Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad – Václavské nám. – Zámecký park – Strašidelná jeskyně – Kyšperk - Letohrad. Délka trasy 6 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 15:56 h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nová rozhledna Hamštejn
Malá Skála - Besedické skály - Koberovy - rozhl. Hamštejn - rozhl. Kozákov - Semily. Délka trasy 16 km. Odjezd 7:05 h. ČD, návrat 16:55 h. ČD. Ved: Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nivou Doubravy
Bílek – Sobiňov – Zahájský rybník – Hlína - Sobiňov. Délka trasy 7 km. Odjezd 7:53 h. ČD, návrat 14:00, 16:06 h ČD. Ved: A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Něco o našem zámku
O tom, že je náš zámek perla
města, snad nikdo nepochybuje.
Je úžasný svojí architekturou
a dochovaným opevněním patří
mezi evropské rarity. Tvoří přechod
od opevněných hradů k daleko
pohodlnějším renesančním
sídlům. Původně reprezentační
sídlo Pernštejnů však během staletí
mělo různé využití. Valy, jej
obepínající, byly po ztrátě svého
obranného významu osázeny
ovocnými i okrasnými stromy.
Mnohé zde vyrostly samovolně.
Vodní příkop vně hradeb byl
vysušen. V zámeckých prostorách
byly úřady, řemeslné dílny,
byty, fungoval zde i pivovar.
V polovině devatenáctého století byla pro lepší přístup vybudována nová cesta od
Labe. V těchto místech je dodnes. Alej lip, která cestu lemuje, tady roste asi od konce
devatenáctého století. Lípy byly sice postupně dosazovány, přesto však mnohé pamatují
původní výsadbu. Jsou staré, uvnitř duté a vyplněné tlejícícm materiálem. A tady
jsme u zrodu té evropsky významné lokality. Onen troud uvnitř stromů je vhodné
prostředí pro život brouka páchníka hnědého. Je to kriticky ohrožený druh a na jeho
prostředí jsou vázány i další druhy hmyzu.Já ale chci jen upozornit na tato místa, koho to zaujme, podrobné informace najde na tabulích u konců této cesty. Z botanického hlediska zde mnoho zajímavého nenajdeme. Byla zde u mostku vlhká, v létě bohatě kvetoucí loučka, která však kvůli nevhodné údržbě zanikla. Škoda, už nás nepotěší v létě barvami květů, ale ani zde neproběhne vývoj některých druhů hmyzu a motýlů na tyto porosty vázaných. Jak jsem již dříve psal, pozdně gotické valy okolo našeho zámku jsou jedinečné nejen tím, že se dochovaly, ale i tím, že ve stromech a keřích tady bydlí a zpívají lejsci, žluvy, slavíci a další drobní opeřenci. Dokonce zde prý mají domov i čtyři druhy netopýrů. Valy jsou však v současné době pro veřejnost uzavřené, takže si o nich povíme něco více, až bude možno se tam podívat. Věřím, že práce tam probíhající je zkrásní.
Závěrem chci poděkovat panu Dolanskému z našeho Východočeského muzea, který mi poskytl odborné vědomosti k sepsání tohoto článku. Rád upozorňuji i na výstavu o motýlech, která pod jeho vedením bude probíhat po celé léto v prostorách Kaňkova a gotického sálu na zámku.
