Zveme Vás
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
11.05.2024 09:00
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
12.05.2024 07:40
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Josef Job Mísař 1898 - 1980 a akce Perník
Dívám-li se na fotografi i Josefa Mísaře,
vzpomenu si vždy na redakčního kolegu a vzácného
člověka zvěčnělého p. Vlastimila Vokolka,
který rozlišoval členy KSČ na komunardy
(ti, co tomu upřímně věřili) a komunisty (ti, co
z toho hmotně těžili). Mísař by podle tohoto
dělení byl spíše komunardem…
Josef Mísař se narodil 16. října 1898 v Pardubicích jako syn Fr. Mísaře a Anny rozené Horákové. Ač postižen tělesnou vadou, vyučil se zedníkem a pracoval jako stavební dělník. Do KSČ vstoupil dva roky po jejím založení (1923) a pro stranu pracoval i v dělnické tělovýchově a Rudých odborech. Byl zatčen krátce po okupaci českých zemí nacisty (1939), po propuštění pracoval však ilegálně dál v organizaci BÍLÁ HORA (velitelem byl divizní generál J. Mánek) a před heydrichiádou (1942) přicházel do styku i s výsadkem SILVER A v čele s Alfrédem Bartošem.
V partyzánské činnosti získal přezdívku „JOB“, kterou roku 1970 vysvětlil jako obráceně čtené „BOJ“.1) Jeho partyzánské kousky heroizovala v roce 1945 vydaná brožura redaktora Stanislava Vinaře „Partyzánství ve východních Čechách“, z níž jsem již citoval roku 2002.2) Vinař tvrdí, že Jobovi byly na gestapu „rozšlapány ruce“, měl je po svém propuštění 4. května 1941 znetvořené a kotníky a klouby měl neohebné.3) Když se dal dohromady s partyzány, vypsala kolaborantská VLAJKA na jeho dopadení odměnu 50 tisíc K.4) Spolu s majorem Františkem Aubrechtem5) vytvořili protinacistickou legendární dvojici. Podle osobních vzpomínek J. Mísaře první partyzánská skupina měla sídlo v Ostřetíně. Byli v ní K. A. Korovin5a), N. Kolesnik a V. Prigodič, uprchlíci ze zajateckých táborů a bývalí rudoarmějci. Mísař za nimi zajel spolu se svým stranickým kolegou Františkem Klapkou ze Sezemic.6) Klapka je vybavil pistolemi a náboji a jako spojka k nim byl určen Jiří Havrda. Další partyzánské spojení měl Mísař do Chocně ke skupině mjr. Krylova-Charitonova, kam poprvé vyjel s Klapkou a Ladislavem Vosykou. 7) Z provedených úspěšných akcí připomíná Job Mísař ve vzpomínkách z roku 1970 např. vyhození mostu ve Srubech N. Kolesnikem s pomocí semtínského pentritu, který dodal střelmistr Beneš s přispěním mjr. Aubrechta. Z rozkazu mjr. Krylova dal Mísař Klapkovi pokyn k ustavování ilegálních Národních výborů. Účastnil se i holického povstání, jež řídili František Pilný8), A. Fajfr a MUDr. Feoktist Šilín. Opěrnými body partyzánů v Pardubicích byly domy L. Vosyky v Sakařově ulici čp. 1012 a Jandíkův mlýn v Husově ulici, který často hostil i J. Mísaře.9) Po osvobození Pardubic, tedy 10. 5. 1945, kdy do města vjely jednotky Rudé armády, jejich velitel Andrej I. Jeremenko měl již od 8. 5. připraveno ubytování J. Mísařem ve vile Karla Majetiče (na rohu Sakařovy a Wintrovy ulice). Mísař byl takřka denním Jeremenkovým hostem v této vile.10) „Velmi dobře jsme si rozuměli a politicky mne generál Jeremenko sám usměrňoval“, vzpomínal Mísař roku 1970, v roce 25. výročí osvobození. Mísař byl i slavnostním řečníkem při rozloučení s Rudou armádou v hotelu „Zlatá štika“ v Pardubicích v červnu 1945.
