 7:05 h.  ČD, návrat 16:55 h. ČD. Ved: Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

26.05.2024 07:50

Nivou Doubravy

Bílek – Sobiňov – Zahájský rybník – Hlína - Sobiňov. Délka trasy 7 km. Odjezd 7:53 h. ČD, návrat 14:00, 16:06 h ČD. Ved: A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

Nové poznatky o těšínských Piastovcích

obrázek k článku S jistým časovým zpožděním se mi díky upozornění mého nedvědického přítele Zdeňka Krejčího dostala do ruky rigorózní práce Mgr. Radima Ježe „Těšínští Piastovci renesančního věku“ obhájená roku 2009 na FF Masarykovy univerzity v Brně, jež přináší nové zajímavé poznatky m.j. i o oněch příslušnících rodu pohřbených v chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích, jimž jsem se věnoval v našich „Zprávách KPP“ v ročníku 1978 a 1979. 1/
Nejdříve k Žofii Těšínské, zemřelé roku 1541, jejíž renesanční náhrobek patří v bartolomějském kostele k sochařským skvostům presbytáře. Zdá se, že nešlo o vnučku Jana Bohatého z Pernštejna, jak jsem se mylně domníval roku 1978 2/, ale o dceru Václava II. Těšínského (vládl 1517-24, zemřel 1524) s Annou Braniborsko-Ansbašskou (sňatek 1518). R. Jež dovozuje, že tato mladá dívka byla roku 1540 přiravena se vdát za Kryštofa II., hraběte od sv. Jiří a z Pezinku, jak o tom psal Ferdinand I. 31. ledna t.r. Janovi z Pernštejna, na jehož pardubickém dvoře byla vychovávána. 3/ Nač tato dvacetiletá dívka zemřela, se lze jen dohadovat. Její ostatky nalezené před 100 lety (1912) B. Dvořákem tehdy ještě vykazovaly velmi dobrý stav hedvábných šatů kávové barvy.

