Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Hradcem Králové k soutoku Orlice s Labem
Gočárova tř. – Hučák – Jiráskovy sady – Velké nám. – Eliščino nábř. Délka trasy 6 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 13:54, 15:27h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Stavební vývoj Pardubic
Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zprávy 11-12 / 2017
RODINA FRANTIŠKA FILIPOVSKÉHO STAR. Z PŘELOUČE
(v písemných vzpomínkách Antonie Allárové z roku 1944) V září roku 2017 uplyne již sto deset let od narození Františka Filipovského (1907-1993), v současnosti nejznámějšího přeloučského rodáka. Neméně populární a oblíbený byl svého času i jeho stejnojmenný otec (1845-1919), který se do Přelouče přistěhoval v roce 1872 a působil zde téměř padesát let. Byl to hudebník, skladatel, kapelník, učitel hudby a ředitel kůru kostela sv. Jakuba v Přelouči. Ve sbírkách přeloučského muzea se nachází poměrně bohatá dokumentace k osobě Františka Filipovského staršího ? v roce 1969 se do sbírek dostala mj. složka s různými doklady, korespondencí, fotografiemi či novinovými články o této přeloučské osobnosti.
OBČANSKÁ ZÁLOŽNA V PŘELOUČI
byla uvedena v život 23.února 1862. Stanovy byly schváleny 28.10.1862 a ustavující schůze se konala 10.listopadu 1862. Je tedy z nejstarších svépomocných peněžních ústavů venkovských v Čechách vůbec. Záložna má koncem roku 1939 518 členů se 1 431 plně splaceným podílem v částce 143 000,-K. Spravuje 26 174 400,- K úsporných vkladů, vyplacených zápůjček všeho druhu 22 726 750,- K, mobilních prostředků v cenných papírech 2 575 000,- K na hotovosti, všech fondů v částce 1 220 000,-K a realit za 3 397 500,-K. Reality pozůstávají ze záloženské budovy, postavené roku 1901, nájemních domů, skladišť a pozemků. V záloženské budově je umístěna také městská veřejná knihovna, městské muzeum, dvorana, v které se konají divadelní představení a j., restaurační místnosti a školní učebny. Pozemky jsou zčásti upraveny jako sady přístupné veřejnosti, zčásti…
STARÉ DOMY VYPRÁVĚJÍ ? 24.díl Dům čp.62 ? Třída Míru ? Lidová hvězdárna
Stojíme na hlavní třídě před domem, kde v 1.patře bývala první Lidová hvězdárna v Čechách barona Artura Krause (1854-1930), jak to připomíná pamětní deska zřízená Českou astronomickou společností roku 2002 vlevo od vstupu do domu, v němž ve dvoře t.č. sídlí redakce Pardubického deníku. V květnu 2017 byl při rekonstrukci domu pěkně odhalen původní portál, na němž vyvstal znak rodu Krausů (viz foto autora). Do majetku Krausova rodu přišel dům r. 1854 (tedy právě v roce narození Artura), kdy vdova Terezie Říhová dům prodala Josefu Krausovi, pardubickému poštmistrovi. Jeho dědicem se stal Hugo baron Kraus, od nějž roku 1892 koupil dům Josefův syn Artur, v astronomické literatuře známý i jako Carchesius. Přestěhoval se sem však až roku 1912, kdy začal používat pro tento dům názvu Lidová hvězdárna (dále jen LH). Josef Klepešta, jednatel Čs.…