Zprávy 3-4 / 2024

Jdu se podívat k reálce, za nás jediné škole střední ve městě. Tehdejší Pardubice (něco přes 10.000 obyvatelů) neměly ještě chlapecké školy měšťanské, jen při staroměstské obecné měšťanku dívčí a na novém městě školu obecnou. Přicházím do kouta náměstí, kde bývalo živo na počátku školního roku. Konaly se tady trhy na knihy školní. Studenti vyšších tříd nabízeli a prodávali žákům tříd nižších učebnictvo, o jejichž ceně vnější i vnitřní živě tu uvažováno. Příchod z náměstí k reálce velmi jest změněn. Dávná městská branka byla tu u staroměstské školy, bývalého kláštera, jak ráz budovy zřejmě prozrazoval. Klenbové oblouky přepínaly úzký průchod u náměstí i dál u kostelíka, jehož kruchta spojena byla krytou chodbou ve výši patra s budovou kdysi klášterní

(1880-1935) ředitel městského důchodu v Pardubicích Další z pozapomenutých osobností Pardubic z období první republiky si zaslouží naši pozornost. 1/ František Pospíšil se narodil 25. září 1880 v Kopidlně na Jičínsku čp. 63 z manželství Františka a Františky Pospíšilových. V 11 letech šel na studia do Hradce Králové, kde absolvoval gymnázium a Vyšší obchodní školu. Pak se pokusil o studium obchodních věd na vídeňské univerzitě, ale prošel jen jediný semestr. Ve Vídni I. si našel své první zaměstnání u firmy Fleischhauer a spol. (výroba svíček, mýdla a margarínu) jako úředník. Po smrti svého otce – stavebního mistra – se vrátil do Čech a vykonával stavební dozor na příležitostných stavbách. Ve 21 letech odešel jako jednoroční dobrovolník k pevnostnímu dělostřelectvu do Pulje, kde byl půl roku ve vojenské škole a druhou…

1/ Váš dědeček je zmíněn v Haškově Švejkovi. Přibližte nám to, prosím. Ano, Hašek zmínil ve Švejkovi mého dědečka Čeňka Lejhance, je to velmi veselá až hanlivá epizoda, použil jsem ten citát na zadní stranu navštívenky. Moje matka z toho nebyla vůbec nadšená, mě se ale citát líbí. Jak k tomu došlo, rodiče jen spekulovali. Zřejmě když byl Hašek v Pardubicích v karanténě, mohl vidět při svých restauračních výletech ve městě vývěsní štít dědečkova obchodu a použil jméno. Že by se setkali někde v hospodě, bylo málo pravděpodobné, protože dědeček do hospod nechodil, prý max. na jedno malé pivo, na revanš, když si hospodský u něj něco zakoupil.