Co se týče dcery Jana z Pernštejna a Anny z Postupic Marie z Pernštejna (nar. 24. února 1524), ta byla již v září 1525 zasnoubena na zámku Fryštát také dítěti Václavu III. Adamovi zv. Posthumus (Pohrobek), narozenému jako Marie roku 1524, budoucímu těšínskému knížeti. To bylo pak ještě stvrzeno (i s věnem) 9. září 1528. Jan Bohatý, od září 1525 poručník nezletilého Václava Adama, tak svou dceru do budoucna zajistil. Jak podrobně vykládá R. Jež, Marie již ve dvou letech věku ztratila svou matku – Annu z Postupic. 4/
Vychovávala ji „macecha“ – druhá žena Jana z Pernštejna Hedvika ze Schellenberka (Šelmberka) v Prostějově a Tovačově, od roku 1534 žila na dvoře svého otce v Pardubicích. Ke svatbě s Václavem III. Adamem došlo roku 1540. Již o Vánocích 1541 se sotva 17letému otci Václavu III. narodil v Pardubicích syn – Fridrich (Bedřich) Kazimír, pokřtěný 15. ledna 1542. Následovaly dvě dcery: Anna (nar. 1543) a Žofie (nar. 1544), jež obě zemřely jako děti. Roku 1545 se Jan Bohatý vzdal poručnictví nad Václavem III. Adamem, ale ten začal vést nesmírně rozhazovačný styl života, takže míval těžké finanční problémy. Vedl spor o peníze i se svým tchánem, který spor ventiloval u krále Ferdinanda I. Ten dopisem z 13. června 1548 pokáral těšínského knížete i za chování vůči jeho vlastní ženě – Marii z Pernštejna, což nasvědčuje tomu, že Václav spory s tchánem přenášel i do svého manželství a mstil se snad své ženě. Když Jan Bohatý zemřel (1548), Mariin bratr Jaroslav z Pernštejna 10. října 1549 uzavřel se svým švagrem v Těšíně dohodu, že Marie bude mít hofmistra, hofmystrini a tři sluhy, bude jí pořízen reprezentační oděv a k službě bude mít tři dívky a dostane i finance na osobní výdaje. Napadá nás samozřejmě otázka: jak žila asi předtím? Její bratr Jaroslav měl i nadále zřejmě obavy o plnění dohody švagrem, takže v květnu 1550 kontroloval sám (i přes své známé i služebníky) hmotné zajištění své sestry v Těšíně. Měl obavy dokonce ze společenského skandálu… Přesto ani nadále nebyl schopen Václav III. Adam platit své dluhy vůči Pernštejnům. Roku 1552 po požáru těšínského zámku přesunuli knížecí manželé své sídlo na Fryštát, kde roku 1560 Marie hostila i svou nevlastní sestru – Kateřinu Salmovou z Pernštejna. Připomeňme, že v tomto roce zemřel její bratr a ochránce Jaroslav (27. 7. 1560). Manželské trápení (hlavně v letech 1545-50) se projevilo i na zdraví Marie z Pernštejna. Tato „subtilní pobledlá hnědovláska s výraznýma očima“ (R.Jež), jak ji zachytil na svém obraze z roku 1550 malíř J. Seisenegger (1505-1567), byla často náchylná k nemocem. Její zdraví se zhoršilo roku 1566, kdy v druhé polovině roku zemřela v pouhých 42 letech. Pod vlivem bádání rakouské kolegyně CH. Fritzové jsem se dříve klonil k názoru, že byla pohřbena v Doubravníku 5/, ale kniha polského historika K.Jasiňskiho „Rodowód Piastów slaskich“ (vyd. Wróclaw 1977) prokázala na základě starších německých studií (Tilisch 1588, Sommersberg 1732) Mariino pohřbení v Pardubicích. Na to jsem upozornil v našich „Zprávách“ roku 1979. 6/ Lze předpokládat, že Marie si zřejmě nepřála pohřeb v dominikánském klášteře v Těšíně, ale měla naopak pěkné vzpomínky na své mládí v pernštejnských Pardubicích. Zde přece porodila i své první dítě. S velkou rezervou je tedy třeba brát idealizující starší práci F. Slámy „Černá kněžna“ (vyd. Opava 1891) s tvrzeními o šťastném a spokojeném prvním manželství Václava III. Adama s Marií z Pernštejna, po níž údajně vdovec truchlil. Převzít snad jen Slámovu charakteristiku Marie jako „mírné a tiché paní, jež často churavěla“. Do druhého manželství vstoupil Václav III. Adam také s vdovou Sidonií Kateřinou, tzv. černou kněžnou, jež ho přežila. On zemřel 4.listopadu 1579, ona roku 1594, když se předtím potřetí roku 1586 provdala za uherského magnáta Emericha Forgáche. První dítě Václava III. Adama a Marie z Pernštejna syn Fridrich Kazimír se narodil – jak již bylo uvedeno výše – o Vánocích 1541 v Pardubicích. Pokřtěn byl 15. ledna 1542, když mu byl kmotrem zřejmě nejvyšší komorník Jaroslav ze Šelmberka, pán na Přerově. 7/ Bedřich Kazimír byl od roku 1555 vychováván ve Vratislavi tamnějším biskupem Baltazarem z Promnic (1539-62), pak v Břehu knížetem Jiřím II. a v Lehnici, kde si vyhlédl dceru Fridricha III. (1520-70) a Kateřiny Meklenburské (1518-81) Kateřinu za svou budoucí ženu. 8/ V 19 letech (1560) se vrátil na Těšínsko. Žádal svého otce o postoupení části knížectví, ten však odmítl, což se protáhlo v několikaletý spor. Syn si stěžoval na otce knížeti Jiřímu II., který mu poskytl pohostinství na svém zámku v Břehu, kníže Jiří dokonce v prosinci 1562 požádal Václava III. Adama, aby přijal svého syna Bedřicha Kazimíra za spoluvládce. Skutečně pak na počátku roku 1563 Václav III. Adam předal svému synovi bílské, frýdecké a fryštátské panství s tím, že Bedřich Kazimír měl uhradit otcovy dluhy 80 tisíc tolarů. Bedřich Kazimír se usídlil na zámku ve Fryštátě a začal stavět nové sídlo v sousedním Ráji. Po Vánocích roku 1563 se oženil v Lehnici s dcerou Fridricha III. Kateřinou. Z tohoto svazku se 6. května 1565 narodila dcera – také Kateřina.
Bedřich Kazimír neustal v zadlužování a nákladném stylu života, který začal už jeho otec. Udržoval čilé kontakty se svým strýcem Vratislavem Nádherným z Pernštejna, o čemž svědčí jejich korespondence z let 1564-71. Bedřich Kazimír navštěvoval Vratislava i na Moravě (Tovačov, Prostějov) a m.j. žádal pro svého otce Václava III. Adama italské koně. Paní Kateřina pak chtěla např. roku 1567 po Vratislavově tchyni Marii Manrique de Lara šaty a sametový klobouk. Již v polovině června 1569 však onemocněla (R. Jež naznačuje mor) a 3. září t.r. zemřela. Malá 4letá Kateřina byla pak vychovávána ve fraucimoru dědečkovy druhé ženy – kněžny Sidonie Kateřiny. Bedřich Kazimír začal usilovat o nové manželství s bohatou vdovou po V. Trčkovi z Lípy (zemřel 29. 10. 1569) Barborou z Bibrštejna, jež měla zřejmě sanovat jeho dluhy. Sňatek měl zprostředkovat Vratislav z Pernštejna přes Zikmunda ze Šelmberka, syna výše zmíněného Jaroslava ze Šelmberka. Protože bylo nutno řešit dluhy Bedřicha Kazimíra, Maxmilián II. jej pozval do Prahy k soudnímu projednání. Bedřich Kazimír se ještě zastavil u svého otce Václava III. Adama na Těšíně (21. dubna 1571), kde jej zastihla bolest v nohou. 26.dubna dojel do Prahy, když na cestě snad ještě navštívil svou nastávající Barboru na Smiřicích. V Přelouči jej však zastihla 4. května 1571 smrt. Bylo mu pouhých 29 let. Šlo opět o mor? Pohřben byl do hrobu své matky Marie z Pernštejna v Pardubicích u sv. Bartoloměje. Jeho otec Václav III. Adam zemřel až 8 let poté v 54 letech, když předtím po záchvatu mrtvice ochrnul na pravé straně těla a pozbyl řeči /zemřel 4. 11. 1579).
Jak je vidět, rigorózní práce R. Ježe přinesla skutečně mnoho nových, zajímavých poznatků o těšínských Piastovcích. Antropologický průzkum jejich ostatků, o nějž již v roce 1995 měli zájem polští historikové W. Gojniczek a M. Majewski (Cieszyn), je však t.č. znesnadněn. Klasický schodišťový vstup do společné krypty Pernštejnů a těšínských Piastovců na rozhraní presbytáře a hlavní lodí chrámu sv. Bartoloměje byl totiž roku 1995 – přes rozhodnutí odborné komise jej ponechat – překryt novou dlažbou. A tak je třeba zřejmě zase počkat, až ji bude začas zapotřebí vyměnit. Je to jistě úkol pro příští generace.