Mísař-Job jistě netušil, že hlavní problémy mu nastanou až po válce, a to ještě ze strany jeho komunistických soudruhů. Již v červenci 1945 se musel zaručovat za svého spolupracovníka z ilegality Ing. V. Jandíka, člena Národního souručenství, v „Rudé záři“.11)
15. srpna pak pronesl na KV KSČ v Pardubicích projev, kritizující činnost pracovníků sekretariátu – Josefa Jägermanna ml., Karla Kubína12) a s. Vlčka. Věděl také Jandík o Jägermannově činnosti za války jako Mísař? Asi ano… Mísařovu povědomost o ní dokládá historik Martin Pulec.13) Mísař po válce krátce zastával funkci tajemníka KSČ v Pardubicích, ale podle Pulce „byl po válce vyloučen ze strany kvůli sporům se svým stranickým kolegou Jägermannem, který po něm převzal tajemnickou funkci a jehož Mísař obviňoval z kolaboranství s Němci.“ 14) Ještě 3. 9. 1945 vystoupili na obranu J. Mísaře jeho stoupenci na okresní konferenci KSČ. Podle F. Dosoudila15) byl Mísař obviněn z protistranického postupu až roku 1954, což evidentně nesouhlasí.16) Mísař byl zatčen pravděpodobně již v prosinci (pro KSČ vítězného) roku 1948, a to na základě výpovědí oněch vyšetřovaných, kteří uvedli, že se za války stýkal s Ing. Janem Žemlou.17) Byl dokonce vyslýchán 14. a 16. 1. 1949 k vraždě Lubomíra Krátkého, potom – 1. a 2. 2. t.r. – ke své „protistátní“ činnosti. Nebyly na něj zprvu uplatňovány drastické metody vzhledem k jeho přátelským stykům s příslušníky pardubické StB, později se však pražské velitelství rozhodlo provést s Mísařem akci PERNÍK, již zrežíroval velitel oddělení IV. sektoru 043 J. Plechatý.18)
7. února 1949 ráno dva příslušníci IV. sektoru přijeli z Prahy do Pardubic převést Mísaře do Prahy. Eskorta vyjela v 19,30 hod. Asi 2 km za Chýští „přepadl“ eskortu „ilegální oddíl“ s šátky na obličejích a odvezl Mísaře do luxusního konspirativního bytu v Praze, kde jej v roli kapitána US ARMY vyslýchal příslušník StB o vraždě L. Krátkého a ilegální činnosti na Pardubicku. Ani zde však Mísař nevypověděl nic podstatného, takže pobyl v konspiračním bytě ještě druhý den a byl tu vzorně obsluhován příslušníkem StB převlečeným za ženu – hospodyni. Byl pohoštěn koňakem a ve 22.30 hodin jej odvezli „směrem k západním hranicím ČSR“ v rámci akce KÁMEN. Tak zvaný „převaděč“ vedl skupinu od obce Krásno k německým hranicím. Ve skutečnosti asi 6 km od československo- německé hranice byla StB fi ngována strážnice Grenzpolizei, na niž byl „přivolán“ údajně z Mähringu major CIC, v podstatě opět pracovník StB. Po nočním výslechu (od 4.30 do 6.30) byl Mísař předán Pohraničnímu útvaru SNB, protože CIC prý o něj ztratila zájem. Na pohraniční stanici ve Třech Sekerách byl s Mísařem sepsán protokol o přechodu státní hranice. Mísař pak byl převezen na StB v Mariánských Lázních a dále pak do Prahy. „Nebyla mu dána možnost odpočinku a spánku, při výsleších mu byla bitím přeražena ruka v předloktí, byl mlácen býkovcem přes chodidla, nohy a záda.“19) Na celu mu dali agenta StB Červeného, který psal pravidelné zprávy o tom, co mu Mísař říkal. Mísař plně pochopil provokace StB, ale podlehl nátlaku a v naději na soudní spravedlnost podepsal protokoly připravené předem v jeho nepřítomnosti. Přiznal protistátní činnost a obvinil i ostatní. Červenému řekl, že proto, aby si ušetřil další bití. U soudu prý vše uvede na pravou míru.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 5-6/2013.
