Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Hradcem Králové k soutoku Orlice s Labem
Gočárova tř. – Hučák – Jiráskovy sady – Velké nám. – Eliščino nábř. Délka trasy 6 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 13:54, 15:27h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zprávy 5-6 / 1995
Pardubické kostely - Malovaná okna
Samostatnou kapitolu kostelů a chrámů tvoří jejich malovaná okna Malíři se malbou na sklo zabývají od začátku románského období. První okna se patrně zasklívala do dřevěné kostry. Není přesně známo, kdy se ke spojování různobarevných sklíček začalo používat olova. V románské době se na okenní skla nemalovaly ornamenty a figurální motivy, ale vyřezávala se sklíčka v barvách odpovídajících jednotlivým částem kompozice. Potom se spojovala v průhlednou mozaiku olovem, které svým temným zabarvením zdůrazňovalo obrysy kreseb. Tento obtížný způsob měl tu výhodu, že se obešel bez nanášení hlinkových barev, jichž se používá dnes a které porušují průhlednost skla. Tato malovaná okna okouzlují svojí krásou a dotvářejí celkový interiér kostelů. Slabé světlo, které jimi proniká, ještě více zdůrazňuje onu barevnost jednotlivých výjevů. Dá se říci,…
První výsledky archeologického výzkumu chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích
Součástí rekonstrukce chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích realizované v letech 1995 - 1996 je i archeologický výzkum. Jeho cílem je postihnout stavební vývoj kostela, který bývá uváděn v úzkou souvislost s počátky Pardubic. Dokumentace starších fází zdiva a dalších archeologických dokladů středověkého osídlení by mohla zodpovědět mnohé otázky pardubické sídelní historie. Archeologický výzkum je zaměřen i na zkoumání mladších dějin kostela. Výsledky pernštejnské stavební aktivity jsou nedílnou součástí dnešní podoby Pardubic. Jak vyplývá z nápisu nad severním vchodem do kostela, chrám sv. Bartoloměje byl budován jako pohřební chrám pro některé členy pernštejnského rodu. Jedním z cílů archeologického výzkumu je i poznání místa jejich posledního odpočinku. Při zahájení terénních prací bylo nutné kriticky prověřit hmotné prameny, které…
Pohřeb polského děkana u sv. Bartoloměje v Pardubicích
Při archeologických pracích v chrámu sv.Bartoloměje v Pardubicích vy-zdvihl jejich vedoucí Mgr. Martin Ježek ve východní části severní boční lodi tělesné ostatky Jana Starzechowského, 8.pobělohorského katolického děkana v Pardubicích, který byl polské národnosti. Děkanem byl od 6.května 1640. Jednalo se zřejmě o muže nepokojné povahy a ducha. Podle zápisu z arcibiskupského archivu z 10.prosince 1641 vedl spor s jezuity, nepohodl se však též s purkmistrem Pardubic Jiříkem Šapiem. Ten 28.července 1642 prosil u konsistoře o výměnu Starzechowského za litoměřického děkana.
