Zprávy 5-6 / 2016

Dne 16. října roku 1920 se Josefu Dopitovi (1885 ? 1955) a Marii, rozené Táborské, narodil syn Jaroslav. Po obecné škole byl přijat na Obchodní akademii v Pardubicích, kde maturoval v roce 1939. Ve válečném roce 1940 se stal podílníkem v dřevařském závodě, který zakládal jeho otec, spolu s bratrem Josefem a Karlem Jiráskem. Založení firmy předcházely problémy s Obchodní a živnostenskou komorou, která argumentovala s nepřiměřeným počtem pil a nedostatkem surového dřeva. Firma s názvem: Dopita a spol., dřevoprůmysl, Pardubice, Na Haldě 85, byla na základě společenské smlouvy a se základním jměním 300 tisíc korun nakonec schválena s účinností od 1. 1. 1941. Provozovala kolářství, pilařství a obchod dřívím všeho druhu. Kromě závodu Na Haldě provozovala bývalou pilu aviatika ing. Jana Kašpara Na Zavadilce, dále pilu v bývalém objektu firmy…

ŠIMŮNEK František Původním povoláním sítař. Aviatik z Nuslí (dnes Praha). Narozen 19. května 1878 v Kozmicích, zemřel 19. června 1966. V roce 1910 postavil kopii letounu Blériot XI. S prvním letounem v lednu 1911 havaroval a letoun prakticky zničil. Pak postavil nové letadlo, a protože v pražském okolí měl problémy s vhodnou plochou pro letové pokusy, obrátil se dopisem z 8. června 1911 na Aviatické družstvo v Pardubicích s prosbou o poskytnutí místa v hangáru a vzhledem ke svým momentálním finančním potížím také s prosbou, aby družstvo zaplatilo transport letadla do Pardubic. Nebyla to doba pro takovéto prosby a žádosti vhodná. Právě vrcholily přípravy na veřejný vzlet Ing. Kašpara ve Vysokém Mýtě, který se konal 11. června a z něhož mělo Družstvo čistý ?zisk? ve výši asi 24 K. Zda Družstvo odpovědělo a jaká byla případná odpověď…

Hostem prvních únorových Hovorů o Pardubicku byl architekt Jan Kovář z pardubického ateliéru Adam první. Pan architekt přítomným představil některé ze svých projektů, které by mohly být v Pardubicích zrealizovány. Jedním z nich je např. příprava bytových domů v areálu někdejších kasáren na Hůrkách. Dle arch. Kováře by se mělo jednat o levné družstevní byty určené např. pro absolventy škol nebo naopak pro důchodce, kteří se spokojí s bytem o velikosti 2+kk. Jednotlivé bytové domy by měly být propojeny přízemními objekty s občanskou vybaveností v podobě zdravotní péče či mateřské školy. Architekt Kovář je také autorem projektu, podle kterého by mohlo v budoucnu v Pardubičkách vzniknout náměstíčko, jako nové centrum této čtvrti. Toto náměstí by mělo vzniknout v prostoru mezi dnešní Krajskou nemocnicí a areálem bývalé Tesly. Změnit by se…

Na lednovém jednání městského zastupitelstva se hovořilo také o Iniciativě Přírodní park Červeňák, jejíž snahou je zachovat někdejší vojenský prostor podél Chrudimky jako přírodní park a místo k rekreaci. Lokalita je zajímavá i svou historií, a tak je jedním z členů iniciativy již od počátku také Klub přátel Pardubicka. Nad ostrohem toku Chrudimky, v oblasti vedle hřbitova v Pardubičkách, se totiž nachází archeologické naleziště, které je spjato s počátky historie Pardubic. Na svahu pod vrcholem zvaným Vinice byla za dob pánů z Pernštejna pěstována vinná réva, tento prostor byl pak na přelomu 19. a 20. století oblíbeným výletním místem Pardubáků, které sem přivážela výletní loď Monitor. Ve dvacátých letech minulého století pak bylo v prostoru podél toku Chrudimky zbudováno vojenské cvičiště. Při polním cvičení v roce 1922 byl u…

Na třídu Míru se ve středu 1.4.2015 po třináctiměsíční rekonstrukci vrátil normální život. Akce ?Pěší zóna tř. Míru Sladkovského ulice? byla součástí Integrovaného plánu rozvoje města (IPRM) ? Přitažlivé město, jim Pardubice získaly evropské dotace na regeneraci centra. Podle projektového rozpočtu měla rekonstrukce přijít na 214,5 milionů korun. Výběrové řízení, kterého se zúčastnilo 14 firem, cenu snížilo na 120 milionů, včetně DPH. Byl rozpočet projektu předražený či realizace ošizena? Z IPRM programu EU získalo město 85 milionů, zbytek uhradilo z rozpočtu. Otázkou je, zda na regeneraci centra stačila jen výměna dlažby a zúžení vozovky či nemělo-li být předem přestavěno 9 starých nízkých předměstských domů, na bulvár se nehodících, a zastavěna 20 let volná parcela na rohu ulice Na Hrádku. Jsou sice soukromé, ale město mělo aktivně…

Fotografie nám ukazuje Palackého třídu nedaleko někdejšího sídla firmy Prokop mlýnské stroje. Po pravé straně první fotografie je zaniklý hostinec Mexiko. Vznikl patrně s rozvojem tehdejší průmyslové oblasti. Název byl spojován s nějakým účastníkem doprovodu nešťastného mexického císaře Maxmiliána Habsburského roku 1867. Hostinec býval oblíben, pamětníci vzpomenou i koňského řezníka Chalupu. Zanikl v 60.letech při asanaci Palackého tř. pro chystanou výstavbu sídliště Palackého-sever, která měla zahrnout i areál firmy Prokop. Nakonec se z projektu Palackého-sever realizovala pouze výstavba sídliště Závodu míru. V novém bloku domů na Palackého třídě vznikla restaurace Severka, asi podle názvu plánované akce Palackého-sever.