NS Chrastecká 2. část
Vrbatův Kostelec – Kostelecká hůra – Skutíčko – Kamenný val – Kozí hrádek – Skuteč . Délka trasy 10 km. Odjezd 7:54 hod. vlak ČD, návrat 15:01/16:05 hod. ČD. Ved. A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Čertův důl
Slatina nad Zdobnicí – Čertův důl – Rybná nad Zdobnicí. Délka trasy 5/7,5 km. Odj: 8:29 vlak ČD, návrat ČD v 15:28 h. Vede: A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B pro méně zdatné turisty. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Návštěva krytu civilní obrany
Kryt se nachází na Dubině na adrese Errno Košťála 1012. Možná doprava MHD č. 8 do zastávky Dubina, penzion s příjezem v 16:46 hodin.
typ akce: Výlety do historie
Údolím Chrudimky
Přírodovědná vycházka z Nasavrk údolím Krkanka, k Hradišskému vodopádu a rozhledně Boika pod vedením Jiřího Rejla. Odjezd bude autobusem v 8:05 hodin ze stanoviště 13 autobusového terminálu B v Pardubicích a následně s přestupem v Chrudimi do Nasavrk. Začátek vycházky v Nasavrkách je v 9 hodin u autobusové zastávky Nasavrky, náměstí.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Kryštofovy kameny
Rtyně v Podkrkonoší – Kryštofovy kameny – Červený Kostelec. Délka trasy 13 km. Odjezd 8:29 hod. vlak ČD, návrat 17:18 hod. ČD. Ved. L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
STARÉ DOMY VYPRÁVĚJÍ - 9.díl: Pardubický Zámeček
Stará vila hrabat Larischů, postavená pro ně roku 1885 slatiňanským architektem F.Schmoranzem st. (1814-1902) v Pardubičkách, upoutává na sebe pozornost kolemjdoucích rekonstrukčními pracemi. Vila by po své rekonstrukci mohla zásluhou ČSOL a o.s. Zámeček sloužit jako muzeum protifašistického odboje na Pardubicku. Nedaleko se totiž nachází popraviště, na němž za heydrichiády našlo svou smrt mnoho vlastenců (m. j. i občané vyhlazené vsi Ležáky na Chrudimsku).
Historické osudy vily a jejích majitelů jsem podrobně připomněl ve Zprávách Klubu přátel Pardubicka (ročníky 1991 a1992) delším seriálem historických studií, jež prokázaly, že tudy kráčely nejen naše, ale i evropské dějiny. Prvním majitelem Zámečku byl totiž Jiří hrabě Larisch-Mönnich (1855-1928), známý především svou proslulou ženou hraběnkou Marií, považovanou obecně za ?kuplířku? vztahu habsburského korunního prince Rudolfa a 18leté Mary Vetserové, který skončil smrtí milenců 30.ledna 1889 na loveckém zámečku Mayerling v Rakousku. Hraběnka Larischová, vyhoštěná od vídeňského dvora, prodala roku 1897 Zámeček v Pardubičkách hraběti Alfonsu Henckelovi z Donnersmarcku (1868-1961), majiteli zámku Wolfsberg v Korutanech. Zámeček se za něj stal společenským centrem šlechty z okolí a místem parforsních honů. Jeho rusovlasá dcera Erika (1900-1974), výborná jezdkyně, je ve známém skandalizujícím románu J.V.Rosůlka „Huláni a kavalíři“ (vyd. 1928) popisována jako aktérka sexuálních orgií v Drascheho vile pod Kunětickou horou. Oprávněně či jen v bujné autorově fantazii? Víme, že kniha označená soudně za „literární porno“ musela být roku 1929 stažena z trhu. Majitelem Zámečku v Pardubičkách se stal v letech 1926-28 Eričin mladší bratr Jiří (1906-1971). Ten však roku 1928 Zámeček prodal Ludmile Erhartové-Bidlové, dceři kolínského velkoobchodníka s textilem, která roku 1930 pronajala vilu německému hraběti Leopoldu Fuggerovi von Babenhausen (1893-1966), tenistovi a dostihovému jezdci, jehož osobnost jsme si přiblížili (v 6. díle našeho seriálu) v souvislosti s jeho milenkou – učitelkou Julií Těšíkovou (dům čp.43 v Pernštýnské ulici). Fugger žil na Zámečku sám, bez své ženy (Věra hraběnka Czerninová se s ním roku 1936 rozvedla a roku 1938 se znovu provdala za rakouského spolkového kancléře K.von Schuschnigga). 14.října 1935 odcestoval Fugger natrvalo do Německa a jeho předchozí činnost v Pardubicích se stala předmětem zájmu čs. vojenské rozvědky. Jako generálmajor nacistické Lufwaffe prožil léta 1945-1955 v sovětském zajetí.
Zámeček v Pardubičkách koupila 22.května 1937 od L.Bidlové obec Pardubice, jež sem umístila ŠDZ (Škola důstojníků v záloze), jež tu působila až do nacistické okupace 15.3.1939. Za druhé světové války sem nacisté dislokovali prapor policejního pluku (SCHUPO) č.20 „Böhmen“, který tu za heydrichiády popravoval české vlastence. Ti odcházeli k popravčím kůlům přímo ze sklepů Zámečku, kde prožili své poslední chvíle. V letech 1945-56 se stal Zámeček znovu vojenským objektem, od roku 1956 jej využíval n.p. TESLA jako svou administrativní budovu. Velký společenský sál s mramorovým krbem a kazetovým stropem sloužil komunistickým bonzům, po roce 1989 byl zdevastován vandaly… jeho současný stav ukazuje na neúctu k pietnímu místu. Věřme, že s novým majitelem se vše promění.
