Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
První veřejný seskok padákem v Pardubicích
(21. 4. 1929)
„Pilot a vynálezce bezpečného padáku Josef Rezler provede v neděli 21. 4. v Pardubicích seskok padákem vlastní výroby. Bude to první seskok padákem v Pardubicích vůbec! Každá funkce padáku je trojnásobně jištěna a konstrukce padáku je 100% zajištěna. S tímto padákem byly již dříve provedeny seskoky v Plzni a Hradci Králové.“1
S tímto titulním článkem a ještě několika dalšími se mohli pardubičtí občané seznámit v místním tisku. Jednalo se o atrakci, která přilákala na tehdejší cvičiště poblíž Kamenného dvora za Popkovicemi téměř 5000 lidí. Podívejme se na nevšední událost podrobněji.
Před provedením seskoku uspořádal pilot Josef Rezler na cvičišti přednášku o svém vynálezu a předvedl jeho skládání, připevňování a otevření. Letadlo k provedení exhibice zapůjčil Západočeský Aeroklub z Plzně, majitel 14 letadel. Tento Aeroklub vyškolil řadu pilotů (včetně jedné pilotky).2
Vynález Rezlerova bezpečnostního padáku vzbudil zájem i v cizině. Na pardubickou exhibici se přišli podívat Němci i Angličané. Rezler později předváděl své seskoky právě v Anglii před leteckými odborníky. Seskok padákem měl být něco více než jen akrobatický kousek. Veřejnost na podobné seskoky stále pohlížela jako na něco zábavného. Praktický užitek jako kdyby unikal. „Tak jako vozidla mají brzdy kvůli bezpečnosti, tak padák je zajišťovacím prostředkem v kritické chvíli a není vyloučeno, že v nedaleké budoucnosti bude padák prostředkem přistávání na letišti.“3 Vstupné na exhibici činilo 4 Kč, studenti a vojsko 2 Kč. Další číslo Východočeského Republikánu přineslo podrobnější zprávy o seskoku v článku nazvaném První úspěšný veřejný seskok padákem 23letého leteckého podporučíka v záloze, rodáka z Královéhradecka.4 „V dějinách vynálezů je to první případ, že konstruktér odvažuje se sám se svým vynálezem k seskoku.“ Je třeba říci, že Josef Rezler nebyl jen vynálezcem, ale i nadšeným pilotem. Vystudoval hradeckou obchodní akademii, poté sloužil u leteckého pluku, absolvoval záložní důstojnickou školu a různé pilotní kurzy. Již při vojenské službě zabýval se konstrukcemi padáku, který by úplně bezpečně fungoval. Ve vojenské službě pracoval v Hradci Králové. „Podařilo se mu sestrojiti padák, který má fungovat úplně bezvadně a v každém případě se rozevříti. Každý výkon tohoto padáku je dobře zajištěn, takže je prý vyloučena možnost selhání.“ 5 První seskok svým padákem absolvoval J. Rezler 6. 10. 1928 v Plzni. Následovaly další pokusy v Hradci Králové. Pardubický seskok (21. 4.) měl být v pořadí pátým. Toho dne bylo však dost nevlídné počasí, foukal silný vítr a byla zima. Přesto se na pardubickém cvičišti shromáždilo téměř 5000 lidí. Byli přítomni i reprezentanti města. „Na to konán byl pokusný vzlet nad cvičištěm a při druhém vzletu shozen z letadla pytel písku s padákem. Padák ideálně se rozevřel a jim snesen byl pytel k zemi.“6 Rezler čekal dlouho na vhodné počasí, ale vítr spíše zesiloval. Proto seskočil i za špatných povětrnostních podmínek z výšky 500 metrů. Padák se od letadla otevřel ze vzdálenosti přibližně 25 metrů. Pilot vážil 90 kg, padák 18 kg. „Měl možnost rozvinout státní vlajku, se kterou, nadšeně zdraven obecenstvem, blížil se zvolna k zemi.“ Rezler přistál bez jakékoliv nehody v zoraném poli poblíž obecenstva. „Nebýti větru, mohl bych podniknout seskok ještě ve větší výši, takto však býval bych zanesen větrem hodně daleko od obecenstva.“7 Rezler absolvoval všech pět dosavadních seskoků za větrného počasí. „Při bezvětří, jak sám doznal, je seskok velmi krásný.“ Po přistání byly Rezlerovi uspořádány nadšené ovace. „On sám pak učinil k obecenstvu prohlášení, v němž vzpomenul budovatele české aviatiky, pardubického rodáka ing. J. Kašpara, který na tomto místě konal před nemnohými lety prvé své vzlety.“8 Celý výkon s padákem byl filmován i fotografován. Fotografie seskoku v pardubickém tisku otiskla např. známý fotografický závod J. Deyl. Filmový záznam seskoku byl později promítán pardubické veřejnosti v biografu. „Na dotaz, jaký dojem má pilot při seskoku padákem, sděluje s námi vynálezce Rezler, že při seskoku z letadla zmocní se jej zvláštní, těžce popsatelný pocit padání do hlubiny. Potom však při rozevření padáku pocit tento přetrvává. Není však znáti nějaké trhnutí, nýbrž spíše dostavuje se jako další pocit lehounké houpání. Potom jest unášen větrem kupředu a současně padá. Ve výši není naprosto ničeho slyšeti. Teprve, když se přiblíží asi 100 metrů nad zem, zdá se mu, že on stojí a země s lidmi se k němu rychle přibližuje. Při tom je slyšet hlučení lidí. Při dopadu hnán je silou větru ještě kus dále, takže je zapotřebí býti opatrným, aby se neodřel. Kdyby bylo bezvětří, odpadá tato starost, neboť seskok na zem jest úplně klidný.“9 Po seskoku v Pardubicích následovaly další seskoky v Plzni a v již zmíněné Anglii. Východ informoval o Rezlerově seskoku pouze reklamním polem v rubrice Sport. „V neděli 21. 4. 1929 o 3. hod. odpolední pod patronátem předsedy místní skupiny M. L. L. v Pardubicích a starosty města p. Znojemského bude uspořádán seskok padákem pilotem Josefem Poplerem, vynálezcem bezpečnostního padáku na letišti v Pardubicích u Kamenného dvora. Seskok bude proveden z letadla Západočeského Aeroklubu z Plzně. V zájmu bezpečí obecenstva je dbáti pokynů pořadatelstva.“10 (Povšimněte si chyby v příjmení hlavního aktéra).