Poznámky:
1/ J. Kotyk, Hroby slezských Piastovců v Pardubicích, ZKPP č. 3, roč. 1978, s. 43-44 a č. 4, roč. 1978, s. 63-65 a J. Kotyk, Další pernštejnský pohřeb v Pardubicích, č. 6, roč. 1979, s. 124-126.
2/ J. Kotyk, Hroby slezských Piastovců v Pardubicích, ZKPP č. 3, roč. 1978, s. 43-44.
3/ Archiv český XX, č. 203, s. 98-99 a R. Jež: Těšínští Piastovci renesančního věku. Životní osudy rodin knížete Václava III. Adama (1524-79), FF MU Brno 2009, 402 stran, s. 51 a násl.
4/ R. Jež, cit.d., zvl. kap. VII. Rodiny renesančních kavalírů, s. 217 a násl.
5/ J. Kotyk, studie citovaná v pozn. 2, s. 43.
6/ J. Kotyk, studie Další pernštejnský pohřeb v Pardubicích (viz pozn.1).
7/ Podle hesla „ze Šelmberka“ v Ottově slovníku naučném XXIV. (vyd. Praha 1906), s. 580 tento Jaroslav zemřel 14. března 1556. Byl to on, kdo byl se svým bratrem Janem pohřben také v pernštejnské hrobce v Pardubicích. Jaroslav byl bratrem Hedviky, druhé ženy Jana Bohatého z Pernštejna.
8/ R. Jež, cit.d., kap. VII b) Tragický osud mladého knížete, s. 236 a násl.
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem