Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Josef Brychnáč, umělecký kovář
* 25. 2. 1950, NOVÁ VES, okr. Chrudim Absolvent střední průmyslové školy pro zpracování kovů a kamenů v Turnově, tzv. „Šperkárny“ působí v Pardubicích od roku 1972. Bydlí na Bílém náměstí čp. 141. Od prvopočátku se zabývá deformací krásných a rovných, převážně ocelových prutů, končících posléze někde v architektuře. Téměř všechny své realizace vytváří na podkladě duševního vlastnictví, tedy autorského zákona.
Vyjímkou jsou spolupráce s architekty (Bedřich Nezdara – pseudosecesní vstupní brána do vily prof. Bienera v Mnichově (Solnu), s ing. Janem Klimešem opatřil kovanými prvky atrium v domě „U Jonáše“ na Pernštýnském náměstí. Podle ak. malíře Jiřího Nekováře společně s Jaroslavem Jebavým vymodelovali bronzovou konstrukci, nesoucí otáčivý barevný, do skla vyfouknutý globus (tzv. Šišoid). V období „reklamního hnutí“ označil ve spolupráci s pardubickými malíři a grafiky (Jiří Lacina, Bedřich Novotný, Josef Procházka, Luboš Netušil) nemálo fasád kovovým písmem či firemními znaky (např. Domec, Transform, Autoprodej Honda, Hélios atd.).
Vlastní kovářské práce na očích veřejnosti můžete spatřit ve třech podobách „Konstábla Klause“ v ulicích starého města, opakovaně tvořeného ruchadla na sousoší bratranců Veverkových od sochaře Strachovského, okenní mřížoví v areálu Zámku a Bartolomějské ulici, vstupní mříž v čp. 31 v ulici sv. Anežky České, kování dveří „U Čápa“, vývěsní štít (bracceta) v Jindřišské ulici, zábradlí a mříže v atriu radnice aj. Ty skryté či utajené spočívají v soukromých pardubických domech v podobě schodišťových zábradlí a mříží či institucích (Stavomont, Miros).
Kromě Mnichova trousí své stopy i v Itálii (Guilia, Zocca poblíž Vignolly v oblasti Modeny) a Rakousku (centrální hřbitov ve Vídni – bronzové písmo a atributy). V Čechách (kromě Pardubic) zanechal své otisky v Chrudimi, Horních Ředicích, Spačicích, Hradci Králové, Trutnově, Jičíně, Havlíčkově Brodě, Teplicích, Mariánských Lázních (hotel Golf, spolu s Jiřím Vaňkem a Milanem Pospíchalem), Praze, Plzni, Českých Budějovicích, příměstí Brna (Ochoz), Chocni, Moravské Třebové, Holicích, Přelouči, Kutné Hoře, na zámku v Chlumci nad Cidlinou a v Novém Městě nad Metují společně s Davidem Folbrechtem, taktéž kovaný plot na hradě Svojanov dle návrhu ak. arch. Oty Kuči, pro Jiřího Kováře venkovní osvětlení hotelu v Bedřichově, rovněž tak „světlonosné kandelábry“ pro hospodářské centrum v Hostovicích. V devadesátých letech 20. století vytvořil bronzové pečetidlo s plastikou půlkoně (Hana Wanková, Libor Krejcar) pro hejtmana Pardubického kraje. Ve své „osvětové“ činnosti působil externě výukou kování na strojní průmyslovce v Hradci Králové, vedl Nadaci pro veřejný pořádek a ochranu majetku fyzických a právnických osob, byl předsedou Unie výtvarných umělců Pardubického regionu, nakonec si dovolil celé dva roky setrvat ve funkci místostarosty MO 1 v Pardubicích. Nyní si jen hoví na postu řadového člena UVU ČR.
V posledních pár letech, vinou moderní a nejrozšířenější nemoci, jakoby jeho aktivity chtěly dohořívat. Ale jemu se nechce. K tomu však (jeho slovy) situace ve společnosti taky nechce pomáhat…
