Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad – Václavské nám. – Zámecký park – Strašidelná jeskyně – Kyšperk - Letohrad. Délka trasy 6 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 15:56 h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nová rozhledna Hamštejn
Malá Skála - Besedické skály - Koberovy - rozhl. Hamštejn - rozhl. Kozákov - Semily. Délka trasy 16 km. Odjezd 7:05 h. ČD, návrat 16:55 h. ČD. Ved: Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nivou Doubravy
Bílek – Sobiňov – Zahájský rybník – Hlína - Sobiňov. Délka trasy 7 km. Odjezd 7:53 h. ČD, návrat 14:00, 16:06 h ČD. Ved: A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Sokol Pardubice I - 150 let
„Sport nejen zlepšuje fyzickou kondici a brání obezitě, ale
také vychovává k sebekázní a zvládání emocí, učí soutěživosti
a posiluje úctu k autoritě. To jsou všechno vlastnosti, které
lidem v moderní společnosti chybí. Máme-li v této oblasti
uspět, nemusíme se inspirovat v cizině. Stačí zalovit v paměti
doma. Asi nejlepším příkladem je Česká obec sokolská, která
oslavila 150 let své existence. SOKOL zdárně přežil, útlak
nacistů i komunistů. Nese v sobě totiž nejenom poselství fyzické
zdatnosti, ale i lásky a odpovědnosti k naší zemi, schopnosti
a odvahy bránit demokratické principy. Nebyla to náhoda, že
členové Sokola byli statečnými bojovníky na frontách první i druhé světové války
a byli i hrdiny protikomunistického odboje“
(Ministr obrany Alexandr Vondra v Lidových novinách – září 2012)
V roce 2012 uplynulo 150 let od ustavující valné schůze, která dala v roce 1862 podnět k založení „Tělocvičné jednoty pražské“ v čele s Jindřichem Fügnerem a Dr. Miroslavem Tyršem. Sokol byl založen! Myšlenka zřídit Sokol i v Pardubicích vznikla o rok později mezi aktivními členy Měšťanské besedy. V červnu 1863 byla svolána zvláštní schůze, na které se jednalo o založení sokolské jednoty v Pardubicích – jedné z prvních ve východních Čechách. Do nově vzniklé jednoty se přihlásilo kolem padesáti členů a byl zvolen výbor pro přípravné práce a vypracování spolkových stanov. Členy výboru byli starosta města Václav Bubeník, který se stal později i starostou jednoty, Leopold Werner, Josef Plocek, Josef Lernet a profesor pardubické reálky Josef Klika, který pracoval na stanovách. Po mnoha připomínkách a úpravách byly stanovy schváleny až 9. srpna 1864.
Po určitém období stagnace, která byla způsobena i rakousko-pruskou válkou v roce 1866, došlo k obnovení činnosti v roce 1867, kdy bylo zahájeno i pravidelné cvičení na chodbě reálky. V červenci roku 1868 měla jednota již 131 členů z původních 51. Prvním náčelníkem se v tomto roce stal František Čermák a pod jeho vedením se uskutečnilo i první veřejné cvičení na pardubické Vinici. Pro každou jednotu bylo nesmírně důležité pořízení praporu a také sokolských krojů. Ten pardubický prapor ušily sestry Jarolímkovy v roce 1868 a sokolský kroj si pořídilo 42 členů. Kroj a prapor měly navenek charakterizovat ideje Sokolů a probouzet hrdost sokolské sounáležitosti. V únoru 1868 se konal první ples jednoty v pardubické Veselce a později i první šibřinky. Obojím se jednota představila široké veřejnosti a začalo se naplňovat i společenské postavení Sokola.
Po útlumu sokolské činnosti na počátku 70. let 19. století, způsobenou i českou politikou (pasivní rezistence českých poslanců v říšském sněmu), dochází k postupnému oživení. V roce 1877 byla zřízena letní tělocvična na Olšinkách a o dva roky později se stává novým náčelníkem Ferdinand Werner, tělocvikář pardubické reálky a syn Leopolda Wernera, zakládajícího člena jednoty a v té době již starosty města. Začíná se opravdu cvičit, stoupá počet členstva a jsou obnoveny sokolské ideály.
V roce 1882 slaví pražská jednota dvacet let svého trvání a do Prahy je svolán I. všesokolský slet. Ten podpořila i pardubická jednota vysokou účastí svých členů. Pod vlivem tohoto vystoupení uspořádali pardubičtí Sokolové slavnost a veřejné cvičení na Vinici. Zúčastnily se i pěvecké spolky Pernštýn a Ludmila a samozřejmě široká pardubická veřejnost.
V té době se začíná jednat o vzniku sokolských žup. A tak v roce 1884 vzniká Sokolská župa východních Čech, která se v roce 1895 rozděluje na severní – Orlickou a jižní – Východočeskou. Tu v době svého vzniku tvoří 20 jednot a 1831 členů. Prvním župním starostou se stává JUDr. Karel Pippich. Po jeho smrti přijala župa v r. 1921 jeho jméno, které nese dodnes. V roce 1889 byla v Praze založena nejvyšší sokolská organizace Česká obec sokolská (Č.O.S.) a v roce 1891, kdy Praha žije slavnou Jubilejní výstavou, se koná II. všesokolský slet. Ale to již přichází 20. století …
Tady přerušíme zatím asi prvních třicet let historie pardubického Sokola. Celou, v roce 2013 již 150 let dlouhou historii, připravujeme do samostatné publikace AB-Zet ve spolupráci KPP a Sokola Pardubice I, která vyjde právě v tomto jubilejním roce.
