Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad – Václavské nám. – Zámecký park – Strašidelná jeskyně – Kyšperk - Letohrad. Délka trasy 6 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 15:56 h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nová rozhledna Hamštejn
Malá Skála - Besedické skály - Koberovy - rozhl. Hamštejn - rozhl. Kozákov - Semily. Délka trasy 16 km. Odjezd 7:05 h. ČD, návrat 16:55 h. ČD. Ved: Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nivou Doubravy
Bílek – Sobiňov – Zahájský rybník – Hlína - Sobiňov. Délka trasy 7 km. Odjezd 7:53 h. ČD, návrat 14:00, 16:06 h ČD. Ved: A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
První létající Čech
Není to dlouho, kdy se na stránkách pardubického tisku znovu vynořila otázka,
kdy se uskutečnil první let inženýra Kašpara, zda 25. srpna 1909, jak bylo
původně uvedeno na jeho pomníku, nebo 16. dubna 1910, jak je na pomníku
uvedeno od dubna roku 1970. Zdá se, že podobné diskuse proběhly již na sklonku třicátých let XX.století: Nedávno se mi dostal do ruky novinový výstřižek z jakési pozůstalosti, údajně pocházející z dubna roku 1940. Nebylo obtížné ověřit, že dotyčný článek, podepsaný zasvěceným pamětníkem, sportovním redaktorem Jaroslavem Kalvou, Kašparovým přítelem, byl skutečně otištěn v Národní politice 16. dubna 1940 (č. 106., str. 3). Článek má titul „První létající Čech před třiceti lety“ s podtitulem „Dnes teprve je výročí prvního letu Ing. Kašpara“.
Článek začíná slovy „Na dnešní den připadá 30leté jubileum prvního letu českého letce Ing. Jana Kašpara, kterému po předcházejících četných pokusech zdařil se let v uzavřeném kruhu v délce as 2km a ve výši as 20-25 m. Ing. Kašpar dosáhl tím svého dlouho kýženého cíle: vřadit se mezi ty, kdož s přístrojem těžším vzduchu, stali se průkopníky nových vzdušných cest.“ Pravda, Kalva se poněkud zmýlil, že tento let byl vykonán „v uzavřeném kruhu“, dobové zprávy českého tisku pouze uvádějí, že Ing. Kašpar dne 16.dubna 1910 „uletěl 2 kilometry bezvadně ve vzduchu“ (Národní politika, č. 105., str. 6) či „proletěl dráhu asi 2 km“ (Národní listy, č. 105., 17. 4. 1910, str. 13) a nehovoří o žádné zatáčce nebo okruhu. Ostatně, nikdo z pražských redaktorů citovaných deníků, ani J. Kalva ani V. Heinz-Henry, nebyl svědkem tohoto letu, zprávu o něm podal telefonicky Artur baron Kraus.
Citovaný Kalvův článek tak, jaksi s předstihem, potvrzuje pozdější zjištění archiváře Zdeňka Bičíka o datu prvního Kašparova úspěšného řízeného letu dne 16. dubna1910.
Pardubické Neodvislé listy a Samostatné směry, které vyšly právě 16. dubna 1910, již nestačily tento první velký úspěch pardubického aviatika zachytit. Neodvislé listy však toho dne přinesly článek o aviatikových pokusech v předcházejících dnech, 13. a 15. dubna. O týden později, kdy o zdařilých pokusech věděly celé Pardubice, již oba listy nepovažovaly za nutné se k tomuto letu vracet podrobněji, ale vyjadřovaly uspokojení nad zdarem pardubického rodáka. V Kalvově článku jsou i různé dílčí nepřesnosti, to však není podstatné. Pro nás je důležité, že Jaroslav Kalva, pamětník a účastník mnohých tehdejších leteckých událostí, se už před dvaasedmdesáti léty tímto článkem snažil uvést „věci na pravou míru“.
Článek končí slovy „Po prvním letu (…) stal se náhle nejpopulárnějším mužem Pardubic (…). Dnes po třiceti letech považujeme za vhodno vzpomenouti tohoto význačného průkopníka našeho letectví a jeho prvního letu nad českou půdou.“ A to platí i po sto dvou létech od Kašparova prvního letu.
